Syndrom bílých plic: Podle experta může být průběh horší než před covidem. Jak je na tom Česko?

Maria Van Kerkhoveová, úřadující ředitelka Oddělení WHO pro připravenost a prevenci epidemií a pandemií podle Daily Mail uvedla, že organizace sleduje situaci v Číně, která se nadále potýká s přeplněnými nemocnicemi.

Zápalu plic se přezdívá „syndrom bílých plic“ podle zobrazení na rentgenu. Bílá místa znamenají na snímku plic patologický proces.

Čína nárůst nemocnosti připisuje hlavně silnější vlně respiračních onemocnění po uvolnění opatření po covidu-19 a odmítla teorii, že by se mohlo jednat o zcela nový patogen.

Čína měla jeden z nejpřísnějších lockdownů ze všech zemí na světě, který podle WHO připravilo děti o životně důležitou imunitu proti sezónním nemocem. Van Kerkhoveová na tiskové konferenci řekla: „Ano, po celém světě jsme svědky nárůstu respiračních infekcí. Je podzim a my jsme na prahu zimy, takže bez ohledu na to očekáváme nárůst respiračních infekcí.“

„Čínu sledujeme, sledujeme i zátěž systémů zdravotní péče a její kapacity,“ dodala.

Znovuzavedení roušek a rozestupů

WHO učinila neobvyklý krok, když veřejně vyzvala Čínu, aby byla ohledně epidemie transparentní, o čemž se mnozí domnívají, že je to způsobeno tím, jak se Čína stavěla v začátcích pandemie ke covidu-19, kdy tajila před světem důležité informace o novém viru.

Čínská vláda nicméně už doporučila obyvatelům, aby začali nosit roušky a dodržovali dvoumetrové rozestupy, což připomíná nenápadné začátky šíření nového typu koronaviru před lety. Čínský ministr zdravotnictví navíc apeloval na nemocnice a kliniky, aby prodloužily pracovní dobu a zásobily se léky. Dále navrhl preventivní opatření ve školách a pečovatelských domech, jako jsou např. zákazy návštěv.

Až 13 tisíc pacientů denně

Velké dětské nemocnice některých oblastech Pekingu přijaly za jeden den 7 tisíc dětí.  Největší nemocnice v Tchien-ťinu – provincii na pobřeží nedaleko Pekingu – údajně přijímá denně až 13 tisíc dětí.  Objevily se také zprávy o nárůstu nemocných dětí v provincii Liaoning a v Šanghaji – největším městě Číny.

Návrat covidu? Chřipkové mutace? Čínou se prudce šíří zápaly plic, sousedé posilují opatření

WHO pod tlakem

WHO je navíc pod tlakem, země žádají, aby byla ve svých reakcích vůči Číně razantnější, než tomu bylo při začátcích pandemie před třemi lety. Číně tehdy trvalo týdny, než varovala před neznámým virem a také tvrdila, že se nemůže šířit z člověka na člověka.

Svět se poprvé dozvěděl o nové epidemii mezi dětmi v Číně 21. listopadu, kdy systém sledování nemocí ProMED vydal oznámení o zprávách o „nediagnostikované pneumonii“. Systém – který byl také prvním, kdo v prosinci 2019 vyvolal poplach kvůli výskytu covidu-19 – zpracovává a upozorňuje na neobvyklé zdravotní události související s nově se objevujícími infekcemi.

Varování přimělo WHO k odeslání oficiální žádosti o schůzku s čínskými úřady, které minulý čtvrtek souhlasily s telekonferencí. WHO uvedlo, že poskytnuté informace naznačují, že ohniska případů pocházejí ze známých patogenů. Čína rovněž sdílela údaje, které ukázaly, že země od května zaznamenává zvýšený počet dětí, které onemocněly mykoplazmovou pneumonií – bakterií, která způsobuje infekce dýchacího systému. Podle údajů WHO od podzimu narůstají mezi dětmi i nákazy RS viry, adenoviry, chřipky a covidu-19.

Situace v Česku se nevymyká předchozím létům

Výskyt bakterie mycoplasma pneumoniae se v ČR nevymyká předchozím letům. Případů jsou desítky ročně, řekla Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Antibiotických léků, které je na jí způsobené zápaly plic možné použít, je podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka dostatek.

„Situaci v České republice s jednotkami hlášených případů lze označit za standardní a nevymykající se epidemiologické situaci v tomto období,“ doplnila Jiřincová. SZÚ spolu s odborníky z evropských a celosvětových zdravotnických institucí vývoj dál sleduje.

Bakterie se v ČR šíří běžně, dovezení nákazy přímo z Číny však podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a nastupující předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimíra Koblížka pravděpodobné. Infekce je sice poměrně nakažlivá, ale méně než chřipka či covid-19. „Typicky se nákaza vyskytuje v úzkých kolektivech, například ve školách,“ dodal.

Příznaky jsou většinou mírné, ale mohou být dlouhodobé. Vážnější, například zápaly plic, se léčí antibiotiky. Podle Koblížka je v takových případech potřeba přesně určit, jaká bakterie či virus je příčinou, protože se na ně předepisují různá antibiotika. U mycoplasmy je potřeba jejich delší podávání.

Co je na této epidemii netypické?

Jak řekl Blesk Zprávám epidemiolog Rastislav Maďar, mykoplasmy způsobují suchý zápal plic, u kterého pacient nevykašlává hlen ani hnis. Některá média už informovala, že suchý zápal plic se objevil i v některých evropských zemích.

„Mykoplasmy se vyskytují běžně i v Evropě, patří mezi nejčastější respirační patogeny. Může jich však letos být více než obvykle. Zatím přesně nevíme, jak nemoc covid-19 oslabila imunitu populace, takže další nákazy mohou probíhat teoreticky hůř než v období před covidem,“ domnívá se Maďar s tím, že Čína přikázala ochranu dýchacích cest kvůli tomu, že i proti tomuto patogenu funguje stejná prevence jako u jiných respiračních onemocnění - tedy rozestupy a respirátory.

„Ale i když je patogen mycoplasma pneumoniae poměrně běžný, jak jsem uváděl, co je však na této epidemii dost netypické, je, že tam jsou vysoké teploty a na rentgenových snímcích uzlíky, ale bez kašle,“ uzavírá Maďar.