„S docentem Marešem odešel významný reprezentant české fyziologie  (věda zabývající se studiem fungování živých organismů a procesů, které v nich probíhají, pozn. red.),“ napsali Marešovi kolegové v oznámení. Jeho smrt je hluboce zasáhla, stejně jako studenty, kteří se s ním během studia setkávali.

„Byl to velice přátelský a nekonfliktní člověk, se kterým se dobře povídalo a se kterým nikdy nebyla nuda. Pro svoji vlídnou a laskavou povahu měl mnoho přátel, kterým bude velmi chybět. Milý Honzo, přejeme Ti za všechny spolupracovníky z Karlova lehké odpočinutí. Budeš nám scházet, ale v našich vzpomínkách zůstaneš,“ uvedla fakulta v dojemném vyjádření.

Docent Jan Mareš vyzrál jako fyziolog na Fyziologickém ústavu Fakulty všeobecného lékařství jako žák profesora Jílka.  „Velmi významná byla vědecká spolupráce Jana Mareše s prof. MUDr. Pavlem Marešem, DrSc. na problematice epilepsie. V té době byl jedním z prvních, kteří se zabývali „kindlingem“ (progresivní zesilování odpovědi neuronu na opakovanou stimulaci, pozn. red.) a v této oblasti dosáhl několika významných priorit,“ uvádí fakulta.

Mareš navazoval na dědečkovu tradici – profesor František Mareš byl totiž také uznávaným fyziologem, dlouhá léta působil jako přednosta Fyziologického ústavu na Albertově, byl také rektorem Univerzity Karlovy i senátorem.

V 90. letech Jan Mareš svou vědeckou práci odsunul do pozadí a začal se intenzivněji věnovat výuce. Na 3. Lékařskou fakultu přišel v roce 1998 jako vedoucí oddělení patologické fyziologie Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie, kde se k vědecké práci vrátil, stále ale preferoval výuku nad výzkumem.

Genius loci budovy

K budově na adrese Ke Karlovu 4, kde 3. LF sídlí, měl už od studentských let vřelý vztah. „V tom, že jsem přešel z první fakulty, hráli roli nejen přátelé Richard Rokyta a Michal Anděl a to, že moje manželka tuto fakultu absolvovala, ale i ve velké míře budova, kde jsem začínal. Dům Ke Karlovu 4 je neogotická stavba, o níž se můžeme přít, zda je krásná či ošklivá. Rozhodně má velký význam pro fyziologické vědy a i pro mne osobně. Tato budova by si možná zasloužila název ,U všech fyziologií‘, tak, jako je dům U modré lišky či U housliček. Já jsem se setkal s geniem loci této stavby v roce 1966 krátce po nástupu ke studiu na Pediatrické fakultě (2. LF), kdy jsem se stal pomocnou vědeckou silou v Ústavu výzkumu vývoje dítěte pod dozorem Pavla Mareše (dnes profesora a emeritního přednosty patofyziologie 3. LF),“ cituje docenta Mareše fakulta ve svém vyjádření.

Mareš byl v mládí také úspěšným a náruživým sportovcem. „Především dlouho a rád hrál basketbal a fotbal. Bohužel ze zdravotních důvodů musel tyto aktivity přerušit, ale sportovní duch mu stále zůstal,“ popsali jeho kolegové. V pokročilém věku však podle nich bojoval s řadou zdravotních problémů. Příčinu smrti fakulta neuvedla.

Je to už čtvrtá smrt v akademické obci Univerzity Karlovy během posledních týdnů. 27. května náhle zemřela mladá nadějná vědkyně Kristýna Vysloužilová (†30), která pracovala na katedře marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd. Ještě předtím oznámila fakulta smrt vedoucího katedry žurnalistiky, oblíbeného pedagoga a uznávaného fotografa Filipa Lába (†45). Neštěstí postihlo i Právnickou fakultu, kde zemřel odborný asistent katedry občanského práva Alexandr Thöndel.

Fotogalerie
15 fotografií