ONLINE: Ukrajina má novou premiérku, Svyrydenkovou potvrdil parlament. A další výměna těl padlých vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně. Listu New York Post to řekl Zelenskyj. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a západní zbraně včetně těch amerických jsou pro Ukrajinu klíčové, země zároveň vyvinula drony, se kterými dokáže podnikat útoky hluboko na ruském území.

„Americký lid tuto techniku potřebuje, potřebujete ji mít ve své výzbroji,“ řekl Zelenskyj o nejnovějších ukrajinských dronech, které jsou schopné proniknout do hloubi Ruska a provést tam útoky. „Je to podle mě megadohoda, zisk pro všechny,“ uvedl.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Soud v Rusku poslal za korupci na šest let do vězení generála Vladimira Šesterova. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Šesterova zadrželi kriminalisté loni v srpnu za podvody a rozkrádání státních peněz ve vojenském tematickém parku Patriot.

Šesterov podle vyšetřovatelů společně s někdejším šéfem parku Vjačeslavem Achmedovem, který je ve vazbě, padělali dokumenty ke stavebním pracím v hodnotě 26 milionů rublů (sedm milionů Kč). Šesterov se k obviněním přiznal, ale tvrdil, že z podvodů neměl žádný materiální prospěch. Achmedov, který se zodpovídá v samostatném procesu, se rovněž doznal.

I slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok dnes kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu vyhrožování školám, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok na tiskové konferenci uvedl, že jde o nepotvrzenou hypotézu a zveřejnění takové informace může ohrozit vyšetřování.

BIS reagovala, že nebude komentovat kritiku od slovenských politiků. Podstatné je, že se podařilo chytit pachatele.

Ukrajinským ministrem obrany se stal někdejší premiér Denys Šmyhal, do funkce ho zvolil ukrajinský parlament. V čele úřad dosud stál Rustem Umerov.

Ukrajinský parlament potvrdil ve funkci ministra zahraničí stávajícího šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Ukrajinská vláda prochází obměnou.

Tvrzením, že muž zadržený v souvislosti s vyhrůžkami vůči českým a slovenským školám byl pravděpodobně placen z Ruska, chtěla česká Bezpečnostní informační služba (BIS) zakrýt podstatný fakt, že jde o Ukrajince, uvedl místopředseda slovenské sněmovny a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. 

„Jsem znechucen z toho, jak to komunikují zejména partneři z Česka, to je nehorázné,“ řekl k případu Gašpar ve vysílání internetového kanálu Infovojna. Podle něj poslanci slovenského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost už po loňských výhrůžkách školám na Slovensku a v Česku dostali od slovenských bezpečnostních složek informace o ukrajinském pozadí výhrůžek. Gašpar dále tvrdil, že za výhrůžkami nemohl být pouze jeden člověk. „Toto nedělala jedna osoba. Osobně si myslím, že je to skupina lidí, která se snažila rozvrátit politické poměry na Slovensku,“ uvedl.

Jeho kolega z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Erik Kaliňák, který je také šéfem poradců premiéra Roberta Fica, označil ředitele BIS Michala Koudelku za klauna. Naopak slovenská opozice už ve středu kritizovala slovenskou policii a ministra vnitra, že při informování o akci společného policejního týmu Česka, Slovenska a Ukrajiny zamlčeli možnou ruskou stopu v případu.

Ruské jednotky převzaly kontrolu nad třemi vesnicemi ve třech různých ukrajinských oblastech, oznámilo ruské ministerstvo obrany a vyjmenovává Kamjanske v Záporožské oblasti, Dehtjarne v Charkovské a Popiv Jar v Doněcké oblasti.

Moskva považuje celou Záporožskou a Doněckou oblast za součást Ruské federace, stejně jako další částečně okupované oblasti: Luhanskou a Chersonskou oblast. Ruská armáda pravidelně hlásí dobytí, v jejím pojetí „osvobození“, menších ukrajinských vesnic, nejčastěji v Doněcké oblasti, kde se odehrávají nejtěžší boje.

Informace z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit. Pokud by se však pravdivost dnešního oznámení potvrdila, znamenalo by to ruský postup na několika frontách proti ukrajinské armádě, která se potýká s nedostatkem vojáků i zbraní, poznamenala agentura AFP.

