Čeští školáci prožívají Putinovu válku: Pláč malých Ukrajinců a horké chvíle ruských dětí
Sotva se českým učitelům po ústupu pandemie koronaviru trochu ulevilo, jsou vystaveni nové výzvě: válce na Ukrajině. Zatímco ukrajinské děti pláčou, učitelé přemýšlí nad tím, jak jim mohou pomoci a jestli o to vůbec stojí. Jak se situace na Ukrajině odrazila na českých školách? A proč by se nemělo zapomínat na ruské děti? To Blesk Zprávám řekl ředitel Ondřej Lněnička.
„Ukrajinské děti dnes plakaly, některé děti se víc ptaly, v tomto směru se nálada rapidně zhoršila a je to znát,“ řekl Ondřej Lněnička, ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara.
„Je to něco, s čím jsme se ještě nesetkali, a způsobuje to v nás velké obavy. Máme ve škole děti z Doněcka, které tam mají svoje rodiny nebo psa u příbuzných. Je to pro ně psychicky náročné,“ uvedl ředitel Lněnička.
Ředitel základní školy přemýšlí nad tím, jak válka na Ukrajině děti ovlivní a do jaké míry jim mohou učitelé pomoct. „Určitě to řeší i v rodinách a my nevíme, jak moc o tom máme mluvit, jestli nabídnout pomoc otevřeně nebo individuálně...“
„Kolega dával zajímavý podnět, že je potřeba myslet i na ruské děti, které teď budou vystavené velkému tlaku. Společnost bude víc vnímat Rusko jako agresora a kvůli tomu mohou i ruské děti cítit psychickou zátěž. Také pro ně to tak bude velmi těžké, zvlášť když je budou všichni házet do jednoho pytle,“ doplnil Lněnička.
Přestože ruských dětí na škole tolik nemá, umí si představit, že ani ony z války nemají dobrý pocit.
„Přirozeně současnou situaci prožívají více ukrajinské děti než děti ruských rodičů. Nepředstavujme si ale třídy jako názorové bitevní pole. Spousta žáků se navzájem kamarádí, protože se učí spolu, a politika nemusí být tím, co je rozděluje,“ řekl Blesk Zprávám také Michal Kaderka z Učitelské platformy.
Jak se situace na Ukrajině promítla do výuky? „V tomto týdnu jsme třeba brali rozpad SSSR formou, kdy žáci učili ostatní žáky. V příštím týdnu se k tématu vrátíme a probereme postsovětský prostor z hlediska politického uspořádání, sociálních a ekonomických vazeb, ale i geografie. Určitě se budeme věnovat i Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ dodal Kaderka. Aktuální situace využívají i občankáři, zeměpisci a dějepisáři ze ZŠ profesora Švejcara.