Rok od masakru na fakultě. Odborníci: „Mimořádná zátěž pro pozůstalé, Vánoce bolest zhoršují“

Střelba na pražské filozofické fakultě je nejtragičtější obdobnou událostí v historii Česka. Student fakulty připravil loni 21. prosince o život 14 lidí, dalších 25 studentů a pedagogů zranil. Po činu se pachatel na ochozu školy zastřelil.

Podle odborníků je nyní vhodné rovněž připomínat, kam se mohou obracet lidé, kteří se necítí psychicky dobře nebo mají obavy o někoho ve svém okolí. Doporučují například linky důvěry, mobilní aplikaci První psychická pomoc nebo webovou stránku www.opatruj.se.

Dnes uplynul rok ode dne, kdy student zavraždil muže a jeho několikaměsíční dceru v kočárku v Klánovickém lese na okraji Prahy. O několik dní později se pak vydal vraždit do budovy FF UK v centru Prahy. Po činu se pachatel na ochozu školy zastřelil. Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze nedávno potvrdili pravomocné odložení případu.

Pietní průvod za oběti střelby na FF UK z Ovocného trhu na náměstí Jana Palacha. (4. leden 2024) | Renata Matějková

Střelba na Filozofické fakultě v Praze (prosinec 2023) | Foto Blesk - Tonda Tran

„Vyrovnávání se ztrátou blízkého je dlouhá cesta. Roční výročí tragické události je mimořádně zátěžovým obdobím pro rodiny pozůstalých, ale i pro některé svědky a přeživší. Vánoční čas zde prožívání ztráty ještě umocňuje,“ řekl psycholog Štěpán Vymětal ze Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu Evropské federace psychologických asociací.

„Některým lidem více vyhovuje výročí prožívat v soukromí rodiny či o samotě, někoho podpoří rozhovor na lince důvěry, někteří lidé jsou rádi, když mohou své blízké a jejich odkaz připomínat i ve veřejném prostoru,“ doplnil Vymětal.

Někteří z pozůstalých aktivně veřejně vystupují a své příběhy sdílejí, například prostřednictvím Univerzity Karlovy. „Pozůstalí a přeživší mohou sehrát pozitivní roli a nabídnout inspirativní příklad veřejnosti, například sdílením svého příběhu. Je však zásadní k nim přistupovat s velkou citlivostí a respektem,“ sdělil ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. U těch, kteří zájem o pozornost nemají, podle něj hrozí retraumatizace.

„Ohleduplnost k pozůstalým rodinám je na prvním místě,“ připomněl Vymětal. Je podle něj potřeba zabránit riziku jejich opakované traumatizace. „Není vhodné opakovat dramatické záběry ze zásahu, není vhodné vracet se k osobě pachatele,“ uvedl.

Společnost jako celek podle Winklera připomínku potřebuje, důležitá je ale vhodná forma. „Takové připomínky také vyjadřují, že si společnost obětí váží, což může být pro zasažené rovněž důležité. Na celospolečenské úrovni pak pamětní události mohou sloužit jako katalyzátory společenské diskuse na související důležitá témata, například podmínky držení střelných zbraní,“ uvedl.

Pro Česko je dle odborníků důležité se z tragédie ponaučit, posilovat soudržnost a odolnost, což pomáhá i proti pocitům bezmoci.

„Připomínky mohou ve společnosti zvyšovat empatii, citlivost i ochotu pomáhat druhým,“ uvedl psycholog Vymětal. Naopak politická gesta podle něj bývají v této době naopak vnímána velmi negativně.

Podle Winklera je klíčové se vyhnout glorifikaci pachatele či detailnímu popisování násilných činů. „Nevytvářet z pachatelů 'antihrdiny' a nezdůrazňovat jejich motivace způsobem, který by mohl inspirovat další potenciální násilníky,“ uvedl.

Média by se podle Vymětala měla zaměřovat na to, co se od neštěstí zlepšilo a jaké kroky byly učiněny k zajištění větší bezpečnosti a odolnosti společnosti. S tím souhlasí i Winkler.

