Video se připravuje ...
Blesk Podcast: Hackerský útok stojí od milionu, říká hacker Studeník
Útok ruských hackerů v Česku pokračuje! Zasáhli i web vlády či kybernetický úřad
Útoky hackerů na některé české weby pokračují podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i dnes, zaútočili například i na web vlády či samotný NÚKIB. Závažné dopady úřad neeviduje. ČTK to řekla mluvčí NÚKIB Alena Minxová. Na útoky hackerů kybernetický úřad upozornil ve středu, týkaly se například webů některých regionálních letišť nebo Českých drah. K útokům se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.
Podle NÚKIB šlo o takzvané DDoS útoky. Spočívají v tom, že z neznámých IP adres ze zahraničí přijde v jeden okamžik mnoho dotazů a stránky přestanou fungovat, takzvaně spadnou. Uživatelé se tak na napadený web nedostanou. Na web vlády se nyní sice lze připojit přes prohlížeč Firefox, nefunguje například ale přes Microsoft Edge, web je nedostupný.
Terčem útoku se stal mimo jiné internetové stránky vlády. „Naše webové stránky jsou od středečního večera terčem DDoS útoku,“ potvrdil dnes dopoledne na twitteru Úřad vlády. Dodal, že se proto může stát, že stránky nebudou v některých momentech dostupné.
České dráhy například řešily problém s výpadky mobilní aplikace Můj vlak, nefungoval on-line nákup jízdenek, problémy byly i s vyhledáváním spojů. Napadený byl i portál veřejné správy portal.gov.cz, uváděl, že „právě probíhá technologická odstávka za účelem posílení bezpečnosti webu“. Útokům čelily například i weby karlovarského, pardubického či ostravského letiště.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že na systémy českých státních i soukromých institucí vedli kybernetický útok ruští hackeři, žádné informace a soukromá data občanů podle něj neunikla. K útokům se přihlásila hackerská skupina Killnet. Podle ní šlo o desítku napadených webů. Jmenovala například i Komerční banku, která ale žádný takový útok podle zjištění ČTK nezaznamenala. Později ale přibyly další weby.
NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února. Nabádal organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k aktualizaci informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností. Doporučoval sérii úkonů, které ve varování popsal.
Na Ukrajinu na konci února vojensky zaútočilo Rusko. V úterý NÚKIB vydával statistiku kybernetických útoků za březen, bylo jich 14, což je průměr za posledních 12 měsíců. Za březen neevidoval žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině.
12:10
Dnes
Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.
11:52
Dnes
Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.
Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.
11:46
Dnes
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.
Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.
Témata:
Související
