Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:
Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.
Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.
Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
