Český expert o útocích žraloků: Hrozí nebezpečí po Egyptě i ve Středozemním moři a budou se žraloci přesouvat?

V posledních týdnech zaplavily internet videa a zprávy o útocích žraloků v oblíbených dovolenkových destinacích. 8. června například zaútočil v egyptském letovisku Hurghada žralok, který usmrtil 23letého ruského občana. Muž se při útoku snažil uplavat, žralok ho však stáhl pod hladinu ještě předtím, než stihla připlout záchrana.

Jenom o 8 dní později se v ráji dovolenkářů objevil další žralok, tentokrát ve Španělsku ve městě Alicante, jak Blesk již informoval dříve. Přestože se pohyboval na mělčině, nikdo nebyl zraněn. Jednalo se o žraloka modrého, který u břehů Alicante již kroužil v roce 2016 a zranil turistu.

O den později se ukázal další žralok ve španělském přístavu Ciutadella na ostrově Menorca, o kterém jsme také psali. Taktéž se jednalo o žraloka modrého.

Od té doby byl zaznamenán výskyt dalších tří žraloků poblíž Španělska. Další žralok se poměrně nedávno objevil v dalším dovolenkovém ráji Čechů - v Řecku u Zakynthosu. 

Český expert: Nízká pravděpodobnost

Lze očekávat, že se žraloci budou nyní objevovat častější než doposud a budou útočit na lidi? „Obecně je důležité uvědomit si, že celková pravděpodobnost nevyprovokovaného útoku žraloka na člověka je velmi nízká. Zároveň většina útoků nemá fatální následky,“ upozornil Blesk Zprávy mořský biolog Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D., který působí na katedře zoologie a rybářství České zemědělské univerzity (ČZU).

O útocích žraloků se vedou také celosvětové záznamy, například ve Floridském muzeu. „Existují statistické záznamy, které za rok 2022 celosvětově obsahují kolem 60 ‚nevyprovokovaných kousnutí‘ od žraloka. Vezměme v úvahu stovky milionů lidí, kteří se v průběhu roku pravidelně koupou v moři. Při přepočtu množství případů kousnutí žralokem na počet hodin strávených celosvětově lidmi při koupání v moři, je taková pravděpodobnost velmi nízká. A to i ve srovnání s jinými tragickými událostmi, jako jsou například útoky jiných zvířat, dopravní nehody, živelné pohromy atd.,“ sdělil mořský biolog Blesk Zprávám.

Proč útočil žralok v Egyptě: Samice byla poraněná a měla poblíž vejce, líčí organizace

Proč útočí v Egyptě žraloci na lidi? „K útokům žraloků v Egyptě existuje celá řada spekulací a hypotéz, které ovšem podle mé znalosti nebylo možné ověřit. Jedná se například o praxi házení mrtvých hospodářských zvířat či odpadů z nich z přepravních lodí, častého krmení žraloků potápěči,“ uvedl Petrtýl.

Mezi oblasti, kde dochází k útokům celosvětově nejčastěji, je i oblíbená letní destinace českých turistů. „Nejvyšší počty útoků jsou logicky hlášeny z míst, kde se žraloci přirozeně vyskytují a zároveň je zde vysoká míra lidských aktivit – pobřežní oblasti USA, Austrálie, Egypt. Roli však také hraje míra nahlášení jednotlivých útoků. Ta částečně koreluje s bohatstvím lidí v dané oblasti, neboť útok je často zaznamenán pomocí chytrých telefonů, kamer či fotoaparátů,“ řekl Petrtýl.

V Egyptě jsou případy napadení lidí žralokem spíše výjimečné. V loňském roce však došlo v Hughadě během několika dní ke dvěma smrtelným útokům, při nichž zahynuly turistky z Rakouska a Rumunska. V roce 2018 zemřel v egyptském letovisku Marsá Alam po napadení žralokem český turista Petr D.

Co se týče španělských pobřeží, kde se nedávno objevili další dva žraloci, člověku by nemělo hrozit skoro žádné nebezpečí. „Důležité je vědět, o jaký druh žraloka se jedná. Ve Středozemním moři se přirozeně vyskytuje mnoho druhů žraloků, tedy není nic neobvyklého, že se vyskytují i v pobřežních vodách Španělska či jiných států. Jedná se více o druhy, které pro člověka nepředstavují větší riziko a nejsou tak často dokumentováni jako potenciálně nebezpečné druhy,“ vysvětlil Petrtýl Blesk Zprávám.

Nicméně současný stav se může změnit, žraloci se mohou v budoucnosti začít přesouvat. Roli v tom bude hrát globální změna klimatu. „Lze spekulovat, že s globální změnou klimatu bude docházet ke změnám v areálech výskytu mnoha organizmů, včetně žraloků. Stejně jako u většiny kostnatých ryb, závisí teplota těla žraloka na teplotě vnějšího prostředí. S ohledem na teplotní preference jednotlivých druhů  žraloci v mořích a oceánech migrují horizontálně i vertikálně v závislosti na teplotě vody, často na velké vzdálenosti – stovky a tisíce km. Nelze z toho ovšem usuzovat, že to bude mít nějaký konkrétní dopad na množství útoků žraloků na lidi v konkrétních částech světa,“ uvedl mořský biolog.

