8°C
V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Případů tuberkulózy bylo loni podle lékařů 374, z nich 43 procent u cizinců, většinou z Ukrajiny. Třicet procent pacientů je romského původu. Tuberkulózou onemocněly i děti. Přesto je nákaz méně než před vypuknutím epidemie covidu-19 v roce 2020. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit.
Rozmach tuberkulózy v Česku: Přibývá odolná forma nemoci, podepsal se pod to i covid. Jaké jsou její příznaky?
1.Cizinci tvoří zhruba třetinu případů
„Během covidu jakoby tuberkulóza zmizela,“ uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Koziar Vašáková. Podle ní ale pacienti jen nedorazili k lékařům a pokles byl pouze dočasný. V roce 2020 tak lékaři zaznamenali 368 případů a v roce 2021 pak 351 případů, což bylo vůbec nejméně od roku 1990.
Cizinci od roku 2019 tvoří zhruba třetinu v Česku léčených případů TBC. V loňském roce podle předběžných dat stoupl počet nakažených na 374, cizinců bylo 161 z nich a 89 pocházelo z Ukrajiny. Celkově bylo v ČR registrováno 490 000 uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny, v současné době jich zůstává v zemi zhruba 300 000. Již před válkou na Ukrajině bylo podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad TBC Fakultní nemocnice Bulovka Jiřího Wallenfelse v Česku 30 až 40 případů TBC u Ukrajinců.
„Vzhledem k demografickému rozložení, protože jako uprchlíci přicházejí většinou ženy a děti, tak se uvádělo, že hlavní nálož tuberkulózy nedostaneme,“ uvedla Vašáková. Problém Ukrajiny je podle ní v tom, že v zemi je nejen vyšší incidence na 100 000 obyvatel, ale objevují se v ní takzvané multirezistentní kmeny TBC, které jsou obtížně léčitelné.
Podle Vašákové jsou v ČR v současné době ohniska TBC zejména mezi bezdomovci, squattery nebo sociálně slabými jedinci užívajícími alkohol či drogy. Zhruba 70 procent nakažených tvoří muži.
2.Onemocněly i děti
Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.
3.Lékaři: Pomohlo by bezplatné očkování
„Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.
Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS.
4.Multirezistentní tuberkulóza na vzestupu
Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct - včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině - a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
5.Moderní léky pojišťovny neproplácí
Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci.
„Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková.
„Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“
6.Pacienti už nebudou drženi v izolaci
Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví.
„Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky.
7.Jaké jsou projevy tuberkulózy?
Tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí MUDr. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení.
„Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou,“ uzavírá Koblížek.
- Související
Témata:
