Ptačí chřipka v Česku: Objevil se tu nebezpečný kmen přenosný na lidi, varují veterináři
V ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku byl prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Veterináři o tom informovali krajské hygieniky, řekl dnes za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Nákaza tímto virem se tak v Česku potvrdila po více než 14 letech. Podle mluvčí krajských hygieniků Dany Šalamunové bude lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženými zvířaty, nařízen lékařský dohled. Do karantény jít nemusejí, protože nebyl zaznamenán případ přenosu z člověka na člověka, dodala.
Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci. „Jde o subtyp H5N1, který na rozdíl od H5N8 může být potenciálně přenosný na člověka. Předali jsme tuto informaci krajské hygienické stanici,“ uvedl Majer.
Chovatel nahlásil úhyn pěti hus. V malochovu se dále nacházelo 16 slepic a 11 kachen. Zbývající drůbež veterináři utratili. V okolí ohniska vyhlásili ochranné a dozorové pásmo, kde jsou zpřísněné podmínky například na přesun drůbeže.
Hygienici podle Šalamunové zjišťují, kdo všechno přišel do přímého styku se zvířaty. „Těm lidem potom nařídíme takzvaně lékařský dohled, což znamená, že bude informován praktický lékař, oni se budou pozorovat, a pokud by u nich došlo ke změně zdravotního stavu nebo nějakým potížím, tak okamžitě kontaktují praktického lékaře,“ řekla Šalamunová.
Problém dělal kmen hlavně v Asii
Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1 byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.
V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.
Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost, nepřežije více než polovina nakažených. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zabil tento vir dosud 455 z celkem 862 nakažených, nejvíc z nich v Indonésii a Egyptě. Zatím nebyla prokázána přenositelnost viru z člověka na člověka. Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem, největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
Pro člověka je nebezpečný i další podtyp viru ptačí chřipky, označovaný H7N9, který se v posledních letech šířil zejména v Číně. Je sice méně nakažlivý než kmen H5N1, přesto si ale od svého objevení vyžádal na tři stovky lidských životů. První případy přenosu viru H7N9 na člověka byly v Číně zjištěny v březnu 2013. Od té doby do září 2017, kdy se hovořilo o páté vlně epidemie tohoto podtypu viru, WHO registrovala 759 infikovaných lidí, z nichž 281 nemoci podlehlo. Po roce 2018 ale počet případů přenosu na člověka velmi výrazně klesl, a to díky masivnímu čínskému očkování drůbeže.
V Česku bylo letos vyhlášeno již 39 ohnisek ptačí chřipky a utratilo se zhruba čtvrt milionu ptáků, nemoc citelně zasáhla chovy kachen firmy Perena. Podle Agrární komory ČR to může znamenat výpadky na trhu s kachnami. Kuřecího masa a vajec se výpadky zatím netýkají.
jj, Gates už připravuje "mňamku" na nejméně 4 píchance ročně