Dechberoucí podívaná na nebi. Prahu i svět ozářil největší „superúplněk“ roku

Co je to vlastně superúplněk? Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku na své dráze nejblíže k Zemi. Naši planetu obíhá v elipse, někdy je blíž, jindy dál. Pokud je dráha mezi ním a zemí kratší, úplněk se jeví jako větší. Přestože se k nám úplněk nejblíž dostal už ve středu ve 11:09, na obloze jsme ho v této fázi viděli ve 20:38. V Praze vyšel ve 20:36, Východoslováci kolem Humenného ho ale mohli sledovat už o 40 minut dřív.

Proč se mu přezdívá „bouřkový“, nebo „jelení“?

„Vychází to z toho, že kdysi dávno si američtí farmáři Měsíc pojmenovávali podle období, kdy byl na obloze, a spojovali to se svými povinnostmi nebo s tím, co viděli kolem sebe. Třeba květnový měsíc se nazývá květinový, protože byly kolem květiny, lednovému se říká vlčí. Bouřkový a jelení proto, že v tomto období přichází bouřky a zároveň se na loukách pasou jeleni, zatímco nad nimi září Měsíc,“ vysvětlil Blesk Zprávám Petr Horálek za Fyzikálního ústavu v Opavě.

V našich zeměpisných šířkách navíc červencový Měsíc není příliš vysoko a zdá se, že jen proplouvá nad obzorem. „Tím spíš měli lidé možnost vidět na obzoru jeleny s úplňkem,“ doplnil Horálek.

Dechberoucí podívaná v Praze: Superúplněk mezi věžemi Týnského chrámu!

Sám je zároveň oceňovaný fotograf a člen fotografické expedice NOIRLab, proto čtenářům Blesku prozradil tipy, jak si superúplněk co nejlépe vyfotit. Jedním z důležitých faktorů je doba, kdy na něj zaměříte objektiv svého fotoaparátu.

„Nejlépe ho vyfotíte v momentě, kdy vychází, anebo zapadá. Vždy je potřeba brát v úvahu, že Měsíc se nízko nad obzorem nachází jen prvních 10-15 minut. Pak už jde poměrně vysoko, takže nepřijít o tenhle moment,“ doporučil.

Co se týče nastavení, není to moc obtížné. „Úplněk je sám o sobě poměrně jasný, takže nepotřebujete nějaké dlouhé expozice. Spíš jde o to stihnout focení v době, kdy ještě není úplná tma. To znamená chytit hodinku, kdy je vyrovnaný jas mezi ním a okolní krajinou, opět je to prvních 10-15 minut, než je Měsíc výrazně jasnější a na fotografii přeexponovaný,“ vysvětlil. Jakmile se výrazně setmí, na fotografii bude příliš tmavá i okolní krajina.

Kdy pomůže modrá hodinka? A proč by měli Pražáci fotit z Petřína?

Podle fotografa Pavla Houšky se člověk musí rozhodnout, jestli chce fotit jen úplněk s krátery nebo nechat vyniknout i krajinu. „Podle toho určí, kdy bude fotit. V prvním případě si počká na tmu, kdy tam bude největší kontrast. Musí si ale uvědomit, jestli na to má přístroj. Teleobjektiv musí mít nejméně 200 mm, sám používám 500 mm,“ popsal Blesk Zprávám.

Lidé si podle něj často neuvědomí zásadní věc: když fotí jen zářící Měsíc ve tmě, objekt svítí natolik, že je to jako fotit ve dne. „Nejlepší je všechno fotit v manuálním režimu. Manuálně si zaostřit, nastavit si právě kvůli měsíčnímu světlu poměrně nízké ISO, v podstatě citlivost, na 100 nebo 200. Clonu na rozmezí od 10 do 16 a čas 1/60. Když bude fotka moc světlá, nastaví si kratší čas a naopak. Hlavně nehýbejte s ISO, jinak to bude šumět,“ poradil.

Kombinace zářícího měsíce ve tmě i s krátery a vykreslené krajiny není možná, Měsíc to přesvítí.

