Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Kmoníček z Hradu: Dejte peníze Turecku, ať tam uprchlíci zůstanou

Autor: ČTK, zst - 
3. listopadu 2015
19:50

Pokud má Evropa ještě šanci uprchlickou vlnu zvládnout, pak bude muset podpořit Turecko, a to hlavně finančně. V Senátu to v úterý řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. V Turecku žije totiž přes dva miliony uprchlíků ze Sýrie a cílem Evropské unie by mělo být, aby se nedaly do pohybu i oni. Kmoníček se také obul do Evropského parlamentu a Komise, podle něj vůbec problémy neřeší.

Se šéfem hradního zahraničního protokolu souhlasí také zástupce náměstka pro evropské záležitosti Jaroslav Ludva z ministerstva zahraničí. Oba vystoupili na semináři k migraci a azylové politice EU, který se konal v Senátu.

„Klíčové je vytvoření takových podmínek, aby tam mohli zůstat,“ řekl k milionům Syřanů v Turecku Ludva. V létě se podle něj mluvilo o unijní pomoci v hodnotě jedné miliardy eur, nyní o trojnásobku této sumy. Turecku jde také o to, aby bylo zařazeno na seznam bezpečných zemí. Na tom se ale Osmadvacítka zatím neshodla.

Záchrany Evropy? Je pět minut po dvanácté

Kmoníček poznamenal, že pokud Unie zaplatí Turecku požadovanou pomoc, vyjde ji to ještě levně. Nejhorší by podle něj totiž bylo, pokud by na jaře do Evropy zamířila nová uprchlická vlna, byla by ještě silnější než ta letošní a EU by nadále neměla efektivní plán, jak ji řešit. „Věřím, že Evropa je vždycky schopna se zachránit, ale dělá to pět minut po dvanácté,“ řekl šéf zahraničního odboru Hradu.

Problémem EU ale podle Kmoníčka v posledních letech je, že orgány Unie samy problémy neřeší. EU čeká na postoj Německa a pak si „vezme Německem nalezený kompromis jako fíkový list“, dodal Kmoníček.

EU i Německa se zastal europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Podle něj dává EU devět miliard na řešení uprchlické krize, což je nejvíce v historii. Bez německých a francouzských vůdců by Unie byla spolkem zemí, které budou neustále o něčem diskutovat a nebudou schopny se dohodnout.

Efektivní řešení žádal také italský velvyslanec v ČR Aldo Amati. Podle něj je třeba společné politiky EU, která nenechá zátěž migrantů jen na hraničních zemích, ale nebude stavět nové zdi. Podle Amatiho je třeba oddělení azylantů od ekonomických uprchlíků spolu s jejich důslednou repatriací a diplomatickým tlakem na ukončení válek v místech původu uprchlíků. „Jiné zázračné recepty neexistují,“ dodal.