9°C
Jak má Česko vnímat uprchlíky? Právnička: Děti jsou vyspělé, ženy oběťmi
Žádní mladí muži s mobily, jak tvrdí protiuprchličtí řečníci. Migrace se feminizuje. Žen mezi migranty je stále více. A to i v rámci institutu sdružování rodin. Přináší to však i problémy. Především pro rodiny samotné. Při debatě v Domě národnostních menšin v Praze se řešilo, že se „uprchličtí" rodiče chtějí postarat i o své prarodiče a jaké problémy mají třeba nesezdané páry, které však již mají dítě či děti. Ale také jaká je situace dětí, které putují bez rodičů.
Seminář, týkající se rodinného práva a života (nejen) žen migrantek v Česku uvedl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).
Právnička: Migranti jsou zranitelná skupina osob
Slučování rodin je nejrozšířenější způsob legální migrace, upozornila Beáta Máthéová, právnička OPU. Uvedla, že s prodlužujícím se přístupem zemí v EU při vyřizování víz se prodlužuje rozpad rodin. „Důležité je uvědomit si to, že nejistota, kdy rodina čeká na rozhodnutí správních orgánů, má dopad na celkovou kvalitu jejich života,“ řekla Máthéová.
„Migrační politika ČR je nastavena tak, že jsou kladeny přísné požadavky na migranty, zároveň tady chybí postih pro správní orgány,“ upozornila Máthéová. Správní orgán musí dle ní hledět na rodinu jako celek a dodržovat lhůty.
Negativní dopad má nejen překračování lhůt, ale i postoj lidí. „Jde o zranitelnou skupinu osob, která je společností vnímaná trochu jinak, setkávají se s xenofobními postoji,“ uvedla právnička o migrantech a apelovala na to „být si vědomi toho, čím musí procházet a společně si pomáhat“.
Migrantek je více než migrantů
„Migrace se nám feminizuje,“ uvedla sociální antropoložka Petra Ezzeddine z FHS UK na to, že migrantek je víc než migrantů. Odbornice si však všímala i toho, jak jsou ženy chápány dle oficiálních úředních dokumentů.
Ženy migrantky jsou chápány jako ty, které přichází pouze z tradičních společností. „Velmi zásadním momentem je, že žena je konstruovaná orientalisticky, to znamená jako taková, která je pod patriarchální nadvládou. Jako kdyby české ženy žily ve velmi rovném postavení. Na druhé straně je zasazena velmi silně v reprodukčních aktivitách, není vůbec viditelná na trhu práce. Ona jako by se nepočítala, jako kdyby žena - migrantka neměla nárok, aby koordinovala své produktivní aktivity,“ míní Ezzeddine.
Upozornila však také na to, že ekonomika se prudce globalizuje. „Ekonomiku máme globalizovanou, ale nepočítáme s tím, že i lidé žijí globalizovaně,“ uvedla. Oběťmi globalizace jsou dle ní především ženy migrantky.
Lidé mohou mít životní trajektorie rozmístěné v různých lokalitách, uvedla. „Na jedné straně využíváme pracovní sílu, na druhé straně nemáme ochotu garantovat sociální práva," upozornila.
Petra Ezzeddine také poukázala na migrační dokumenty, ve kterých je rodina vnímána nukleárně. Tedy jako rodiče a jejich děti. Jenže rodiče cítí zodpovědnost i za své rodiče, tedy prarodiče dětí. „I syrští migranti v ČR se snaží, aby své seniory, maminky a tatínky dostali do ČR a mohli se o ně starat,“ uvedla Ezzeddine s tím, že i uprchlíci se chtějí postarat také o své starší či nemocné příbuzné.
Video
Sociální antopoložka Petra Ezzeddine o rodinách migrantů
Video se připravuje ...
Andrlová: Děti uprchlíků jsou často daleko vyspělejší
Během debaty se však narazilo i na další problém - nezletilé uprchlické děti, které cestují bez doprovodu. Na princip nejlepšího zájmu dítěte upozorňovala Kristýna Andrlová, právnička z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Uvedla, že v případě nezletilých dětí bez doprovodu by správní orgány měly jednat co nejrychleji a dávat dětem informace, které pochopí. „Musíme si uvědomit, že v tom cizineckém, pro nás asi nejdůležitějším uprchlickém kontextu ty děti, přestože jim je 13, 14, tak si prošly takovými věcmi, že jsou daleko vyspělejší než u nás děti, kterým je 17, 18, mají fungující rodiny, chodí do školy,“ uvedla.
„Přijdou nebo jsou někde objeveny, jsou někde zadrženy. Kdo tam hraje primární roli, je Policie ČR, cizinecká policie. Ihned by měl být informován OSPOD, Orgán sociálně-právní ochrany dětí,“ pokračovala Andrlová. Náš zákon o pobytu cizinců zajištění dětí v podstatě nezakazuje, uvedla. Mělo by jít však o důvody, jako jsou ochrana či bezpečnostní riziko pro společnost.
„Nezletilých bez doprovodu byl oproti ostatním letům poměrně velký, strmý nárůst. Předtím to bylo v řádech jednotek, zvlášť v azylovém kontextu, teď to bylo v řádu desítek,“ doplnila Andrlová.
Nadhodila i otázky do diskuze ohledně detence dětí. Zda je lepší zachování celistvosti rodiny, kdy děti jsou „ubytované“ společně s rodiči, či zda je důležitější princip, že detence není nikdy v nejlepším zájmu dítěte. „V prostředí za tím ostnatým plotem stále jsou. Nemůžeme říci, že je to v jejich nejlepším zájmu,“ dodala právnička.
Připomněla také, že pokud dítě s někým cestuje měsíce, rok či dva, naváže k němu vztah, i když nemusí být příbuzní. V potaz by se pak mělo vzít i to, že by měli skončit v jedné zemi.
Přístup úředníků je žalostný, varovala expertka
Na cizince třetích zemí se vztahuje směrnice Rady EU o právu na sloučení rodiny, která se současně vztahuje i na rodiny uprchlíků, uvedla Klára Holíková, právnička Sdružení pro integraci a migraci (SIMI).
„Na vízum obecně není právní nárok,“ upozornila, ale postěžovala si: „Přístup úředníků je velmi žalostný.“ Uvedla, že cizinec by měl mít nárok, pokud prokáže, že je rodinným příslušníkem, dostat se na území ČR.
Zamítnutí žádostí o azyl úřady často odůvodňují snahou získat ekonomickou výhodu, říkala Holíková. Jako příklad z praxe popsala stále nedořešený případ pana K. „Šlo o státního příslušníka Tuniska, který se v roce 2013 seznámil s pozdější manželkou, která tam byla na dovolené s dítětem,“ popsala Holíková.
Poté byl pár v kontaktu a dohodli se, že se vezmou. Krátkodobé vízum rodinného příslušníka však bylo Tunisanovi opakovaně zamítnuto i přesto, že manželka za ním jezdila i s dcerou, kdy mohla a jejich vztah se prohloubil. Úřad však nezkoumal, zda se vztah změnil, vytkla Holíková.
Ohledně rodin uprchlíků pak upozornila na jiné úskalí. „Není jistota pro nesezdané páry, které mají dítě. Pokud je nesezdaný pár a otec je v ČR, dítě se může sloučit s manželem, ale žena o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení požádat nemůže,“ uvedla Holíková s tím, že v nejlepším zájmu dítěte by ale bylo, aby rodiče byli společně. I poté, co splní kritéria jako prokázání prostředků k pobytu. „O nějakém parazitování na systému myslím není řeč,“ dodala Holíková.
Témata:
Související
