9°C
Červnový úplněk druhým z celkem čtyř, které letos můžeme pozorovat v řadě za sebou. Nastal v úterý 14. června přesně ve 13:52, Pražané jej díky jasnému počasí mohli po setmění pozorovat v celé své kráse.
„Hodinu po půlnoci 15. června byl Měsíc nejblíže Zemi – tzv. superúplněk. Tentokrát byl díky jasné obloze dobře pozorovatelný. A díky relativně studené noci, kdy teploty většinou klesaly pod 10 °C, se nám dobře spalo i přes vliv superúplňku,“ řekla Blesku meteoroložka Dagmar Honsová.
Fotograf Blesku David Malík zachytil superměsíc v oranžovém oparu kolem desáté večer. „Fotil jsem z Letné v prostoru mezi zámečkem a kyvadlem. Už to vypadalo, že nic vidět nepůjde, ale Měsíc nakonec vykoukl a byla to super podívaná,“ popsal.
Na místě byly v tu dobu desítky pozorovatelů, kteří chtěli mít co nejlepší výhled, i fotografů, již čekali na dokonalý záběr. Ten přišel ve 22:08, kdy se Měsíc při pohledu z Letné vyšplhal přímo mezi věže Týnského chrámu.
Co je superúplněk?
„Jako superúplněk označujeme úplněk, který nastává v době, kdy se Měsíc na své elipsovité dráze nejvíce přiblíží Zemi,“ vysvětlil už dříve Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Právě vlivem tohoto přiblížení se nám jeví Měsíc větší. Uvádět jeho přesný nárůst je však složité, záleží to na mnoha faktorech. „Země má svůj poloměr větší než šest tisíc kilometrů. To znamená, že pokud nám Měsíc vychází na horizontu, máme v tu chvíli k němu o jeden poloměr Země dál, než kdybychom ho měli nad hlavou,“ nastínil Suchan.
Další superúplněk bude možné pozorovat 13. července a 11. srpna.
Jak sledovat a fotit?
Velkou výhodou jevů spojených s Měsícem je to, že k pozorování nám postačí oči. Pokud však chceme zážitek umocnit, dobře poslouží obyčejný dalekohled nebo fotoaparát s objektivem s dostatečnou ohniskovou vzdáleností, minimálně však 200 mm.
Vliv superúplňku na člověka. Videohub
