7°C
„Je to velmi náročný a unikátní projekt i v evropském kontextu,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Vzpomínal, že poprvé se peníze na dostavbu kampusu objevily jako jedna z položek státního rozpočtu v roce 2011, tehdy se ale jednalo jen o 2,7 miliardy korun.
Obě budovy již získaly územní rozhodnutí a podle rektora by univerzita mohla již v listopadu podat žádost o stavební povolení. „Unikátní je to, že to bude první novostavba ve středu města, která je zřízena veřejným investorem, tedy UK, od roku 1983,“ poznamenal. Kvůli stavbě Biocentra se bude muset v areálu Kampusu zbourat menza, kterou nahradí provizorní kontejnerová stavba.
Prostředky na stavbu se budou čerpat z více zdrojů, univerzita bude v případě Biocentra z vlastních zdrojů financovat přípravné práce a stavbu provizorní menzy. „Pak je to otázka financování ze státního rozpočtu, Národního investičního plánu a s využitím operačních programů zejména pro vybavení. Jsme připraveni to řešit i dlouhodobým úvěrem,“ doplnil.
První se začne stavět Biocentrum za přibližně 3,3 miliardy korun a následovat ho bude Globcentrum za 2,3 miliardy. Podle rektora ale budou potřeba také další peníze na revitalizaci okolí nebo přístrojové vybavení. Obě centra by mohla stát v roce 2025.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci k projektu dostavby kampusu řekl, že postcovidová doba je podle něj hlavně o investicích a v Národním plánu obnovy je pro budovu Biocentra vyčleněno téměř 2,4 miliardy korun. „Studenti by mohli budovu využívat od zimního semestru 2026,“ řekl.
Výzkum cukrovky i klimatických změn
Jakou budou mít obě centra funkci představil předseda vědecké rady Kampusu Albertov Petr Horák. Bude se jednat o společné pracoviště Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty UK. „Biocentrum, jak název napovídá, se svým zaměřením bude týkat biomedicínských věd,“ uvedl. Plánuje se tam šest pracovišť, z nichž čtyři budou sloužit odborníkům z Přírodovědecké a 1. Lékařské fakulty. Studovat by se tu měly například dědičné metabolické choroby, obezita, cukrovka nebo různé patogeny.
Další dvě pracoviště se budou věnovat chemickým a fyzikálním vědám. „V rámci těchto dvou směrů se bude odehrávat zásadní výzkum například nových molekul, nových materiálů, nanomateriálů, které mohou být využity v medicíně,“ uvedl Horák.
Globcentrum se podle něj bude věnovat studiu globálních změn. „Budou se tu potkávat disciplíny typu geologie, geografie, biologie, klimatologie,“ popsal. Vědci se tu budou věnovat například studiu změn klimatu, znečištění ovzduší nebo vlivu člověka na přírodní procesy.
Zkoumat se ale budou i témata na pomezí přírodních a sociálních věd jako je migrace urbanizace nebo rozvoj lidských sídel. „V budově Globcentra plánujeme dva zvláštní útvary, které budou sloužit světoznámým sbírkám. Bude zde herbářová a mapová sbírka,“ dodal. Centra mají sloužit i jako zázemí pro studenty, budou tu studovny, knihovny nebo přednáškové sály.
