Čtyřdenní pracovní týden nabízejí už i v Česku: Úspora času i peněz, ale ne pro všechny, říká ekonom

Prokop se celý život živil jako kuchař, což znamenalo, že musel v práci trávit dlouhé bloky dní. „Práce v kuchyni mi brala strašnou spoustu času. Chtěl jsem se věnovat partnerce a rodině. Mít čas také sám na sebe,“ popisuje, jak vypadal jeho dřívější život. Nakonec se rozhodl zcela změnit kariéru a začal pracovat v Amazonu, kde se už šestým rokem stará o kontrolu kvality zboží. Pracuje pouze čtyři dny v týdnů a naprosto mu to vyhovuje. Najednou má čas na jeho dvě malé děti, se kterými ve volných chvílích peče dorty a buchty.

V Amazonu pracuje také Kristýna, která zde vykonává pozici zástupkyně vedoucího na oddělení zpracování zákaznických objednávek. Původně hledala jen brigádu na víkend, aby se mohla s partnerem střídat v péči o malého syna, většina firem ji ale odmítala, včetně jejího původního zaměstnavatele, od kterého odešla na mateřskou dovolenou. „Vstříc mi vyšli až v Amazonu, kde jsem si začala zpočátku jen přivydělávat něco navíc k mateřské,“ říká.

Srovnání mezd v EU: Kde lidé vydělávají nejvíce a kde nejméně? Češi se přiblížili Němcům

Poté dostala nabídku na plný úvazek, nevěděla ale, jestli ho bude zvládat. Domluvila se proto, že pokud jí nebude vyhovovat, sníží si ho. Po dvou měsících k tomu opravdu přistoupila. „Od té doby až do nynějšku pracuji na tříčtvrteční úvazek, abych mohla trávit více času se synem. To mi naprosto vyhovuje,“ popisuje Kristýna.

Amazon tím v Česku nabízí přístup, který není zcela typický – širokou škálu kratších uvázků a čtyřdenní pracovní týden. Nevylučuje ho dokonce ani u skladnických pozic, o kterých se dlouho hovořilo, že u nich nebude možný. 

Důležité pro státní kasu

Že to v tuzemsku skutečně není běžné, potvrzuje průzkum společnosti STEM/MARK. Podle něj čtyřdenní pracovní týden ve směnných provozech v Česku prakticky neexistuje, častěji ho mívají pracovníci na vedoucích pozicích.

Ve směnných provozech obvykle pracují lidé, kterým to vyhovuje. „Směnný provoz umožňuje řadě lidí přizpůsobit svůj den tak, aby měli možnost např. zařizovat věci na úřadech, optimalizovat svůj denní rytmus podle toho, jak potřebují,“ uvádí průzkum, podle kterého se ale zároveň jedná o slabé místo celého trhu.

„Jakmile pracovníkům ve směnném provozu přestane vyhovovat denní rytmus, dojde ke změně situace (např. založí rodinu, zhorší se jejich zdraví atd.), nebo se jinak změní jejich potřeby, směnná práce se stává problémem a tito lidé pak směnný provoz opouštějí a hledají práci s rytmem, který bude více vyhovovat jejich aktuálním potřebám,“ podotýká STEM/MARK.

V takových chvílích přichází vhod právě možnost upravených úvazků či kratšího pracovního týdne. Když je firma nabídne, dokáže tím nalákat osoby, které by jinak do práce nastoupit kvůli osobním omezením nemohly – byť pracovat chtějí. V současnosti, kdy je mimořádně nízká nezaměstnanost a podniky mají problém lidi sehnat, to může být způsob, jak svou nabídku udělat více atraktivní. Ačkoliv podle průzkumu stále zůstává nejdůležitější finanční ohodnocení.

„Čtyřdenní pracovní týden může představovat výraznou úsporu času spojeného s dojížděním. V České republice dojíždí dvě pětiny lidí za hranici vlastní obce a přibližně každý dvacátý i za hranice regionu. Jeden uspořený den tak šetří jak síly, tak peníze a čas a v konečném důsledku i životní prostředí. Ne všechny firmy si z podstaty své práce můžou kratší pracovní týden dovolit, ale je důležité, že tam, kde to jde, s tím zaměstnavatelé zespoda přichází,“ popisuje ekonom Dominik Stroukal.

„Debata o čtyřdenním pracovním týdnu často počítá s tím, že by se taková pracovní doba měla shora uzákonit, přikázat, což je možné, ale problematické. Mnohem trvalejší a efektivnější je snaha samotných firem v dohodě se zaměstnanci, kteří nejlépe ví, kde to smysl dává a kde ne,“ dodává.

Premium

Inflace žene Čechy na brigádu: O které pozice je největší zájem? A jak nenaletět?

Podobných nabídek navíc bude muset být v Česku víc, pokud mají zůstat veřejné finance ve formě. Návrh důchodové reformy počítá s pozdějším odchodem do důchodu, jenže je jasné, že plný úvazek a pětidenní pracovní den už lidé ve vysokém věku nezvládnou. To samé rodiče s malými dětmi. Vyšší míra zaměstnávání právě těchto lidí by podle Stroukala mohla státnímu rozpočtu ulevit.

„Kratší pracovní týden, a ještě lépe částečné úvazky, nejsou jen důležitou podporou pro ty, kdo takovou flexibilitu potřebují, ale mají i významné makroekonomické dopady. Česká republika patří mezi země s nejnižším využíváním částečných úvazků, které jsou ale zásadní pro ulehčení dnes napjaté státní kase. Částečné úvazky v západní Evropě často kompenzují výrazně kratší rodičovskou dovolenou, ale zejména jsou variantou pro zaměstnávání lidí v důchodovém věku,“ vysvětluje ekonom.