Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odložila plánované střídání svých pracovníků v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně, neboť jí Moskva neposkytla bezpečnostní záruky.
„Není to poprvé, co Kreml použil vydírání jako nástroj k zastrašování mezinárodních expertů a podkopávání jejich nezávislosti,“ uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. „Nedovolíme, aby Rusko ohrožovalo nezávislost a nestrannost agentury za účelem dosažení svých zločinných cílů,“ dodal.
Rusko se zmocnilo největší evropské jaderné elektrárny krátce po začátku své rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pracovníci MAAE působí v elektrárně od září téhož roku s cílem dohlížet na její bezpečnost.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Série ukrajinských útoků s pomocí dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.
„Požár byl zkrocen, nejsou žádné oběti,“ oznámil na platformě Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Neupřesnil však, který sklad se konkrétně vznítil, ani jak rozsáhlé jsou škody.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