„Jako opozice nebudeme hlasovat pro novou vládu,“ tweetuje předsedkyně ukrajinské strany Holos Kira Rudiková. „Ale jako Ukrajinci jim přejeme jen úspěchy při řízení země v době války a při zajišťování všeho potřebného pro naši armádu.“

Vládní rošády v Kyjevě: Dosavadní ministr obrany Rustem Umerov se nestane velvyslancem v USA, jak se spekulovalo. Jeho portfolio dostal skončivší premiér Denys Šmyhal. Reprezentovat do Spojených států vyrazí Olha Stefanišynová, dosavadní vicepremiérka, tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko a Ukrajina si vyměnily další těla zabitých vojáků. Rusko Ukrajině předalo těla více než 1000 ukrajinských vojáků, zatímco obdrželo 19 těl ruských vojáků. Na platformě Telegram to oznámil šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij. Další výměna těl padlých je součástí dohody, kterou uzavřely delegace Ruska a Ukrajiny v červnu v Istanbulu.

Poslední výměna je součástí červnových přímých jednání o možném ukončení války, které spolu zástupci Ruska a Ukrajiny obnovili v červnu po více než třech letech. Výsledkem rozhovorů však nakonec byla především dohoda na výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků. 

Novou ukrajinskou premiérkou se stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament. Devětatřicetiletá ekonomka, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.

Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru. Aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.  

Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.

Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně. 

Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.

„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.

Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.

Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.

V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.

OBRAZEM: Vojáci 3. úderné brigády na cvičišti v Kyjevské oblasti.

Policistům v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska začali jejich velitelé vyplácet odškodnění za úplatky, které odmítli. Tato praxe má posílit neúplatnost strážců zákona, napsala státní agentura TASS, jejíž zprávu převzala další média, včetně ruskými úřady zakázaného serveru The Moscow Times.

„Za neochvějně neúplatný postoj jsou policistům propláceny peníze, které jim nabídli úplatkáři během protizákonné činnosti,“ prohlásil oblastní policejní náčelník Alexandr Rečickij.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním vzkazu označil útok za „strašný, hloupý ruský teror". „V jejich úderech není žádná vojenská logika, pouze snaha připravit o život co nejvíce lidí," řekl Zelenskyj.

„Rusové znovu úmyslně udeřili tam, kde se vždy pohybuje hodně lidí - na nákupní centrum uprostřed města," uvedl  gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin na sociálních sítích. „Tentokrát pomocí 500kilogramové letecké pumy." Podle jeho předběžného odhadu bylo poškozeno asi 30 obchodních stánků a přes 300 bytů v okolních výškových obytných domech.

Ukrajinská záchranná služba podle agentury Reuters později uvedla, že zraněno bylo 27 lidí. Filaškin původně hovořil o 14 zraněných.

Na sociálních sítích kolují záběry s následky ruského útoku v Dobropilji.

🤬Russia struck the “Avrora” store in Dobropillia, Donetsk Oblast, with a glide bomb (KAB).

There is no official information yet. Reports indicate a large number of dead and injured. pic.twitter.com/l3cGlxhzJJ

— NEXTA (@nexta_tv) July 16, 2025

Dva lidé zahynuli a dalších 14 bylo zraněno po shození ruské letecké pumy na nákupní centrum v ukrajinské Dobropillji, oznámil šéf Doněcké oblasti.

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům. Europol to dnes uvedl v tiskové zprávě. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na akci se podílely i české úřady.

„Při celodenním zásahu jsme 15. července zneškodnili infrastrukturu, která využívala stovky počítačových systémů po celém světě, a identifikovali jsme několik podezřelých, včetně hlavních strůjců sídlících v Ruské federaci,“ uvedly evropské agentury ve společném prohlášení. „Velká část centrální infrastruktury skupiny by měla být offline,“ doplnily.

V ruské Voroněžské oblasti podle tamního gubernátora Alexandra Guseva dnes podlehl těžkým zraněním hlavy muž, který po úterním ukrajinském dronovém útoku skončil v kómatu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později na telegramu uvedl, že při cíleném útoku ukrajinského dronu na osobní automobil ve Volokonovském okrese zahynul jeden muž a druhý skončil s mnohočetnými poraněními od střepin v nemocnici.

Slovensko chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude Bratislava žádat odklad hlasování o 18. balíku sankcí EU vůči Rusku. Vyplývá to z dnešního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica.

Slovensko blokuje přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádá záruky k jiné iniciativě EK, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které se má do konce roku 2027 postupně zastavit dovoz ruského plynu do unie.