ONLINE: Rusové vyslali desítky dronů na Kyjev. A útok Ukrajinců na Belgorod

Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.

„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.

Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.

Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.

Úřady evakuují Rylskyj a Chomutovskyj okres „v zájmu zajištění bezpečnosti“, uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180.000 na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.

Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.

Kyjev požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže MVČK, aby se zapojily do humanitárních snah v ruské Kurské oblasti, jejíž část ovládají ukrajinské jednotky. Moskva vyjádření označila za provokativní. Podle mluvčího Kremlu Rusko očekává, že ani jedna organizace ukrajinskou výzvu nevyslyší. OSN ani MVČK zatím veřejně nereagovaly.

„Od prvního dne kurské operace ukrajinské obranné síly prokazují, že plně dodržují mezinárodní humanitární právo,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Ukrajinská armáda podle něj ctí lidské životy. „Zajistila humanitární pomoc a bezpečný průchod civilistům,“ uvedl šéf diplomacie. Dodal, že resortu nařídil, aby oficiálně pozval OSN a MVČK k zapojení se do toho, co nazval humanitárními snahami v Kurské oblasti.

Podezřelý, kterého v neděli zadržela americká policie při vyšetřování možného pokusu o vraždu exprezidenta Donalda Trumpa, vyjadřoval na internetu podporu Ukrajině a tuto zemi po napadení Ruskem v roce 2022 navštívil.

Podle televize CNN či deníku The New York Times úřady zadržely 58letého Ryana Routha, který se živí jako podnikatel ve stavebnictví. V poslední době měl bydliště na Havaji, původem je ze Severní Karolíny.

Po předloňské ruské invazi na Ukrajinu na sociální síti X uvedl, že je ochoten do země odcestovat a také „bojovat a zemřít“ v řadách jejích obránců. List NYT s ním v roce 2023 udělal rozhovor pro článek o Američanech, kteří nabízeli podporu Ukrajincům. Routh, který neměl žádné vojenské zkušenosti, tehdy uvedl, že Ukrajinu navštívil a že se snaží pro její obranu naverbovat afghánské vojáky, kteří uprchli před radikálním islamistickým hnutím Tálibán.

Na jaře 2022 Ukrajinu navštívil a v Kyjevě mluvil s agenturou AFP a dalšími médii na manifestaci. Mluvčí ukrajinského útvaru pro zahraniční dobrovolníky dnes médiím potvrdil, že Routh jednotku několikrát kontaktoval, ovšem dodal, že Ukrajinci muže odmítli. „Nabízel nám velké počty rekrutů z různých zemí, ale bylo jasné, že jeho nabídky nejsou realistické. Ani jsme neodpovídali,“ uvedla armáda.

Na sociálních sítích mezitím Routh uváděl, že by chtěl „srovnat Kreml se zemí“ nebo vyslat raketu na sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. V knížce o válce na Ukrajině, kterou si sám vydal, zase označil Trumpa za idiota a šaška.

O útocích informoval také gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. „Ranní ostřelování Belgorodu. Podle předběžných údajů bylo zraněno osm civilistů,“ uvedl na telegramu gubernátor, který dále informoval o požáru rodinného domu a více než 15 automobilů. Dělostřeleckým a dronovým útokům podle něj za uplynulý den čelilo hned několik míst regionu.

Hlavním směrem nočního ruského útoku byl podle ukrajinského letectva Kyjev. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 53 útočících strojů v Kyjevské, Vinnycké, Poltavské, Sumské, Záporožské, Kirovohradské, Mykolajivské, Dněpropetrovské a Čerkaské oblasti, napsalo velení vzdušných sil na facebooku.

Zbylé tři drony se podle něj „ztratily“ a zřejmě si nevyžádaly žádné oběti nebo škody. Server Ukrajinska pravda sdělení letectva vyložil tak, že trojice dronů zmizela z radarů.

