7°C
Silvestr: Znáte původ novoročních tradic a víte, jak se slaví ve světě?
Silvestr je tradičně spojen s oslavami příchodu nového roku. Ačkoli se formy oslav během staletí lišily, slaví se začátek roku v podstatě stejně dlouho, jako existuje lidská civilizace. Překvapivý je ovšem důvod, proč se posledním dnem roku stal konec prosince a svátek svatého Silvestra.
Původ silvestrovských oslav
Příchod nového roku oslavovali už obyvatelé Mezopotámie 2000 let před naším letopočtem. Staří Babyloňané ovšem nový rok slavili v době kolem jarní rovnodennosti. Na Blízkém východě přitom dodnes narazíte na novoroční oslavy na jaře. V Íránu a Afghánistánu, kde se využívá perský kalendář, připadá oslava nového roku Nourúzz právě stále na jaro.
V době kolem rovnodennosti přitom svátek původně slavili i starověcí Římané, od kterých svět zdědil dnes nejpoužívanější kalendář. Pro ty začínal nový rok ve chvíli, kdy se vlády ujali nově zvolení konzulové. Ti ovšem původně vstupovali do úřadu 15. března, tedy na začátku římské válečné sezony.
Důvodem pro posun nového roku na začátek ledna se stala válka. V polovině 2. století vypuklo v římské kolonii na území dnešního Španělska rozsáhlé povstání. Senát proto rozhodl, že noví konzulové es ujmou vlády již na začátku ledna, aby jeden z nich mohl odcestovat do Španělska a připravit se na boj. Tím se posunul úřední začátek nového roku v Římě právě na začátek ledna.
Kdo byl svatý Silvestr?
Poslední den v roce má svátek Silvestr a v řadě zemí se toto jméno stalo synonymem pro oslavu příchodu nového roku. Jde o svátek svatého Silvestra I., 33. papeže katolické církve.
Ten byl pro ranou katolickou církev významným vůdcem. Papežem se stal jen rok poté, co římský císař Konstantin I. povolil Milánským ediktem křesťanství. Zároveň musel řešit i řadu rozporů v církvi. Během jeho pontifikátu proběhl především první nikajský koncil, který se vypořádal s problémem ariánství, tedy učením, které tvrdilo, že Ježíš, jako Boží syn a Duch svatý nejsou trojjediní s Bohem, ale jsou mu podřízeni. Zároveň koncil určil, jak počítat datum Velikonoc bez ohledu na židovský kalendář.
Silvestr sám se zasloužil o rozvoj křesťanství v Římě a především nechal stavět řadu důležitých chrámů. Za jeho pontifikátu byla postavena původní bazilika svatého Petra ve Vatikánu, bazilika svatého Jana v Lateránu, bazilika svatého Pavla za hradbami nebo bazilika svatého Vavřince za hradbami.
Pozdější papežové rovněž k Silvestrovi vztahovali svoje nároky na světskou moc. Tu jim měla dávat takzvaná Konstantinova donace – dokument, kterým měl císař Konstantin I. darovat nadvládu nad Římem a Itálií a ustavuje katolickou církev jako nadřazenou nad ostatními církvemi. Dokument byl ovšem falzem, které vzniklo až několik století po Silvestrově smrti.
S koncem roku, kterému „dal své jméno“, ovšem Silvestr mnoho společného nemá. 31. prosinec se stal jeho svátkem z toho důvodu, že v tento den zemřel.
Počasí na Silvestra a Nový rok
Počasí na Silvestra 2022 bude připomínat jaro. Poslední den v roce by se teploty měly dostat až na 13 °C. Hrozí i občasné přeháňky.
Silvestrovské tradice
Ačkoli mají oslavy nového roku dlouhou historii, moderní tradice, které se s přelomem roku pojí, mají historii poměrně krátkou. Závěr prosince a první lednový týden jsou pohledem církve, která dlouhou dobu hrála hlavní roli v rozhodování o tom, jaké oslavy jsou přípustné, dobou vánočního klidu. Na bujaré oslavy nového roku se tak dlouho pohlíželo odmítavě. Většina tradic se tak začala formovat až v posledních stoletích a některé jsou s námi jen několik desítek let.
Novoroční odpočet
Novoroční odpočet je záležitostí poměrně moderní. Ta se začala šířit až s rozšířením vysílání letů do vesmíru. První pokusy o odpočet k novému roku byly spojené s americkým televizním vysíláním, když se ve druhé polovině 50. let někteří moderátoři pokoušeli odpočítat chvíli, kdy na newyorském Times Square spadne obří koule přesně o půlnoci 31. prosince.
