Stát je neufinancovatelný, burcuje rozpočtová rada. A přinesla řešení: Zvýší se daně?

Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.

Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významně nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.

V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP. „Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ uvedl předseda rady Mojmír Hampl.

Fiala na „inspekci“ potvrdil víc peněz pro armádu. Slib NATO splní už za dva roky?

Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodal.

Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ uvedl člen rady Jan Pavel.

Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují. „Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel.

PPF a Home Credit se definitivně stáhly z Ruska. Zbavily se zbývajícího podílu v zemi

Důchody budou brát stále více peněz

Rada zveřejnila stanovisko i k důchodovému systému v Česku, beze změn se podle ní propadne v příštích desetiletích do vysokých deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává teď do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent. 

„Pokud nebudeme dělat nic, neznamená to, že nebude na důchody. Ale velikost výdajů na důchody bude znamenat, že budeme muset dramaticky omezovat ve veřejném sektoru vše ostatní. Jde o to, na co jiného pak nebude, když se budeme snažit tento vysoký výdaj udržet na výši bez krytí příjmů,“ řekl Hampl. Podle něj by se při udržení nynějšího stavu muselo Česko smířit s tím, že ekonomika bude vynakládat obrovské zdroje na udržení spotřeby části obyvatel a nebude mít prostředky na to, aby investovala. „To není planá hrozba. Jsou země v EU, které něco takového zažívají. Například Itálie potřebuje navyšovat dluh jen proto, aby systém udržela v chodu, a nemá prostředky na to, aby investovala,“ podotkl Hampl.

Piráti souhlasí, Jurečka chce škrtat výdaje

Fiala sdělil, že rozpočtová nerovnováha je dědictvím po předchozí vládě, která zadlužovala stát nejrychleji v EU. „Současná vláda i přes další vlnu covidu-19, válku na Ukrajině a řešení energetické krize letos hospodaří s nižším schodkem, než původně plánovala vláda Andreje Babiše (ANO),“ uvedl Fiala. Vláda si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. „Ale musí to být učiněno s ohledem na dopady na české domácnosti a firmy, které se dostávají v současnosti často do obtížné situace,“ doplnil.

S doporučeními rady souhlasí koaliční Piráti. „Proto jsme již před létem s Piráty navrhli daň z neočekávaných zisků a přesvědčili jsme koaliční partnery o potřebnosti této mimořádné daňové úpravy včetně zahrnutí bankovního sektoru,“ uvedl dnes Bartoš. Stejně tak Piráti usilovali o změny ve zdanění těžby, v tomto případě ale zatím koaliční partnery nepřesvědčili. Uvedl také, že změna mandatorních výdajů je otázkou složitějších reforem, na kterých koalice pracuje. Zmínil i chystanou digitalizaci služeb, která znamená úspory nejen času a peněz lidí, kteří vše musí vyřizovat složitě a často osobně na úřadech, ale právě i výdajů na straně státu. „A na tom pracuji ve spolupráci s resorty s mým týmem pod úřadem vlády, Českým digitálním týmem, ale i odborníky z neziskového a byznys sektoru,“ konstatoval.

„Určitě se musí vláda zabývat systémovou změnou nejen v oblasti výdajů, ale také v oblasti příjmů,“ reagoval na dotaz ČTK předseda lidovců a vicepremiér Jurečka.

Koalice ODS, lidovců a TOP 09 šla do loňských sněmovních voleb se slibem ozdravení veřejných rozpočtů, současně ale i nezvyšování daní. Starostové a Piráti se k růstu daní nestaví natolik striktně. Fiala letos v lednu ve Sněmovně prohlásil, že jeho vláda nebude zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů. Daň z neočekávaných zisků pro firmy kabinet chystá v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu.