Sršeň asijská může zabít člověka, aktuálně obývá řadu evropských zemí. Dorazila už i do Česka?

Útočná a jedovatá sršeň asijská, původem z jihovýchodní Asie, se vzhledově trochu liší od domácí sršně obecné. „Sršeň asijská je o trochu menší než naše domácí sršeň obecná. Měří asi do 3 cm. Rozeznáte je podle barvy. Sršeň asijská má ve zbarvení více černé, proto se jí někdy říká i sršeň černá,“ napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na twitteru.

Nejvíce se v Evropě vyskytuje především ve Francii, ušetřeny však nejsou ani další evropské státy. „V současné době je výskyt sršně asijské nejspíše nejsilnější ve Francii, odkud se od roku 2004 šíří, Španělsku a v Itálii,“ řekl Blesk Zprávám zoolog Mgr. Petr Máslo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Jak uvádí na svých webových stránkách Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), sršeň asijská byla v roce 2004 náhodně zavlečena dovozem keramiky z Číny do Francie, odkud od té doby expanduje do dalších evropských zemí. Vyskytuje se také ve Velké Británii, Německu, Belgii či v Nizozemsku. Každý rok se její výskyt v Evropě přirozenou cestou rozšiřuje o cca 70 km. Přispívá k tomu hustota dopravy, mezinárodní obchod a klimatické změny. Například většinu výše zmíněných oblastí sršeň asijská osídlila intenzivní přepravou zboží a osob.

Asijští sršni se šíří po Evropě: Žena popsala mučivou bolest po jeho bodnutí!

Ve Velké Británii byla letos spatřena podruhé na tamějších březích, jak upozornil britský deník Metro. Poprvé se do země dostala v roce 2016. „Loňský rok byl pro sršně ve Francii fantastický. Je možné, že se přes zimu uložily do zimního spánku a překročily Lamanšský průliv,“ připustila kvalifikovaná včelařka Sue Kittle a dodala, že sršně se mohly do Velké Británie přepravit v kamionu.

Je vysoce pravděpodobné, že se v průběhu několika let přizpůsobí životnímu prostředí střední a východní Evropy, upozorňuje PSNV.

Výskyt sršně asijské | Pracovní společnost nástavkových včelařů (https://www.psnv.cz/attachment/s-49-d469a72334c2/1024-srsen-asijska-prirucka.pdf)

Dostala se sršeň asijská už i do České republiky? „Nakolik je mi známo, nejbližší doložený výskyt je ve středním Německu, na území ČR není znám výskyt a nejspíše ještě nějakou dobu nebude, byť je třeba se připravit na to, že pravděpodobně dorazí,“ varoval Máslo.

Čím je sršeň asijská nebezpečná?

Hlavní důvod, proč nechtít sršeň asijskou na domácí půdě, je ten, že pro člověka představuje hrozbu. „Sršeň asijská dokáže svým žihadlem usmrtit menšího hlodavce, ale nebezpečná je i pro člověka,“ upozornil ČHMÚ.

Jsou známy případy, kdy sršeň asijská způsobila člověku smrt. „Stejně jako ostatní žahadloví blanokřídlí (vosy, včely, čmeláci) mohou bodnout žihadlem. Jsou známy i případy úmrtí po bodnutí sršní asijskou, ovšem stejně je tomu např. i u včely medonosné. Riziko představuje spíše jen pro alergiky nebo při silném pobodání po vyrušení hnízda,“ řekl Máslo a dodal, že složení jejího jedu zatím není dostatečně známo, kvůli čemuž je velmi těžké toxicitu odhadovat.

Sršeň asijská je velmi teritoriálním druhem. „Všichni žahadloví blanokřídlí si brání svá hnízda. Některé druhy až při kontaktu se samotným hnízdem, například vosíky (vosám příbuzní blanokřídlí, staví si otevřená hnízda z papíroviny) můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti. Některé teritoriálnější druhy blanokřídlých reagují na přiblížení k hnízdu na několik metrů, o sršni asijské se uvádí, že brání hnízdo na cca 10 m,“ vysvětlil Máslo.

„Tito sršni jsou velmi defenzivní vůči svým úlům a mohou provést to, čemu se říká hromadný útok,“ potvrdila včelařka. „Jen jedna asijská sršeň dokáže zkonzumovat až 50 včel denně, zatímco roj smrtícího hmyzu může povraždit 30 000 úlů.“

Odborníci varují před nebezpečnou sršní asijskou: Mohla by se uložit k zimnímu spánku v domácnostech!

Sršeň asijská má navíc velký vliv na populaci dvoukřídlých a sociálních blanokřídlých, především na včely medonosné a představuje hrozbu pro evropské včelařství. Tento invazní druh ohrožuje produkci medu a původní opylující hmyz.

Dostane se nejnebezpečnější sršeň mandarínská do Evropy?

Jak ukazují příklady zemí, kde se sršeň asijská již vyskytuje, je její eradikace z dané oblasti možná jedině v počáteční fázi, kdy dojde ke včasné likvidaci jejích prvních ohnisek, uvedl časopis Moderní včelař.

Proto Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo Akční plán proti šířícím se invazním nepůvodním druhům. Opatření se budou realizovat v příštích šesti letech společnou aktivitou ministerstev, orgánů státní správy, ale také vědců a odborné i laické veřejnosti, napsalo MŽP. „Akční plán nám mj. pomůže se lépe připravit na šíření invazních druhů, které se v ČR ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A co ostatní sršně? Například domácí sršeň obecná není příliš nebezpečná. „Sršeň obecná není významně nebezpečná, není nijak agresivní, pokud není přímo ohrožena nebo není ohroženo její hnízdo,“ řekl Máslo Blesk Zprávám.

Totéž se však nedá říct o největší sršni na světě – mandarínské, která se vyskytuje v Číně, Japonsku a v Jižní Koreji. Měří až 5,5 centimetrů a v Japonsku ročně způsobí několik desítek smrtí. Toxiny, které při útoku vpíchne, totiž zasahují kardiovaskulární systém, což může být u slabších jedinců fatální, jak jsme již informovali dříve.

Nejde vyloučit, že se sršeň mandarínská do Evropy nikdy nedostane. „V současnosti se v Evropě nevyskytuje, její zavlečení do Evropy nelze vyloučit. Aktuálně se invazivním organismům věnuje zvýšená pozornost na celoevropské i státní úrovni, jsou připravovány informační kampaně a postupy, jak postupovat v případě nalezení invazivních organismů,“ řekl Máslo.

A co dělat, pokud vás sršeň bodne? „Pokud není bodnutí v nějakém problematickém místě (krk, obličej, ústa), pak stačí místo bodnutí chladit a aplikovat přípravek s antihistaminiky. Samozřejmě v případě komplikací je vhodné vyhledat lékařskou pomoc,“ poradil čtenářům Blesk Zpráv zoolog Mgr. Petr Máslo z AOPK ČR.