Lidé v ruském městě Belgorod ležícím nedaleko hranic s Ukrajinou dnes ráno informovali o požárech, které vypukly v důsledku útoku ukrajinské armády, uvedl ruský telegramový kanál Baza. Zveřejnil například záběry hořících aut nebo video z okamžiku, kdy na sídlišti dopadla střela.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla dronový útok na Kyjev, informuje vedení vojenské správy ukrajinského hlavního města. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů. Agentura Reuters píše, že šlo o osmý dronový útok na Kyjev od začátku září. Naopak ruské zdroje hlásí nové ukrajinské útoky na ruském území.

„Ruské útočné drony mířily na Kyjev z různých směrů a v různých uskupeních,“ informoval ráno Serhij Popko, šéf kyjevské vojenské správy. Dodal, že podle předběžných informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Česko zatím nevyužije ukrajinskou pomoc nabízenou v souvislosti se záplavami. „V současné době naše složky Integrovaného záchranného systému v úzké spolupráci s armádou situaci zvládají. Zatím nevznikla žádná potřeba zahraniční pomoci. Na všechno odpovídáme, říkáme, že se kdyžtak včas ozveme. Ale v současné době to není potřeba,“ řekl večer Rakušan.

Z trosek po útoku Rusů v Charkově záchranáři vyprostili tělo zabité ženy, dalších 42 lidí utrpělo zranění, oznámil večer starosta Ihor Terechov.

Tělo ženy záchranáři vyprostili v devátém podlaží, úřední identifikace je ale v současnosti nemožná, protože tělo je téměř spálené, uvedla prokuratura, která počítá s testem DNA. Předpokládá, že jde o ženu ve věku 94 let, která byla po výbuchu bomby hlášena jako nezvěstná.

Zelenskyj si dnes večer také postěžoval, že ukrajinské jednotky mají vysoké ztráty a Rusko dosahuje územních zisků na východě Ukrajiny, protože západní zbraně přicházejí příliš pomalu. Situace na východě je „velmi těžká“, uvedl a dodal, že polovina ukrajinských brigád tam nebyla dostatečně vybavena, a to vedlo k vysokým ztrátám.

„Ztratíte lidi, protože nejsou v obrněných vozidlech, protože nemají děla a nemají náboje do děl,“ řekl podle agentury Reuters. „Potřebujeme 14 brigád, abychom byli připraveni. Ale až dosud jsme z těchto balíčků (západní pomoci) nevybavili ani čtyři,“ řekl.

Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.

Ukrajina potřebuje dalekonosné zbraně, aby mohla napadnout ruské základny a vojenská letiště. Při čekání na souhlas spojenců ale Rusko podle Zelenského stáhlo své letouny na vzdálenější letiště.

„Teď Rusko začalo stahovat své letouny ze 100, 150, 300 kilometrů na 500 (kilometrů). A tak potřebujeme další povolení,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru, z něhož cituje server stanice BBC. „Ne, dosud nikoliv,“ odpověděl na otázku, zda Ukrajina dostala souhlas k útokům dalekonosnými zbraněmi na cíle v Rusku. Sami Ukrajinci by podle Zelenského měli „svobodně rozhodovat, jak použijí tu či jinou věc“.

Ruská tajná služba FSB vyšetřuje prodavače z prodejny automobilových součástek na Kamčatce. Ten totiž do vzoru formuláře pro zákazníky vepsal jméno Zamir Zakijev. Problém je v tom, že smyšlené jméno lze číst Za mír, za Kyjev, a tak FSB zahájila vyšetřování, informují ruská média.

Na formulář upozornila jedna z klientek prodejny náhradních dílů Avtomir, která si vše natočila na video, a to zveřejnila na internetu. Následující den si majitele prodejny předvolala FSB k výslechu a prodejnu navštívili policisté. Při vyšetřování se ukázalo, že formulář jako vzor vyplnil jeden z prodavačů. Tvrdil, že jen žertoval a že formulář mezitím zničil. „To není žádný vtip, ale provokace!“ rozhořčil se jeden z ruských komentátorů.