„Je vhodné poskytovat prostor pro společenskou diskusi o prevenci, podpoře duševního zdraví a změnách v politice či legislativě, které mohou tragédiím předcházet. Důraz by měl být kladen na příběhy odvahy, solidarity a příklady dobré praxe, které podporují společenskou soudržnost a naději,“ dodal Winkler.

Bezpečnostní výbor Sněmovny zasedal ke střelbě na FF UK (20.6.2024) | Blesk:Rusinova Maria

Vytvoření analytického nástroje, který z centrálního registru zbraní filtruje potenciálně rizikové převody zbraní a střeliva nebo zavedení tzv. červené dlaždice, jejímž prostřednictvím mohou podnikatelé v registru hlásit podezřelé nákupy - to vše patří mezi změny, které ministerstvo vnitra ve spolupráci s policií zajistilo po loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ministerstvo zřídilo také pracovní skupinu, připravuje i systém pro rychlé varování obyvatel.

„Všechny legislativní změny, které navrhujeme a prosazujeme, mají za cíl přehlednější a efektivnější regulaci zbraní, zlepšit práci policie a zvýšit bezpečnost lidí v Česku,“ sdělil ČTK ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Důležitý je podle něj i zákaz tlumičů hluku výstřelu při používání krátkých zbraní. „Z policejní analýzy jasně vyplynulo, že současná úprava není dostatečná - a samozřejmě jde i o jistý symbol změny,“ doplnil ministr.

Právě zpřísnění podmínek nakládání s tlumiči je jednou ze změn, které ministerstvo na podnět policie připravilo jako úpravu v rámci souboru novel k zbraňovému zákonu. Ten začne platit od roku 2026. Se zpřísněním podmínek nesouhlasí někteří poslanci, ale i majitelé střelnic. Sněmovna tento soubor novel projednala zatím v úvodním kole na konci října, k dalšímu schvalování se dostane nejspíš až počátkem příštího roku.

Vláda už v Parlamentu prosadila, aby změny z nového zbraňového zákona - zákonná povinnost prodejců hlásit policii podezřelé nákupy zbraní a střeliva a také rozšíření možností policie zajišťovat zbraně - začaly platit dříve než v roce 2026. Novela, kterou dostal tento pátek k podpisu prezident, má nabýt účinnosti 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně počátkem příštího roku.

Mezi další změny, které chce ministerstvo zavést, má patřit například i povinnost lékařů kontrolovat v registrech, jestli je jejich pacient, který je zdravotně nezpůsobilý, držitelem zbrojního průkazu. „Lékař nemá tu povinnost v přímém smyslu uloženou, ale nově po novele zákona o elektronizaci při nahlédnutí na pacienta v kmenových registrech by měl tuto informaci lékař bez dalšího vidět,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Propojení registrů je součástí novely o elektronizaci zdravotnictví, kterou v současné době projednává Sněmovna, platit by mělo od roku 2026. Do budoucna by podle Jakoba měli mít praktičtí lékaři elektronicky dostupné propouštěcí a ambulantní zprávy svých pacientů i od ostatních ošetřujících lékařů. V současné době, kdy je dostávají pacienti v papírové podobě, se zprávy k lékařům často nedostávají včas.

Jako reakci na otázky a podněty veřejnosti po střelbě také ministerstvo vnitra zřídilo pracovní skupinu ke zbraňové legislativě. Letos se sešla několikrát, další jednání je naplánované na začátek příštího roku. Její součástí jsou zástupci z obou komor parlamentu, lékařských odborných společností, klinických psychologů, expertů na oblast zbraní, organizací z nevládního sektoru i z širší veřejnosti.

Skupina se podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé podrobně zabývá konkrétními návrhy a možnými opatřeními směřujícími do oblasti zbraňové legislativy.

Mluvčí zmínila i přípravu systému „cell broadcast“ pro rychlé varování obyvatel. Systém má být schopný v krátkém čase informovat v podstatě neomezený počet uživatelů mobilních telefonů. Na jeho přípravě se podílejí policisté, hasiči a armáda. Záměr výstavby systému schválila Bezpečnostní rada státu letos na podzim. S jeho spuštěním se počítá ve druhé polovině roku 2025.