Cyničtí Rusové: Záchranný koridor vede do Běloruska, cestu z Mariupolu podminovali!
Rusko plánuje zavést humanitární koridory z několika ukrajinských měst od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní, uvedla v pondělí ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Některé koridory opět povedou jen do Ruska a do Běloruska, což ukrajinský prezidentský mluvčí v pondělí označil za „naprosto nemorální“, upozornila agentura Reuters. Podle červeného kříže byl dřívejší koridor z Mariupolu zaminovaný.
„Ruská federace od 10:00 moskevského času vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory: z města Kyjeva a okolí do Ruské federace přes území Běloruska (...) po dohodě s ukrajinskou stranou,“ uvedlo ministerstvo podle TASS. Z města Černihiv má koridor vést do Běloruska, z města Sumy má koridor vést dvěma směry: do ukrajinské Poltavy a do Ruska, z Charkova do Ruska či Lvova.
Ruský generálplukovník Michail Mizincev, který vede mezirezortní koordinační štáb pro humanitární otázky, podle agentury Interfax uvedl, že na ruské návrhy byla upozorněna místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková a že Moskva bude do tří hodin ráno (01:00 SEČ) čekat na dohodnutí tras humanitárních koridorů s Kyjevem. Vybídl také ukrajinské úřady, aby do toho termínu uvědomily o chystané humanitární operaci zahraniční velvyslanectví a zástupce mezinárodních organizací, nalézající se na území Ukrajiny.
„Je to zcela nemorální příběh. Lidské utrpení je využíváno k vytvoření kýženého obrázku v televizi,“ sdělil v pondělí Reuters mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, když vyšlo na povrch, že cesty vedou do Ruska nebo Běloruska. „Jde o ukrajinské občany, měli by mít právo evakuovat se v rámci ukrajinského území,“ zdůraznil mluvčí.
Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.
„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Zaminovaná cesta
Dominik Stillhart z Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) oznámil, že tým Červeného kříže, který působí v Mariupolu, ho informoval o tom, že evakuační cesty vedoucí z města jsou zaminované. Stillhart apeloval na obě strany, aby zajistily bezpečnou evakuaci civilistů z města.
Ukrajinské ženy, starší lidé a děti prchají před ruskou armádou opačným směrem - na Západ, poznamenala ruská služba stanice BBC. Jen Polsko přijalo během deseti dnů od začátku ruské invaze na milion uprchlíků a celkový počet Ukrajinců prchajících před boji podle odhadů OSN dosáhl 1,5 milionu.
Klid zbraní ruská armáda vyhlásila u východoukrajinských měst Mariupol a Volnovacha již v sobotu. Místní úřady ale uvedly, že musely evakuaci civilního obyvatelstva odložit, protože ruské jednotky příměří nedodržovaly. Ruská strana naopak z porušení příměří obvinila ukrajinské síly. Podobná situace nastala na východě Ukrajiny i v neděli, kdy evakuační snahy kvůli bojům ztroskotaly.
„Požadujeme od ukrajinské strany, aby důsledně plnila všechny podmínky pro vytvoření humanitárních koridorů v uvedených oblastech a aby zajistila organizovaný odchod civilistů,“ sdělilo v pondělí rovněž ruské ministerstvo. Ruské síly podle něj budou operaci nepřetržitě monitorovat.
