Cirhóza jater a jejich nejčastější choroby: Tichý zabiják život zkracuje cirka o deset let

Jaterní cirhóza – konečné stadium poškození jater s těžkou poruchou jejich funkce – není vzácným onemocněním a je diagnostikováno čím dál častěji. „K nevratnému poškození jaterních buněk v případě chronických onemocnění nedochází náhle, proces obvykle trvá i několik let. Onemocnění postihuje převážně dospělé v produktivním věku, varující je zejména nárůst výskytu u žen,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař. Délka života se u cirhotiků zkracuje vůči průměru o 10 let, v České republice jich umírá ročně asi 2000.

Tuková choroba jater

Příčiny cirhózy mohou být různé. Ve střední Evropě jsou to především chronické virové hepatitidy (záněty jater) a nadměrná konzumace alkoholu. Zejména v posledních desetiletích však roste počet lidí, jejichž jaterní onemocnění je důsledkem špatné životosprávy, kdy dochází k nepoměru mezi příjmem a výdejem energie. To způsobuje hromadění tuku nejen v tukové tkáni, ale i v ostatních orgánech, včetně jater, což pak vede ke vzniku tzv. NAFLD – nealkoholové tukové choroby jater.

Tato nemoc se škálou klinických projevů neliší od projevů pozorovaných u pacientů s alkoholickým onemocněním jater. „Podle toho, jak moc jsou játra pacienta poškozená, rozlišujeme pomocí ultrazvuku či biopsie závažnost i stupeň poškození jater a následně navrhujeme vhodný léčebný postup,“ doplňuje MUDr. Lazák.

„V případě této nemoci se v jaterní tkáni kumuluje tuk a časem může také dojít k rozvoji nebezpečné cirhózy, kdy játra již nejsou schopna plnit důležité životní funkce,“ říká MUDr. Emilie Niedobová, primářka interního oddělení nemocnice v Kolíně.

Zeman není schopen naplno pracovat, zjistilo konzilium. Cirhóza jater, naznačil Pafko

Nemocná játra nebolí

Poškození jater, k němuž dochází při chronických jaterních onemocněních, je proces trvající i desítky let: „Příznaky bývají obvykle velmi nenápadné a zaměnitelné s jinými nemocemi. Pacienti tak nemusí o své nemoci velmi dlouho vědět. Jaterní poškození se může projevovat pouze jako únava, nevolnost či tlak v pravém podžebří,“ varuje MUDr. Niedobová. Výraznější symptomy se často objevují až v pozdním stadiu, kdy již obnova jaterních funkcí nemusí být možná.

Játra neničí pouze alkohol

Za častého ničitele jater se obecně považuje alkohol. Ten se podílí na vzniku jaterní cirhózy, konečného stadia jejich poškození. Cirhóza přitom nevzniká náhle, předchází jí několik stadií – od prvního stadia, kdy v játrech dochází k hromadění tukových buněk, přes vznik zánětu až k postupnému zjizvování a poškozování jaterní tkáně. Stejný proces ovšem může nastat i v důsledku nealkoholové tukové choroby jater. Lidé ale málokdy tuší, že játra může poškozovat i nezdravá strava, nedostatek pohybu či nepravidelné stravování.

Stadia poškození jater

Jak se rozlišují jednotlivá stadia poškození jater?

První stadium – jaterní steatózu (ztukovatění jater), u níž dochází k nahromadění tuku ve více než 5 % jaterních buněk – lze v podstatě označit za neškodné onemocnění představující jen malé riziko jaterních komplikací. U 5-20 % pacientů se však za určitých okolností objeví u prosté steatózy zánětlivé změny a známky poškození jaterní tkáně. V tom případě mluvíme o nealkoholové steatohepatitidě (NASH). Ta již představuje riziko pro vznik fibrózy, tedy nahrazování jaterních buněk vazivem v důsledku zánětu.  

Následně může dojít k rozvoji cirhózy – nevratnému zjizvení jaterní tkáně, která je pak nedostatečně zásobována krví a není již schopna plnit své funkce. Mezi rizikové faktory pro vznik steatohepatitidy patří především věk nad 50 let, obezita, diabetes, hypertenze nebo genetické vlivy. NASH může vést až u 50 % jedinců ke vzniku jaterní fibrózy, jež se až v 15 % případů vyvine v jaterní cirhózu.

Zeman promluvil z nemocnice! Zmínil potíže s jídlem, Fialovu vládu jmenuje rychle

Jak zabránit poškození jater?

„Většina pacientů s prostou jaterní steatózou nemá žádné symptomy a není třeba žádná specializovaná léčba – stačí odstranit hlavní příčiny, které ke vzniku onemocnění vedou. V případě alkoholu je to abstinence, u nealkoholové tukové choroby jater pak zlepšení životosprávy a snížení hmotnosti,“ radí MUDr. Lazák.

Léčba je naopak nutná u nemocných se steatohepatitidou a dalšími stadii poškození jater, u kterých by měly být zvažovány léčebné postupy ovlivňující přímo jaterní postižení. I zde však bývá zásadním krokem změna životosprávy zahrnující i celkovou změnu přístupu k životu.

Podpořit regeneraci jaterních buněk a zlepšit jejich funkci lze i užíváním látek přírodního původu – tzv. esenciálních fosfolipidů. Tyto látky se zabudovávají do membrány jaterních buněk a přispívají tak k obnově jejich struktury.