Za extrémní lijáky mohou horká moře: Spadne až 463 mm! Jak si představit, kolik vody se na nás valí
Milimetry, mililitry, litry… Jak si představit, kolik vody se na vás valí? Není to tak složité. Nejvíc srážek se čeká v Jeseníkách. Tam může podle meteorologů do pondělních 18 hodin spadnout až 463 milimetrů. Co to znamená a kde se extrémní lijáky vzaly?
Pokud v Jeseníkách spadne dohromady 463 milimetrů deště, můžeme si tohle množství představit jako kvádr vody o rozměrech metr krát metr, který je vysoký 46,3 centimetru.
Obsah takového kvádru je 463 litrů. A to je opravdu hodně vody, která nemá šanci se vsáknout. Navíc je třeba si uvědomit, že hned vedle spadne během těch čtyř dní úplně stejný kvádr vody, a vedle také…
Jako 3,5 vany
A všechna se bude řítit po svazích moravských hor do nížin. Pro ještě lepší představu si řekněme, že průměrná vana má objem cca 130 litrů. Na každý metr čtvereční se tedy v pohoří během čtyř dní vylije tři a půl vany. Tady jen pro upřesnění, jde o plnou vanu. Při koupání si obvykle napouštíme tak polovinu, vlastním tělem pak vodu vytlačíme výš.
Víc než jinde za celý rok!
Na nejsušším místě v Česku, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor, v Libědicích na Chomutovsku spadne 410 mm, tedy 410 litrů na metr čtvereční, za celý rok. Tedy za celý rok tak naprší méně, než se nyní čeká v Jeseníkách. Průměrný roční srážkový úhrn je v Česku cca 700 mm, tedy 700 litrů na metr čtvereční. Na nejdeštivějším místě republiky, v Bílém Potoku na Frýdlantsku, spadne ročně 1705 mm.
Kde se vzaly extrémní lijáky?
Proč tolik prší? Lijavec »nakrmila« vlhkostí extrémně teplá moře – Středozemní, Černé, a dokonce i Baltské. A teď voda v mracích v podobě tlakové níže Boris vtrhla do střední Evropy.
„Tlaková níže je napájena z moří, která jsou nyní o tři až pět stupňů teplejší, než je běžné. Vlhkost, tu aktuální, čerpá nejen ze Středozemního moře, ale také z Černého a z Baltu,“ vysvětluje Leopold Haimberger z Meteorologického a geofyzikálního institutu Vídeňské univerzity.
Běžně nad naše území tlakové níže přicházejí z Itálie a bývají výrazně menší. „Současná níže odvádí vzduch z Černého moře velkým obloukem do střední Evropy,“ vysvětlil Haimberger. Současně do ní proniká i vzduch z Baltu a Středomoří. Dnešní stav je podle něj velmi podobný tomu z roku 2002. I tehdy se nad Itálií vytvořila oblast nízkého tlaku vzduchu, která na sever přenesla obrovské množství vlhkosti a přidala se i ta z Baltu.
Takové situace prý nejsou samy o sobě nové, s pokračujícími klimatickými změnami však stoupá jejich pravděpodobnost, a to právě kvůli vysokým teplotám moří a tím vysokému odparu vody v pozdním létě.
