Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády, prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje. „Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.
Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné používáním min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.
O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50.000 signatářů. K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.
„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“
Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.
Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.
Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.
„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.
Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