FSB nyní zjišťuje, zda se podezřelý nedopustil diskreditace ruské armády a zda finančně nepřispěl na podporu ukrajinské armády. „Byl jsem naprosto šokován, když jsem to uviděl. Zjistil jsem, co je to za člověka. Neuměl jsem si představit, že by takový člověk mohl mezi námi pracovat. Chci se omluvit jménem celého kolektivu i jménem svým,“ prohlásil majitel obchodu.

Ukrajina nabídla České republice personální i materiální pomoc svých záchranných složek při odstraňování následků ničivých povodní. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nabídku bude tlumočit na pondělním mimořádném jednání vlády.

„Pan ministr Sybiha mě informoval o tom, že s pomocí Česku souhlasil prezident Zelenskyj,“ uvedl Lipavský. Sybiha se stal šéfem ukrajinské diplomacie na začátku září, nahradil Dmytra Kulebu.

Podle starosty Charkova Ihora Terechova počet zraněných civilistů po ruském útoku stoupl na 33. Rusové zasáhli desáté podlaží bytovky. Hasiči bojují s ohněm, který zachvátil čtyři podlaží, konkrétně od devátého do dvanáctého. Ukrajinská média zveřejnila záběry z místa.

Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu.

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko odpálilo dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, iskandery ale podle agentury AP zasáhly Oděsu. Podle šéfa oblastní správy Oleha Kipera při útoku zahynuli muž a žena, další člověk byl zraněn.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Premiér k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. 

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Spojené státy připravují rozsáhlý balíček pomoci Ukrajině, který by měl být oznámen do konce září, uvedl poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan.

Sullivan uvedl, že se každý den schází se svým týmem, aby projednal, jaké nástroje a strategie by měly být použity ke stabilizaci frontové linie a zabránění Rusku v jakémkoli průlomu, který by vedl ke strategickým výhodám.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině. „Nemáme se za co stydět,“ dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity.

Rusové během uplynulého týdne použili proti Ukrajině asi 30 raket různých typů, více než 800 řízených leteckých bomb a téměř 300 útočných dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina potřebuje silnou podporu svých partnerů při obraně našeho života proti ruskému teroru, jako je protivzdušná obrana, zbraňový potenciál dlouhého doletu a podpora našich vojáků. Vše, co nám pomůže donutit Rusko ukončit tuto válku,“ uvedl Zelenskyj.

Nejmenovaní západní představitelé obeznámení s bezpečnostní situací uvedli, že Kreml v posledních měsících zintenzivnil spolupráci s Íránem v souvislosti s jeho ambicemi získat jaderné zbraně.

O tomto vývoji jednali představitelé USA a Velké Británie tento týden ve Washingtonu, když se premiér Keir Starmer setkal v Bílém domě s prezidentem Joe Bidenem. Označili tento vývoj za znepokojivý a zdůraznili eskalaci vojenských vazeb mezi Ruskem a Íránem.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali současného šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Napsal to list The Sunday Times. Starmer k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena podle listu panují ohledně rozhodnutí rozkoly.

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině.

Ukrajinská produkce obranného materiálu se zdvojnásobila a do konce roku se to ztrojnásobí, uvedl Oleksandr Kamyšin, jenž před pár dny přešel z postu ministra strategického průmyslu do role prezidentova poradce k témuž.

Důležitým cílem pro Ukrajinu je již dlouho zahájení vlastní výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm. Jde o velmi pokročilý proces a něco, co Ukrajina ještě nikdy nevyprodukovala. „Nemohu říci mnoho, ale zahájili jsme vlastní výrobu 155mm dělostřeleckých granátů,“ řekl v rozhovoru pro norský deník Nettavisen.

Ráži standardu NATO v ukrajinských službách používají mj. houfnice M777, Krab, Zuzana či Bohdana.