Štěpánka (14) se narodila hluchá. „Číst se stále učí,“ říká maminka. Dívka potřebuje novou pomůcku

Zpěv ptáků nebo třeba troubení auta či vlastní hlas. Pro zdravého člověka jde o zvuky, které vnímá každý den a které zná již od útlého dětství. Štěpánka (14) je ale poprvé začala vnímat až v předškolním věku, a doteď jsou pro ni mnohdy nové a unikátní. Narodila se totiž hluchá a na její handicap se přišlo až v době, kdy se již učila chodit. 

„Štěpka dostala ve třech letech kochleární implantát, což bylo poměrně pozdě. Začali jí tak postupně probouzet sluch (...) Ve společnosti panuje jistý mýtus, že okamžitě začnete slyšet, ale aparát  se nastavuje postupně. A dále. Až během několika let  se dítě seznamuje s dalšími hláskami a zároveň se postupně učí vnímat nejprve jednoduchá a pak složitější slova a jejich význam.,“ vypráví Blesk Zprávám maminka Hana, jak její dcera poprvé začala vnímat zvuky. 

„Za rodný jazyk má znakový, musí se učit i číst,“ 

Existuje mnoho druhů handicapů našich základních smyslů. Hluchota je složitá v tom, že je člověk odtržen od okolí i tím, že nemluví. Podle maminky trvalo Štěpánku alespoň částečně rozpovídat i tři roky poté, co dostala první implantát. „Bylo to psychicky velmi náročné. Potřebovala se poslouchat, hledala svůj hlas. Navíc je i velmi složité najednou zapojovat jinou část mozku než při znakové řeči, která je pro ní primárním jazykem,“ vysvětluje maminka, která má v rodině také polohluchou Elišku, Štěpánčino dvojče. 

„O hluchého ajťáka firmy nestojí.“ Ondru meningokok připravil o sluch, teď maluje poníky

Když poprvé slyšela Štěpánka své jméno, nevěděla, co znamená. „Až když jsem jí ukázala ve znakovém jazyce znak pro její jméno tak pochopila, že se nějak jmenuje. To bylo, když jí bylo sedm,“ pokračuje Hana ve vyprávění. 

„V sedmi letech nastalo pochopení, že může komunikovat svým rodným znakovým jazykem. Byla z toho nadšená. Od té doby chápala, že jsou jazyky dva – rodný znakový a ten, kterým komunikují rodiče a slyšící lidé,“ dodává s tím, že mluvit se naučila v devíti letech. 

Hana zdůrazňuje, že stejně jako po jakékoli jiné operaci se i po zavedení kochleárního implantátu musela Štěpka v podstatě rehabilitovat – postupně se učit slyšet hlásky a různorodé zvuky a následně se postupně učit mluvit. Implantát ji nyní pomáhá ke spojení se světem, vnímat okolí i lidi, ale je již zastaralý. A právě proto se rodina Štěpánky obrátila na Blesk Zprávy a na pomoc neziskové organizaci Patron dětí. 

Nový aparát k propojení se světem

„Za poměrně krátkou dobu si bude dívka vybírat další školu, kde bude chtít pokračovat ve studiu, a k tomu bude potřebovat co nejlepší podmínky. Jednou z takových podmínek je používání kvalitních pomůcek, jako je KI s příslušenstvím, které jí umožňují kvalitní komunikaci (...) Rodina na tuto zdravotní pomůcku nemá dostatek financí, proto žádáme o pomoc vás,“ uvádí patronka rodiny Šárka Prokopiusová pro organizaci Patron dětí, která založila sbírku právě na tuto pomůcku. Darovat můžete i vy na této stránce. 

Štěpánka totiž chce jediné –

Štěpánka (14) se narodila hluchá, ke spojení se světem by potřebovala nový implantát. | Archiv rodiny

Tomášek (2) se SMA po podání nejdražšího léku světa: Cvičí, co to dá! Jednou bude chodit

Ředitelka neziskové organizace Patron dětí Edita Mrkousová zmiňuje, že podobných příběhů je jen v České republice tisíce. „Štěpánka je jedním z 244 dětí, které v naší organizaci, právě v těchto dnech čekají na pomoc. Nemělo by se na ně zapomínat,“ uvádí.

Dodává, že by měli lidé myslet na to, jak je péče o podobné děti časově, psychicky i finančně náročná a i tito lidé si zaslouží plně zapadat do světa. A tedy v případě Štěpánky bezproblémově sportovat, číst a bavit se s přáteli. Ať už ve škole, nebo v budoucnosti v práci.