Podcast: Žraloci nemají co žrát, lidi jenom ochutnávají, tvrdí fotograf Jaroněk. Paryba ho kousla do zadku

Žralok modravý u španělského pobřeží | Reprofoto Twitter

Útoku od žraloka se člověk dovede bránit, je to ovšem složité. „Existují různá doporučení, jak se chovat při možnosti útoku žralokem či přímo v případě útoků. Žádný stručný univerzálně fungující postup nemusí fungovat ve všech případech. Obecně lze říci, že větší šanci na odrazení žraloka od útoku má člověk s nasazenou potápěčskou maskou a možností monitorovat chování a pohyb žraloka ve své blízkosti pod vodou. Mnoho zkušeností potápěčů či plavců s maskou (i dokumentovaných a dostupných online) ukazují, že žraloci jsou často odrazení od dalších aktivit, pokud je člověk pod vodou sleduje a při přiblížení žraloka důrazně v oblasti hlavy odstrčí rukou. Tato rada však naprosto postrádá smysl u plavce, který nemá přehled o dění pod vodou, obzvláště v moment, kdy už na něj větší žralok zaútočí,“ doporučil Petrtýl.

Potápěč skončil v tlamě obřího žraloka: Přežil jen díky důmyslnému manévru!

Žraloci obývají celou zeměkouli, nejraději mají však pobřeží, kde se vyskytuje mnoho živin. „V závislosti na potravních preferencích jednotlivých druhů se žraloci vyskytují doslova ve všech světových mořích a oceánech od polárních oblastí k rovníku a od mělkých povrchových vod do hloubek mnoha tisíců metrů. Většina druhů žraloků se obecně vyskytuje poblíž pobřeží, neboť v pobřežních vodách je největší koncentrace živin a tím i všech ostatních organizmů, tedy obecně potravy pro predátory. Zároveň se logicky u pobřeží realizuje nejvíce aktivit lidí, takže je zde nejvyšší pravděpodobnost přímého setkání člověka se žralokem,“ řekl Petrtýl.

Existuje mnoho druhů žraloků, většina z nich však člověka na životě neohrožuje. „V současnosti rozeznáváme mezi 550-600 druhů žraloků, z nichž drtivá většina není člověku nebezpečná. Buď žijí v místech, kde setkání se člověkem ve vodě není příliš možné (velké hloubky, polární oblasti, otevřený oceán), nebo mají specifické potravní preference (živí se výhradně nějakou skupinou živočichů). I velké druhy žraloků (typicky obrovský či velrybí) se specializují na konzumaci planktonu a nepředstavují pro člověka žádné riziko,“ informoval Petrtýl.

Chlapce (11) během šnorchlování pokousal žralok: Zvíře plavalo pouhý metr od pobřeží

Největší žraločí predátoři však pravidelně neútočí na člověka jako na svou přirozenou kořist. Existuje jen málo druhů, které jsou člověku nakonec nebezpečné.

Mezi ně patří například žralok tygří, který nedávno napadl turistu v Hurghadě. Ten se často vyskytuje v tropických a mírných vodách. „Ze statistik útoků žraloků na člověka plyne nejčastější zapojení několika desítek druhů s tím, že útoky s tragickými následky reprezentuje jen několik málo druhů. Jedná se o žraloka bílého, tygřího a bělavého. Tito velcí dravci se živí většími rybami či mořskými savci (např. lachtani) a příležitostně napadnou i člověka. Zpravidla se však jedná o omyl či nešťastnou souhru faktorů. Není známo, že by jakýkoliv druh žraloka pravidelně útočil na člověka jakožto na svou přirozenou kořist,“ řekl expert.

Žraloci modří, kteří se ukázali turistům ve Španělsku, obývají zejména chladné vody mírného a tropického pásu. Živí se převážně chobotnicemi. Jedná se o téměř ohrožený druh. Je známo 13 případů nevyprovokovaného útoku na člověka, 4 případy z toho byly smrtelné.

Další žralok ve Španělsku: Rybář predátora natočil u ostrova s oblíbenými plážemi

Po útoku žraloka v Hurghadě egyptské ministerstvo životního prostředí nakonec oznámilo, že žralok byl chycen a bude zkoumán v laboratoři, aby se zjistilo, co k neobvyklému útoku vedlo. O pár dnů později web BNN informoval o tom, že se egyptské úřady po prozkoumání rozhodly žraloka nabalzamovat a vystavit v muzeu. To odsoudili ochránci zvířat.

„Zde asi neexistuje jeden správný názor. Z mnoha dokumentovaných případů však plyne ‚obvyklá praxe‘. V případě výskytu jedince většího predátora (různé šelmy, plazi, žraloci, atp.), který opakovaně útočí na lidi (což ovšem většina zvířat, ani těch dravých, primárně nedělá), je takový jedinec zpravidla odchycen a chován v zajetí či usmrcen, neboť u něj lze předpokládat i další útoky na lidi,“ popsal expert.

I žralok je nicméně ohrožován člověkem. „Zabít preventivně všechny větší potenciálně nebezpečné predátory v přírodě je samozřejmě nesmyslné. Stačí se podívat, jaké negativní emoce ohledně žraloků způsobilo uvedení Spielbergova filmu ‚Čelisti‘ v roce 1975. Množství druhů žraloků (a to i těch potenciálně nebezpečných) je naopak ohroženo ze strany člověka (především přelovení jejich populací),“ upozornil Blesk Zprávy mořský biolog Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D. z ČZU.