Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Řecku dají 13 miliard na uprchlíky. Za pomoc Evropě mu odpustí část dluhů?

Autor: ČTK, simao - 
1. března 2016
09:48

Řecko dál čelí náporu uprchlíků, Evropská komise proto pracuje na plánu nouzové pomoci. Země premiéra Tsiprase je pod tlakem i proto, že Makedonie a další země na balkánské trase omezují průchod svých hranic. Hrozí, že desítky až stovky tisíc uprchlíků uvíznou v Řecku. Tomu ale svitla i jistá naděje – kvůli zapeklité situaci by mohlo získat lepší podmínky splácení s ohledem na své rozsáhlé dluhy.

Evropská komise připravuje nouzovou pomoc Řecku v migrační krizi. Podle mluvčí komise Miny Andreevové má pomoc Řecku směřovat k posílení přijímacích a ubytovacích kapacit v zemi pro uprchlíky a ke zlepšení kontroly vnějších hranic.

Peníze z EU mohou být využity na přesun žadatelů o azyl do zbytku členských států Unie a na vyhošťování těch migrantů, na které se potřeba azylu nevztahuje. „Jsou tu nouzové finanční prostředky, které mohou být vyplaceny poměrně rychle,“ citovala Andreevovou DPA. Z Řecka prý obdrželi analýzu potřeb. „Snažíme se na to navázat tak rychle, jak jen to je možné,“ dodala.

Miliardy pro Tsiprasovo Řecko. Ale na uprchlíky

Řecká agentura AMPE odhaduje, že pomoc Řecku by mohla dosáhnout asi půl miliardy eur (13,5 miliard Kč). Podle agentury by nouzový plán měl být schválen Evropskou komisí na jejím pravidelném zasedání již ve středu. Řecký server Iefimerida už v pátek napsal, že Atény požádaly Komisi o nouzovou pomoc ve výši 450 milionů eur (12,2 miliardy Kč) na zajištění 100 000 uprchlíků, kterých by mělo v zemi odhadem potřebovat pomoc v příštím půl roce.

List The Wall Street Journal uvádí, že současná zamýšlená částka je ještě vyšší a dosáhne zhruba 700 milionů eur. Podle jeho informací ale půjde o program na tři roky a peníze budou směřovat i do dalších zemí EU stižených migrační krizí.

Řecké dluhy nezmizely. Přimhouří věřitelé oko?

V souvislosti s Řeckem se tak opět čile debatuje o penězích. A nebudou to podle všeho debaty zdaleka poslední. Řecko navíc opět stojí nad finanční propastí a hrozí mu dál bankrot. Řecká finanční krize sice poněkud zapadla pod informacemi o každodenním přílivu uprchlíků na řecké ostrovy, jenže právě do konce března má Řecko další termíny splácení dluhů, jak upozornilo Aktuálně.cz.

Celkově jde o březnovou splátku ve výši 5,5 miliard eur. Řekové se tak snaží ušetřit třeba na důchodech, což v Athénách i jinde vyhnalo v poslední době lidi do ulic k protivládním protestům. Tsiprasova Syriza přece před volbami původně utahování opasků zamítala.

V otázce splácení je zde však jedno malé „ale“. Spekuluje se o tom, že s ohledem na migrační krizi mají Řekové šanci dojednat výhodnější podmínky od mezinárodních věřitelů. A případně snad i prominutí části dluhů výměnou za „pomoc Evropě“, tedy za to, že se pokusí proud uprchlíků do Evropy skutečně zastavit? I Mezinárodní měnový fond předpokládá, že výměnou za „zvládání uprchlické vlny“ budou evropští věřitelé k Řecku vstřícnější a ochotnější jednat o dluzích, dodalo Aktuálně.cz.

Uprchlíci v řeckém tranzitním táboře Schisto na předměstí Athén Uprchlíci v řeckém tranzitním táboře Schisto na předměstí Athén | EPA

Kam v Řecku s uprchlíky?

V současnosti je v Řecku v nouzi přes 27 000 běženců, pro které se budují nouzové ubytovací tábory v bývalých kasárnách nebo na stadiónech a tělocvičnách. Při současném přílivu běženců na řecké ostrovy z Turecka by jich ale do konce března mohlo být již 70 000 a do léta podle chmurných předpovědí až 200 000.

Polovina běženců má být podle představ řecké vlády ubytována v táborech a polovina v hotelích, čímž chce Řecko pomoci i turistickému průmyslu. Podle belgického listu De Standaard chce Komise spolupracovat například s úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na výstavbě uprchlických táborů v zemi.

Uprchlíci na řecko-makedonské hranici Uprchlíci na řecko-makedonské hranici | EPA

Chaotickou situaci přitom vyvolala regulace příjmu uprchlíků na makedonsko-řecké hranici na několik stovek denně. Mezinárodní organizace hájící lidská práva Amnesty International označila uzavření hranic za „diskriminační“ a za „hanebnou spoušť“. Podle organizace je tragické, že evropské země věnují větší úsilí na blokování hranic než na poskytnutí ochrany a základní pomoci uprchlíkům a žadatelům o azyl.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi