Skrytý důvod protestů. Zemědělce v Česku hlídají satelity, systém se utrhl ze řetězu

Systém se jmenuje Area Monitoring System (AMS). Český ekvivalent se nepoužívá, v celé Evropě jej všichni zemědělci znají pod anglickou zkratkou. Evropská unie ho zavedla loni v létě, aby zlepšila monitoring zemědělců, respektive toho, jestli hospodaří tím způsobem, jaký deklarují v žádostech o dotace.

Zemědělství v celé Evropské unii je totiž závislé na dotacích. Na tuto oblast jde největší část evropského rozpočtu, mezi lety 2016 a 2020 to bylo 38 procent, v období 2021 až 2027 se počítá s 31 procenty, což jsou v přepočtu stovky miliard korun.

Za každou jednou dotací, které dohromady tvoří tento objem peněz, je  komplikovaná administrativa. Úřady musejí zkontrolovat, jestli zemědělci dělají to, co tvrdí v žádostech o dotace, protože pokud ne, nárok na peníze jim tím padá. Ve výsledku to znamená, že v celé Evropské unii neustále běží astronomické množství kontrol, za které zodpovídají jednotlivé národní úřady.

Družice ve službách EU

AMS měl celý systém dotací ulehčit a zautomatizovat. Do procesu vnesl technologie, kterými unie disponuje – družice Sentinel. Ty spadají pod Program Copernicus, klíčový projekt Evropské unie provozovaný ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, kdy družice jsou využívané k dálkovému průzkumu země. Sbírají například klimatická data, meteorologická data… a hlavně neustále velmi podrobně fotí naši planetu.

Když už družice pořád něco fotí, mohly by být ideálním nástrojem pro kontrolu toho, co se odehrává na evropských polích, řekli si úředníci v Evropské unii. Přesně to se stalo základním principem AMS. Družice Sentinel jednou za cca 5 dní nafotí Česko (a další evropské země zapojené do systému), čímž vznikne soubor složený z radarových dat a multispektrálních snímků.

Příklad zpracované satelitní fotografie ze systému AMS | SZIF

Tyto informace jsou předány Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), který za AMS v Česku zodpovídá, systém se u nás provozuje a s družicovými daty umí pracovat. Dokáže z nich „vykoukat“, jestli zemědělec pěstuje správnou plodinu či provedl včas nutnou seč a podle toho udělí konkrétnímu sedlákovi na tzv. semaforu barvu.

Buď zelenou (všechno je v pořádku), žlutou (něco je třeba vyjasnit) nebo červenou (dotační podmínky nejsou splněny). Zemědělec žádající o dotaci svůj semafor najde v Portálu AMS.

Víc potíží než užitku

Takto má monitorovací družicový systém pracovat v ideálním případě. Ten ovšem nenastal. AMS navzdory očekávání nezvládl v mnoha případech vyhodnotit pole dobře a zemědělcům začal házet červenou barvu na semaforu, i když měli splněné podmínky.

„Na kancelář Asociace soukromého zemědělství ČR se v posledních dnech obrací obrovské množství členů s dotazy ohledně fungování nového kontrolního systému AMS, který jim hlásí někdy až neskutečné množství pochybení,“ informovala po spuštění asociace zastupující drobné sedláky. „Aktuální problém s AMS je nyní ten, že ukazuje chybné údaje – tedy chybné barvy na semaforu. Do budoucna to pro zemědělce může znamenat sankce a těžko se odhaduje, jak závažná tato situace bude a jak se projeví,“ vysvětlovala asociace.

Podobné zkušenosti měli členové Agrární komory ČR. „Digitalizace půdní evidence ve vazbě na jednotnou žádost teoreticky měla snížit administrativní zátěž. Systém se nicméně podle informací od našich členů od začátku potýkal s řadou nedostatků, jejichž řešení přenášel na samotné zemědělce. V první fázi nebyl například schopen rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, což jsou z hlediska dotační podmíněnosti zcela jiné ‚škatulky',“ uvedla pro Blesk Zprávy tisková mluvčí komory Barbora Pánková.