I tato tradice je přitom možná kratší, než by se mohlo mnohým zdát. Zařízení instaloval na mrakodrap Times Square One Adolph Ochs, majitel slavných novin The New York Times, které v budově v tu dobu sídlily. Poprvé se ovšem ve vysílání ozval odpočet z davu až na konci roku 1978.
Novoroční ohňostroj
Novoroční ohňostroj patří k tradicím, které jsou se začátkem roku spojovány nejdéle. Ohňostroje a petardy se po staletí pojí s oslavami nového roku v Číně. Tamní alchymisté už někdy v devátém století zvládli při hledání elixíru věčného života vyrobit první střelný prach.
Ten se brzy začal plnit do bambusových stonků a později do papírových trubek. Začala tak výroba prvních petard.
Ty ovšem ještě nevytvářely bohaté obrazce, jak je známe dnes, ale vhazovaly se do zapáleného ohně. Následná hlasitá rána způsobená výbuchem střelného prachu měla vyhnat zlé duchy. Tak alespoň popisuje vznik ohňostrojů Americká asociace pyrotechniků.
Teprve později se střelný prach začal využívat k výrobě prvních raket. Ty se do Evropy začaly dostávat až v době renesance a díky italským chemikům dostaly i další barvy.
Původně ovšem ohňostroje nebyly zábavou pro každého. Relativně dostupné se ohňostroje staly až v 19. století.
Video Blesk Podcast: Konec ohňostrojů v Česku? Odborníci diskutovali o oslavách Nového roku.
Video se připravuje ...
Silvestr bez petard
Vzhledem k tomu, že ohňostroje využívají řadu kovů a chemických solí, aby dosáhly různých barev a zvuků. Jejich odpalování tak není nejideálnější pro životní prostředí a potenciálně ani pro diváky a odpalovače. Látky použité v rachejtlích totiž mohou způsobovat například plicní problémy nebo komplikace se štítnou žlázou. Hluk navíc straší jak divoká zvířata, tak domácí mazlíčky.
V posledních letech tak získává na popularitě snaha oslavit Silvestr bez petard. V Česku tak s pořádáním novoročních ohňostrojů přestala například Praha. V hlavním městě přitom rovněž platí zákaz odpalování zábavní pyrotechniky na většině míst v centru.
Ohňostroje jsou navíc již několik let zakázány na území národních parků a zakázat nebo omezit používání pyrotechniky mohou i chráněné krajinné oblasti.
Video Jak pomoci psům zvládnout oslavy Nového roku
Video se připravuje ...
Novoroční předsevzetí
K prvnímu dni v roce se váže i tradice novoročních předsevzetí. Lidé si slibují, že zhubnou, že přestanou kouřit nebo že se budou chovat lépe k okolí.
Tato tradice je přitom stará několik tisíciletí. Podle historických pramenů si předsevzetí přitom v lednu dávali už staří Římané. Leden byl totiž měsíc zasvěcený Janusovi, což byl bůh dveří, nových začátků, ale i přeměn.
Novoroční polibek
Důvod, proč se lidé na Nový rok líbají, je nejasný. Pověry ovšem jasně říkají, že cílem novoročního polibku je zajistit si, že v novém roce nebudete osamělí.
Novoroční čočka
Na Nový rok se tradičně podává k obědu čočka, ta má lidem přinést hojnost. Tradičně se podává s vepřovým párkem nebo uzeným masem, které má pro změnu přinést strávníkovi štěstí.
Jíst by se naopak neměly ryby nebo drůbež, aby štěstí člověku neuplavalo či neuletělo.
Video Videorecept: Čočka na kyselo, kterou zvládne každý.
Video se připravuje ...
Silvestrovský úklid
Pověry říkají, že na Silvestra by se mělo pořádně uklidit, vyžehlit a poskládat prádlo, aby člověk vstupoval do nového roku s čistým štítem. Na Nový rok byste naopak úklid řešit neměli, protože například zametáním si můžete na Nový rok vymést štěstí.
Silvestrovské tradice ve světě
Silvestrovské oslavy ve světě jsou často podobné tomu, co zažijí Češi. Přesto se ovšem najdou zvláštnosti. Od zvláštních zvyků, po místa, kde se Nový rok slaví podle jiných kalendářů.
Lunární nový rok (Asie)
Řada asijských kultur používá dodnes své lunisolární kalendáře a v řadě zemí se tak slaví lunární nový rok. Ten se slaví při prvním novoluní a připadá většinou na přelom ledna a února.
