Michaláková v boji o syny ve Štrasburku neuspěla! Manželům Ladickým soud vyhověl

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče.

Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Advokátka: Překvapivé rozhodnutí

„Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla advokátka rodiny Dora Boková.

Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Sestra Michalákové, které sebrali v Norsku syny: O cizí děti se stará, o své nemůže

Norská sociální služba Barnevernet rozhodla o odebrání dětí v květnu 2011 kvůli podezření vznesenému mateřskou školou, že otec Josef Michalák syny sexuálně zneužíval. Bez ohledu na to, že policejní vyšetřování podezření nepotvrdilo, zůstaly obě děti od roku 2012 v pěstounské péči ve dvou různých rodinách.

V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem.

Již na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv, po odvolání jí soud přiznal právo na občasné kontakty s dětmi. Naposledy však Michaláková podle svého vyjádření pro ČTK některého ze synů viděla v roce 2015.

O dva roky později se v případě, do něhož se vložili i čeští ústavní činitelé včetně bývalého premiéra Bohuslava Sobotky, obrátila na soud ve Štrasburku. Tamní soudci v minulých letech posuzovali několik podobných sporů, v nichž Barnevernet opakovaně neuspěl a soud rozhodl o vrácení dětí rodičům.

Chalánková: Spravedlnost je pomalá i slepá

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva.

„Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,“ řekla v reakci na dnešní verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková.

Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to vliv nemá.

Zmocněnec: Michaláková neměla podle soudu právo podat stížnost za děti

K dnešnímu rozhodnutí soudu se vyjádřila i česká Kancelář vládního zmocněnce s tím, že rozsudek zatím není pravomocný. „V dnes zveřejněném rozsudku evropský soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář.

„Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ pokračuje kancelář.

„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.

Barnevernet ostře kritizoval i Zeman

Do případu Michaláková v minulosti promluvil i prezident Miloš Zeman, který opakovaně kritizoval norskou sociálku Barnevernet a označoval ji mj. za gangstery, co unáší malé děti. „Je to nejodpornější gangsterský čin a já se ptám, co jiného to je, než gangsterismus svého druhu?“ řekl Blesku Zeman v roce 2016. Předtím v roce 2015 v pořadu S prezidentem v Lánech vytáhl Zeman dokonce přitrovnání k nacistickému Lebensbornu.

„Každý rozhovor se mnou musí vyvolat nějaký skandál... Víte co to byl Lebensborn? To bylo nacistické zařízení, kde byly vychovávány nacistické děti. Ti dva kluci jsou vlastně v pěstounském zařízení podobném Lebensbornu. Ty děti jsou jiným slovem odnárodňovány,“ tvrdil český prezident.

Manželé Ladičtí ve Štrasburku uspěli

Evropský soud dnes vedle případu Michalákových rozhodoval také o další související kauze, v níž Norsko zažaloval slovensko-norský pár Ladických, kterým Barnevernet v roce 2015 odebral dceru Maxine.

Soud rozhodl, že v případě manželů Ladických nepochybně došlo k zásahu do rodinného života stěžovatelů. ESLP shledal, že ačkoli důvody k odebrání Maxine byly dostatečné, úřady rozhodly, že dítě bude vyrůstat v pěstounské péči, aniž by zvážily alternativy. Podle ESLP byl případ celkově byl případ podobný jiným, v nichž dříve shledal porušení práv ze strany Norska.

Norsko  tak v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Státní orgány nemohou do výkonu práva vyplývajícího z článku 8 zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem. Norsko musí manželům zaplatit 25 000 eur (zhruba 606 000 Kč) za nemajetkovou újmu a 500 eur (12 000 Kč) za náklady.