Masopust 2024: Kdy se slaví a jaký je význam jednotlivých masek?

Masopust je tradiční svátek, který značí začátek postní doby. Bezprostředně tak předchází Popeleční středě. V Česku je spojený především s průvody masek, kdy se zejména masopustní průvody na Hlinecku dostaly až na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Různé formy průvodů a veselí jsou ovšem typické pro řadu států – ať jde o německý fastnacht, nebo slavný karneval v Rio de Janeiro či Benátkách.
Datum Masopustu 2024
Masopust jako takový je spojený s křesťanskou tradicí a slaví se tradičně během tří dnů předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40 dní půstu. V širším pojetí jde pak o celou dobu mezi Vánoci a postní dobou a začíná tak už na svátek Tří králů. Popeleční středa vychází v roce 2024 na 14. února.
- Tučný čtvrtek – 8. února
- Masopustní neděle – 11. února
- Masopustní pondělí – 12. února
- Masopustní úterý – 13. února
Masopustní tradice
Masopust je tradičně spojený s dobrým jídlem, tancem a všeobecným veselím. Kromě toho je spojený i s tradičními reji masek, jejichž část se dostala až na seznam nehmotných památek UNESCO. Největší část masopustního veselí se soustředí do posledních dnů před Popeleční středou, s masopustem je neodmyslitelně spjat i Tučný čtvrtek.
Tučný čtvrtek
K Tučnému čtvrtku patří hody. Na vesnicích se s tímto dnem pojí zabijačky a hodovalo se tak na jitrnicích, jelitech nebo vepřové pečeni se zelím. Jinde na stole nesměla chybět pečená kachna. To vše se zapíjelo pivem nebo kořalkou.
K tučnému čtvrtku ovšem patří i sladké tradice. Typické byly především smažené koblihy a boží milosti.
Masopustní neděle
Největší zábavy se ovšem odehrávaly až na Masopustní neděli. Nejdříve se rodina sešla k bohatému obědu a následně se vyráželo na tancovačku. Ta se nezřídka protáhla až do rána.
Masopustní pondělí
V pondělí se často odpočívalo po protancované nedělní noci, nebylo to ale pravidlem. V některých vesnicích se během pondělí pořádaly mužovské bály. Na tuto taneční zábavu ovšem měly přístup pouze manželské páry.
Masopustní úterý
Poslední den před masopustní středou patřil rejům masek. Ty se seřadily do průvodu a vyrazily na obchůzku, při které nevynechaly žádný dům ve vsi. U každého stavení se zastavilo, pilo, zpívalo a tancovalo. Masky v průvodu měly zároveň různý význam.
Konce průvodu byly různé. V některých vesnicích se chodila zakopávat basa, na znamení, že si na ni nikdo nezahraje, jinde se vynášela maska Masopusta na márách, jinde se na závěr popravila maska kobyly nebo zastřelil medvěd.
Zábava pak pokračovala do večera, ale nikoli přes půlnoc. S příchodem Popeleční středy totiž začínal tradiční půst.
Masopustní masky a jejich význam
Nejlépe zdokumentovaný popis masek a jejich význam v průvodu nabízí oficiální nominace masopustních průvodů na Hlinecku k zapsání na seznam UNESCO. V této lokalitě se masky dělí na červené a černé.
Masky se navíc často předávaly v rodinách z otce na syna.
Červené masky
Červených masek má být šest. Oblékají si je svobodní mládenci a jde o Strakatého, Ženušku a čtyři Turky.
- Strakatý – Masku tvoří bílé kalhoty a halena pošité barevnými odstřižky látek, špičatá papírová čepice, bič a píšťalka ke svolávání masek. Celý průvod vede a u každého dumu žádá o povolení zahrát. Říká se mu také laufr.
- Ženuška – Do ženských šatů se pro tuto masku převléká muž. Součástí masky je i košíček na peněžité dary. Ženuška má doprovázet Strakatého při vedení průvodu. Zároveň ovšem tančí s Turky.
- Turci – Součástí průvodu jsou čtyři Turci. Dva z nich jsou oblečení modře a dva červeně. Masku tvoří mimo jiné kyrys s našitými řetízky. Během průvodu mají za úkol před každým domem tancovat, aby byla dobrá úroda.
Černé masky
Černé masky oblékají pouze ženatí muži. Na rozdíl od červených masek navíc není nijak omezen jejich celkový počet.
- Slaměný – maska slaměného je jediná, kterou je třeba vyrobit každý rok znovu. Tvoří ji vesta, rukávy a sukně. Kromě toho mají slaměný roh, kterým oznamují začátek reje. Během pochůzky se snaží přihlížejícím začernit tvář. Ženy se naopak snaží vytrhnout z masky stéblo slámy. Pokud se takové stéblo dá do podestýlky k husám, mají se dobře vyvést housata.
- Kobyla – masku tvoří vyřezávaná hlava koně a přehoz připevněný k obruči. Na Hlinecku je tato maska symbolem masopustu a na závěr reje je zabita Rasem, čímž dochází k očištění vesnice od zlého. Během pochůzky pak honí diváky.
- Ras – Masku tvoří bílý kabát a kalhoty s různými doplňky. Během průvodu léčí diváky nebo s nimi obchoduje. Na závěr je pak jeho úkolem zabít kobylu, ještě předtím jí ovšem přečte její provinění, v těch byly často obsaženy narážky na prohřešky obyvatel vesnice.
- Žid – Masku tvoří záplatovaný kabát s ozdobami, klobouk a obličejová maska s velkým nosem a brašna s drobnými předměty. Během průvodu masek holí dřevěnou břitvou přihlížející nebo je češe a nechává si za to zaplatit, případně přihlížejícím prodává předměty ze své brašny.
- Kominík – Maska kominíka nosí černé kalhot a halenu a bílou čepici. Zároveň mívá březovou metličku, kterou prohání děti. Zároveň během obchůzky prohlíží kamna. Na zádech pak má mít dva ciferníky, kdy jeden značí začátek a druhý konec průvodu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.