Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Spojené státy potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s Washingtonem i Moskvou o ukončení války. Dnes to zpravodajské televizi CNN řekl poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz. Poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí jasně ukázat, že je připraven na mír. Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Waltz dnešním vyjádřením reagoval na páteční roztržku v Bílém domě mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem.

Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje.
Na otázku, jaké dopady na válku mají Trumpovy kroky a prohlášení, uvedlo 46 procent respondentů, že straní Rusku. Na 43 procent má za to, že Trump přistupuje k oběma válčícím zemím stejně, jedenáct procent pak vidí upřednostňování Ukrajiny.

Demonstranti v USA stáli podél silnice ve Vermontu, kudy měl projíždět viceprezident J. D. Vance. Stalo se tak poté, co se v Bílém domě pohádal s Volodymyrem Zelenským. Viceprezident odjížděl s rodinou na dovolenou na lyže. Americká média uvedla, že se kvůli demonstracím přesunuli z plánovaného lyžařského střediska na neznámé místo.
Stovky lidí se v sobotu také sešly v New Yorku, Los Angeles a Bostonu, aby vyjádřily svou podporu Ukrajině - den po hádce v Oválné pracovně. Informovalo o tom BBC.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.