PPF a Home Credit se definitivně stáhly z Ruska. Zbavily se zbývajícího podílu v zemi
Investiční skupina PPF a její společnost Home Credit dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Znamená to odchod PPF a Skupiny Home Credit z ruského bankovního trhu. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. PPF to dnes oznámila v tiskové zprávě.
PPF a Home Credit již v předchozích měsících prodaly novým akcionářům 50,5 procenta HCFB a ti nad řízením banky převzali plnou manažerskou kontrolu. V čele ruských investorů podle dřívějších informací PPF stojí finančník Ivan Tyryškin, který spoluzakládal ruskou SPB burzu a investoval do řady místních významných fintech firem.
„Transakce je v souladu s regulatorními podmínkami platnými v Ruské federaci a proběhla řádným způsobem tak, aby byla zajištěna kontinuita pro zaměstnance i klienty banky HCFB, která stabilně vykazuje dobré ekonomické výsledky,“ uvedl mluvčí PPF Leoš Rousek.
Investiční skupina PPF podniká ve 25 zemích. Investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Skupina působí v Evropě, Asii a Severní Americe, vlastní aktiva ve výši 42,2 miliardy eur a zaměstnává celosvětově 78 000 lidí. Do skupiny patří vedle Home Creditu nemovitostní skupina PPF Real Estate Holding, Air Bank, telekomunikační firmy CETIN a O2, mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), strojírenská firma Škoda Transportation nebo provozovatel mýta v ČR CzechToll.
Home Credit, založený v roce 1997, je globálním poskytovatelem v oblasti spotřebitelského financování, který působí v devíti zemích střední a východní Evropy, Společenství nezávislých států a jihovýchodní Asie, a také v Indii a Číně.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
