S Havlem se loučili v sále králů!
Údery zvonu Zikmund z Chrámu svatého Víta tlumeně doléhají pod monumentální gotické klenby Vladislavského sálu. Kdysi sloužil pro korunovační hostiny českých králů, teď je uprostřed katafalk potažený modrým sametem. Po půl jedenácté dopoledne na něm spočinula rakev s ostatky prvního českého prezidenta. Václav Havel se do Starého královského paláce vrátil bez osmi dnů dvaadvacet let poté, co v něm byl poprvé zvolen prezidentem.
Zvon zní v pomalém tempu, u katafalku hoří čtyři svíce a sál je plný smutečních hostí. Biskup vedle rabína, generálové s ministry, velvyslanci, poslanci, senátoři… Exšéf Senátu Přemysl Sobotka a někteří další mají na klopách trikolory. Tak, jak je nosil celý národ v roce 1989. V roce, s jehož symbolem se teď všichni přišli rozloučit.
V půl jedenácté se otevírají dveře na jižní straně sálu a smutečním krokem vcházejí vojáci Hradní stráže. Na rukávech uniforem, které Havel nechal ušít, mají černé pásky. Na černém sametu nesou řády Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka. Dvě z řady ocenění, která jejich někdejší vrchní velitel získal.
Rakev zahalenou ve státní vlajce přináší šestice vojáků v rudých baretech. Zvedají ji na katafalk. V první řadě už stojí Dagmar Havlová s dcerou Ninou. Dagmar skoro nezvedá oči, často je má zavřené. Pod černým závojem vynikají bílé náušnice s modrým kamínkem. Manžel je prý měl rád.
Slovenská hymna nezazněla
Mluví prezident Václav Klaus. „S Havlovým jménem navždy zůstane spojena naše sametová revoluce i obnovení svobody a demokracie,“ říká mimo jiné. Symfonici hrají českou hymnu. Slovenská nezazní. Těžko říct, zda by ten, kvůli němuž se tu všichni sešli, souhlasil – byl i hlavou Československa a jeho rozdělení těžce nesl.
Pak už se před katafalkem začínají vršit květiny. Prezident s první dámou, premiér i ministři se před rakví pokloní, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se několikrát pokřižoval. Teprve po nich přišla na řadu rodina. I Dagmar Havlová se křižuje a odchází.
Na hradních nádvořích tou dobou už čekají stovky lidí, pro které se Vladislavský sál otvírá o dvě hodiny později. To, že zemřel nejen prezident, ale i absurdní dramatik, nechtěně symbolizuje i spojení smutečních černých vlajek s veselou vánoční výzdobou. Té je Hrad plný od začátku adventu. V jednu chvíli a na jednom místě se spojilo Havlovo odcházení s oslavou narození spasitele.