„Když si chce někdo za šera vyfotit i krajinu, doporučuju fotit těsně po západu slunce, říká se tomu modrá hodinka, než je úplná tma. To je nejlepší vylézt na kopec a opět stejný postup, akorát není nutný tak velký objektiv, stačí 100 mm, a opět stativ. V tomto případě menší ISO, třeba 104, aby to nešumělo, clonu od 10 nahoru pro ostrost a čas může být 1/30. Když to bude tmavé, uberu čas,“ vysvětlil.

Jahodový superúplněk. Která tři znamení zvěrokruhu z něj budou mít největší prospěch?

Podle Horálka je zároveň nutné uvědomit si, že přestože úplněk vypadá hezky, na obloze je stále poměrně malý. „Abyste měli pěknou fotografii, je potřeba mít aparát, na kterém bude objektiv s ohniskovou vzdáleností alespoň 300 mm anebo nějaký zoomovací objektiv, ty ale mají většinou výrazně horší kvalitu,“ řekl také on.

Petr Horálek radí vyfotit Měsíc s objekty, které se nachází na obzoru, kde vystoupá. „Hezké fotky jsou, když při pohledu fotografa prochází úplněk mezi korunami stromů, když na něj zaostříte mezi listy. Případně když je na obzoru nějaký hrad, zámek, pohoří, hora nebo skála, zkrátka něco zajímavého. Velice oblíbené a pěkné je, když člověk vyběhne někam do hor a dívá se na východ Měsíce odtamtud, například nad Tatrami nebo nad vysokým pohořím,“ řekl.

To potvrdil i Houška. „Když to bude fotit z Václavského náměstí, bude to kvůli světelnému znečištění horší než v přírodě. Pražáci si mohou odběhnout třeba na Petřín,“ doplnil. Také doporučuje aplikaci, například Sun Locator, která napoví, kdy Měsíc vyjde, jak vysoko nad horizontem se nachází, odkud fotit a v kolik hodin zase zapadne.

Premium

Teleskop zachytil vznikající vesmír: Astronomka prozradila, co se skrývá na snímku

Kromě toho je důležitý stativ. „I když můžete fotit i z ruky, stativ umožní, že ve větším šeru nebude mít člověk krajinu pod úplňkem rozmazanou,“ sdělil Horálek. I podle Houšky si hodně lidí při focení neuvědomuje, že Měsíc po obloze putuje. „Udělají pak chybu, že si nastaví dlouhý čas, během 2 minut se ale úplněk posune a fotka je rozmazaná. Lepší vejít se do minuty nebo 30 sekund,“ sdělil.

Dále doporučuje vypnout u foťáků automatickou stabilizaci, která obraz neustále zaostřuje a tím snímek rozmazává. „Také se nevyplatí cvaknout fotku na stativu, protože se tím snímek rozmaže. Lepší je nastavit samospoušť na 20 vteřin nebo to spustit přes aplikaci,“ radí Houška.

A co když máte jen telefon? „Kdo chce fotit s mobilem, funguje to přes dalekohled, aby tam nebyly šumy. Dalekohled můžete třeba připevnit na tyč a fotit přes něj. Čím větší dalekohled, tím lepší,“ dal tip Pavel Houška.

Kalendář úplňků 2024: Kdy bude superúplněk, zatmění a modrý měsíc?

Fotograf Horálek zároveň upozornil, že lidé neměli čekat mimořádně obrovský měsíc, měl být jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce, zároveň ale o 30 % jasnější. „Je to spíš taková zajímavost,“ řekl Blesk Zprávám.

„To, co ovšem vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský,“ dodal astronom v tiskové zprávě.

Poslední větší úplněk mohli lidé spatřit v červnu. Tehdy se nacházel v blízkosti 357 428 kilometrů od Země, tedy byl ještě cca o 160 kilometrů dál než dnes. Větší superúplněk už letos nebude, o něco větší měsíc ale lidé opět zaznamenají v srpnu. A další velký superúplněk vystoupá na oblohu 31. srpna příštího roku.

Podělte se s Bleskem o Vaše záběry superúplňku, posílat je můžete na náš mail tip@cncenter.cz