ONLINE: Luhanská oblast padla. Rusové okupují první celý region od začátku války

V červnu 2025 byl Charkov vystaven nejvyššímu počtu leteckých útoků od začátku ruské invaze - celkem jich bylo 142. Dnes to uvedl starosta města Ihor Těrechov na sociálních sítích. Starosta také zmínil největší jednotlivý útok na město, ke kterému dle něj došlo 7. června. Toho dne se pod palbu dostal významný civilní objekt vyrábějící kontejnery na zemědělské zboží.

Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Německo podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.

Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.

Zatím blíže neupřesněný počet lidí dnes zabila a zranila ruská raketa v ukrajinském městě Dnipro, informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Unfortunately, there's also been a Russian strike in Ukraine and at least one civilian has died.

A missile hit Kamianske, about 30km west of the city of Dnipro. pic.twitter.com/2CLkvjBnrC

— Tim White (@TWMCLtd) July 1, 2025

Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní mají pod kontrolou 113.588 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, napsala v pondělí agentura Reuters.

Gubernátor upřesnil název napadeného podniku v Iževsku, který je mimo jiné sídlem zbrojního koncernu Kalašnikov. Drony zaútočily na zbrojovku v Iževsku, která vyrábí protiletadlové rakety Tor a drony, uvedla už dříve agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka.

Nálet ukrajinských dronů na Iževsk, což je středisko zbrojního průmyslu na východě evropské části Ruska, si vyžádal mrtvé a zraněné. Řekl to dnes gubernátor Udmurtska Alexandr Brečalov.

"Bohužel jsou mrtví a těžce zranění. V nemocnici v Iževsku jim poskytují veškerou nezbytnou pomoc," uvedl gubernátor. Počet obětí neupřesnil, podle ruských médií nejméně tři lidé přišli o život a dalších 24 bylo zraněno.

Ruská obrana během noci odrážela útoky dronů na Rostov, Taganrog, Novošachtinsk a na další místa v pěti okresech. Podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit či raněn, oznámil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar.

Ruské zdroje informují o jedné oběti a zraněných v okupovaném Doněcku a Horlivce. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ukrajinských dronů, většinu nad jihozápadem země, anektovaným Krymem, Černým a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny vypukl požár v jednom podniku a škody utrpěly i soukromé domy. Tento útok se obešel bez obětí a bez zraněných, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov bez upřesnění, jaké zbraně Rusové k útoku použili. Ruské drony během noci napadly dvě farmy v Dněpropetrovské oblasti. Nikdo nebyl zabit či zraněn, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty načas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.

Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Dnes to uvedla agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.

Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.

Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko

Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.

Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí večer podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.

Od března do dubna letošního roku dorazilo do španělských přístavů z Maroka 123 000 tun nafty, vyplývá z údajů sdružení pro strategické rezervy ropných produktů (CORES), na které dohlíží španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci. Přitom za předchozí čtyři roky se do španělských přístavů z Maroka dovezlo jen 90 000 tun nafty.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) píše, že od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu eviduje důvěryhodná obvinění, že Rusko využívá ukrajinské děti na území kontrolovaném Kyjevem mimo jiné k sabotážím. Některé děti při nich zahynuly, jiné byly zadrženy a čelí závažným obviněním, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Obsah a kontext zpráv, které děti od zadavatelů dostaly, podle něj naznačují, že odpovědné osoby jsou spojeny s Ruskou federací.

„Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství,“ uvádí OHCHR.

Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.

Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.

Tankerem Vilamoura s nákladem jednoho milionu barelů (159 milionů litrů) ropy otřásla u libyjských břehů exploze. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg s tím, že v posledních měsících se tankery navštěvující ruské přístavy potýkají se sérií nevysvětlených výbuchů. Také loď Vilamoura, která podle portálu Marine Traffic pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů, nedávno opakovaně pobývala v ruských přístavech.

Bloomberg ale uvádí, že tanker nakládal především kazachstánskou ropu. Agentura také poznamenala, že Ukrajina, která od února 2022 čelí ruské vojenské invazi, se snaží oslabit ruskou energetickou infrastrukturu.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.

„V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině,“ uvedlo české zastoupení při EU.

Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea.

Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.

Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.

Ruská sabotážní kampaň začala na Ukrajině minulé jaro, uvedl mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. Nejprve zahrnovala žhářské útoky na vojenská vozidla, odvodové úřady a místní pošty, a to převážně na západě země, daleko od fronty.

Akcionáři největší ruské banky Sberbank schválili za loňský rok výplatu rekordní dividendy v objemu 786,9 miliardy rublů (212,2 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Dividendy od banky tvoří významný příjem ruského rozpočtu. Vláda tak může udržovat vysoké výdaje, zejména na válečné úsilí na Ukrajině. To potvrdil v prohlášení i ministr financí Anton Siluanov, který uvedl, že rekordní výplata dividend od banky umožní zvýšit efektivitu státních výdajů a zajistit stabilitu ruského finančního systému.