Chybu bylo možná napravit tím způsobem, že zemědělec poslal přes speciální aplikaci tzv. geolokační fotografii a tím prokázal, že ve skutečnosti má vše v pořádku. Celý tento proces vyžadoval, aby zemědělec vlastnil chytrý telefon, což ne všichni, zvlášť ti starší, mají, upozornila Pánková.

Obří protest polských zemědělců: Demonstrují proti levnému dovozu z Ukrajiny

„Podobným problémům čelili zemědělci nejen v době bezprostředně po zavedení tohoto systému monitoringu, ale následně i celou předešlou sezonu. Státní zemědělský intervenční fond tak de facto přenesl monitorovací činnost na samotné zemědělce. Pro zemědělce, kteří obzvlášť v době žní skutečně nemají času nazbyt, to znamenalo poměrně velkou zátěž a hrozbu krácení dotace,“ vysvětluje mluvčí Agrární komory ČR.

Druhou variantou, jak „opravit“ barvu bylo, že kontrolor fondu se vydal na pole sám a posoudil stav osobně. Osobní kontroly pro vybrané pozemky určovala i Evropská komise. Výsledkem bylo, že AMS zvýšil celkový počet kontrol na dvojnásobek a zasáhl všechny strany. „Přebujelá byrokracie a administrativní zátěž ostatně patří k důvodům, proč se čeští zemědělci připojili 22. února k mezinárodním protestním akcím,“ konstatuje Pánková.

Přetrvávající problémy potvrzuje i místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl. „Počet kontrol a byrokracie v souvislosti se zavedením satelitního monitorovacího systému AMS narostl více než dvojnásobně pro zemědělce,“ uvedl pro Blesk Zprávy s tím, že objíždění pozemků a pořizování fotodokumentace podle pokynů je prostě zátěž.

„Nový monitoring tak zemědělcům zatím vůbec žádnou práci neušetřil, ale právě naopak jim práci přidělal. Zemědělcům neslouží ani v tom smyslu, že by zemědělce  trochu dopředu upozorňoval na případný možný například termínovaný problém na konkrétním pozemku tak, aby jej zemědělec stačil vyřešit ještě před dopadem sankčního systému,“ popisuje Štefl. Podle něj se ale dá očekávat, že chyb v systému bude ubývat, protože je inteligentní a sám se automaticky učí.

Změna na obzoru

Existuje i další naděje, která může situaci změnit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pondělí informoval, že v Evropské komisi vyjednal, aby se změnila metodika kontrol satelitního systému. Kontroly se mají snížit o 50 procent a vrátit na úroveň roku 2022. Oceňuje to, ale chtěl by jít ještě dál. 

„Jsem rád, že Komise zareagovala na moji výzvu z minulé Rady ministrů a upraví metodiku kontrol satelitního sledování pozemků, měla by ale být ještě ambicióznější. Pokud jsme spustili digitální systém, nemůžeme mít počet kontrol stejný, jako před jeho zavedením,“ cituje resort zemědělství ministra. Ministerstvo také potvrzuje, že satelitní monitorování skutečně zapříčinilo, že se množství kontrol zemědělců v Česku zvýšilo o 100 procent.

Agrární komora je ale zatím v hodnocení výsledku opatrná. „Vítáme, že se Evropská komise situací zabývá a problém chce řešit i české Ministerstvo zemědělství. Jak budou úpravy systému AMS fungovat v praxi a zda skutečně ulehčí zemědělcům, si však musíme počkat do další sezony. Snížení administrativní zátěže by zemědělci jednoznačně uvítali, a to nejen v této oblasti,“ říká Pánková.

I Štefl čeká, jak přesně bude metodika upravená. „Nejenom ve vztahu k nárůstu kontrol, samokontrol a byrokracie, ale také v tom smyslu, že systém AMS neměl zemědělce nijak výrazněji zatížit, ale měl jim naopak pomoci snížit již stávající byrokratickou zátěž, zjednodušit a snížit počty kontrol i oproti minulému období. To se nestalo, a stal se pravý opak,“ popisuje za Asociaci soukromého zemědělství ČR.