Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.
Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu.
„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.
„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.
Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.
„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