K nejznámějším oslavám lunárního nového roku patří Čínský nový rok spojený s dračími tanci nebo petardami, díky kterým vznikly moderní ohňostroje. Lunární nový rok ovšem slaví i Vietnam, kde je jedním z nejdůležitějších zvyků pravidlo první návštěvy. Vietnamci věří, že podle člověka, který první vkročí do obydlí v novém roce, jde předpovědět štěstí rodiny pro následující rok.
Roš ha-šana (Izrael a židovské komunity)
Roš ha-šana je začátkem nového roku v židovském kalendáři. Pro židovskou komunitu jde především o čas rozjímání, který pokračuje 10 dní až do svátku Jom kipur. V židovských komunitách tak nenarazíte na bujaré oslavy tohoto svátku. V gregoriánském kalendáři pak roš ha-šana spadá na dobu mezi září a říjnem.
Se svátkem se ovšem pojí řada tradičních, především sladkých, jídel, jako například jablka s medem. Řadu těchto sladkých tradic ovšem židovská komunita převzala od Aškenázských Židů.
Díválí (Indie)
Na řadě míst Indie se pak za oslavu nového roku považuje svátek Díválí, který je známý rovněž jako festival světel. Jak již název napovídá, je nedílnou součástí festivalu zapalování hliněných lamp naplněných olejem. Lidé si pro tu příležitost rovněž oblékají nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi.
Díválí začíná 15. dnem měsíce Kártik v hinduistickém kalendáři. Koná se tak většinou mezi říjnem a listopadem.
Nourúz (Perský nový rok)
Nourúz je svátek původem z dnešního Íránu a tamního náboženství zoroastriánství. Nový rok podle íránského kalendáře spadá na ten den, jehož půlnoc je nejblíže jarní rovnodennosti.
Svátek se ovšem postupně rozšířil do dalších oblastí. Na oslavy Nourúzu tak dnes lze narazit v Albánii, Ázerbájdžánu, ale i v Bangladéši nebo mezi komunitou Pársů v Indii (vzhledem k nepřesnostem jejich kalendáře nepřipadá na jarní rovnodennost).
Songkran (Thajský nový rok)
Songkran je thajskou oslavou nového roku. Spadá do poloviny dubna a polévání soch Buddhy vodou.
Červené spodní prádlo (Itálie)
V Itálii patří k novoročním tradicím nošení červeného spodního prádla, které má jeho nositeli zajistit štěstí a úspěchy v příštím roce.
Dvanáct hroznů nebo rozinek (Portugalsko a Španělsko)
V Portugalsku je zvykem na nový rok sníst 12 rozinek, jednu za každý měsíc a při každé si něco přát. Podobná tradice existuje i ve Španělsku, kde se jí rovnou hrozny, číslo ovšem odvozují od počtu úderů zvonu o půlnoci.
Hogmanay (Novoroční oslavy ve Skotsku)
Novoroční oslavy ve Skotsku se často pojí s ohněm. Například v městě Stonehavenn se o silvestrovské noci pořádá průvod s ohňovými koulemi, které místní vyrábějí z pletiva a snadno zápalných materiálů. Ty, které na konci průvodu hoří, jsou v přístavu vhozeny do moře.
Kromě toho je pro Skoty zároveň důležité, kdo k nim přijde jako první novoroční návštěva.
První v novém roce (Kiribati)
Více zajímavostí než tradicí jsou oslavy Nového roku na Kiribati. Malý ostrovní stát uprostřed Pacifiku se dříve rozkládal na obou stranách mezinárodní datové hranice. To ovšem komplikovalo práci tamních úřadů, jelikož pobočky úřadů na východní a západní straně datové linie technicky sdílely jen čtyři pracovní dny.
Od roku 1994 jsou tak Liniové ostrovy v časovém pásmu UTC+14 (je zde o 14 hodin více než na nultém poledníku) a jsou tak prvním místem na zemi, kde nastane nový rok. Ve chvíli, kdy je na Liniových ostrovech novoroční půlnoc, je v České republice teprve 11 hodin dopoledne.
Silvestrovské občerstvení
K oslavám příchodu nového roku patří tradičně i občerstvení. V Česku pak k podobným večírkům patří jednohubky a tradiční chlebíčky. Podívejte se jak na chlebíčky, kterými ohromíte své hosty:
Otevírací doba na Nový rok
Nový rok je v České republice zároveň jedním ze státních svátků, kdy musí mít obchody zavřeno. Řada supermarketů přitom zkracuje otevírací dobu už na Silvestra. Nákup na novoroční večírek se tak vyplatí neodkládat.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.