Středa 7. června 2023
Svátek slaví Iveta / Slavoj, zítra Medard
Oblačno, déšť 19°C

Heliskiing: Adrenalinová zábava připravila o život Kellnera (†56). Zabila ale už více Čechů

Autor: Markéta Mikešová - 
31. března 2021
05:10

Spousta peněz, touha po adrenalinu, divočině a mrazu. To jsou předpoklady, které potřebujete, abyste si mohli naplno užít heliskiing, poměrně neznámý zimní sport, při kterém vás vrtulník vyveze na horské vrcholy, kam nevede běžná infrastruktura. Z nich pak můžete lyžovat či snowboardovat po nedotčeném sněhu. Právě během cesty za touto kratochvílí o víkendu zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner, nebyl přitom prvním krajanem, kterému se heliskiing stal osudným. O co vůbec jde a co lidi na sportu láká?

Heliskiing se ve své podstatě příliš od klasického lyžování nebo snowboardu neliší, hlavní rozdíl spočívá ve způsobech, jakým se na místo výkonu dostanete. Zatímco běžně si musíte kopec vyšlapat sami, nebo mnohem častěji použít lanovku, v případně heliskiingu se používá vrtulník. Samotný sjezd je pak prostě sjezd na volném terénu.

To důležité jsou ovšem nuance v tom, co cesta vrtulníkem oproti klasickému „lanovkovému“ lyžování přinese. Heliskiing díky svému způsobu dopravy umožňuje zájemce dostat do míst, kam se jinak prakticky není možné dopravit. Jsou to oblasti v naprosté divočině, daleko od dosahu ostatních lidí, kde se nachází neposkvrněný sníh a naprosté soukromí.

To, že místa jsou de facto nedotčená a vyžadují dopravu vrtulníkem, s sebou ale nese i jistá úskalí. Volné neošetřené pláně mohou skrývat nebezpečí, a tak každý prostor určený k heliskiingu pečlivě vybírají zkušení a certifikovaní horští průvodci, čímž se minimalizují možná rizika. Průvodci se také výprav účastní a na návštěvníky dohlížejí.

Některé země „vrtulníkové lyžování“ zakázaly

Ačkoliv se lyžování pomocí vrtulníku zdá jako moderní záležitost, základy sportu byly položeny již v 60. letech minulého století, kdy Bengt Binks Sandahl začal jako první provádět lyžaře nedotčenými vrcholy Aljašky. Na něj krátce poté navázal Hans Gmoser, zakladatel moderního horolezectví v Kanadě, kterého poprvé napadlo heliskiing zkombinovat s ubytováním, horským průvodcovstvím a transportem.

To je podoba, ve které se sport provozuje i dnes. Obvykle je celá aktivita součástí většího ubytovacího balíčku v horských střediscích nacházejících se mimo hlavní turistické destinace, přičemž hotely bývají luxusního rázu, nabízející vše od wellness po all inclusive stravování. Pořádná je pak i cenovka takového ubytování, když je v něm započítaný heliskiing, několikadenní návštěva zájemce vyjde klidně i na 250 tisíc korun.

Existují ale samozřejmě i výrazněji dostupnější varianty. České cestovní kanceláře mají v nabídce čtyřdenní pobyty za přístupnějších 65 tisíc korun, v dohledání je varianta za něco málo přes 30 tisíc korun. Netradiční sport totiž už nabízejí i „obyčejnější“ lyžařská střediska, kde si to může člověk třeba na jeden den vyzkoušet.

Cena se také odvíjí od destinace. Nutno podotknout, že přístup k heliskiingu se v každé zemi liší, předpokladem jsou vysoké hory, čímž Česko padá. Nejpopulárnější jsou již zmíněná Aljaška a Kanada, kde se obecně bez vrtulníku pohybuje komplikovaně (myšleno na horách). V Evropě se heliskiing běžně provozuje především ve Švédsku a Švýcarsku, v jiných zemích je buď zakázán, nebo velmi omezen.

Aktivita totiž podle některých názorů příliš neprospívá přírodě, environmentalisté například dříve upozorňovali, že problematický je hluk, který vrtulníky vydávají. Ten ruší nejen samotné lyžaře a horaly, ale především divoká zvířata. Situace dokonce podle Rolfa Meiera z organizace Moutain Wilderness zašla tak daleko, že některé alpské druhy zvířat při úniku před helikoptérou (zvuk vnímají jako nebezpečí) plýtvají energií, kterou pak nemají na rozmnožování. A to ohrožuje celou jejich existenci. Meier to popsal pro rakouskou rozhlasovou stanici FM4.

Například v Německu a ve Francii je proto heliskiing oficiálně zakázán, Itálie nebo Rakousko ho dovolují na tak úzkém výběru míst, že byste je napočítali na prstech jedné ruky. Heliskiing se v rámci Evropy provozuje také na Andoře.

Češi při heliskiingu spadli ze skály i zažili lavinu

Kellner zvolil pro heliskiing Aljašku, byl ubytovaný v luxusním resortu Horská chata Tordrillo, jenž podle informací hotelu navštěvoval často. Týdenní balíček zahrnující heliskiing zde startuje na cca 300 tisíci korunách. Nejbohatší Čech byl znám, že holdoval zimním sportům, na snowboardu se objevil i na jedné z výročních zpráv své společnosti PPF.

Vrtulník se s ním ale během cesty na heliskiing zřítil, a to u ledovce Knik. Resort v prohlášení uvedl, že je to poprvé, co k takovému neštěstí u nich došlo, tragickou havárii přežil jen elitní český snowboardista David Horváth, který je nyní v místní nemocnici ve vážném stavu. Kromě Kellnera při pádu zemřeli i zkušení průvodci Sean McManamy a Gregory Harms.

Nejsou to přitom první odborníci na hory, kterým se heliskiing se stal osudným. Dokonce ani Kellner není první Čech, kterého sport přivedl ke smrti. V roce 2019 zemřel ve Švýcarsku při heliskiingu i člen České asociace horských vůdců Antonín Volk. Spadl ze skalního prahu na hoře Kaarsavagge v Laponsku.

V roce 2010 lavina při heliskiingu usmrtila také Miroslava Martince, dřívějšího předsedu představenstva a spoluzakladatele řetězce prodejen s outdoorovou výbavou Rock Point.

Video  Kellner (†56) očima ekonoma a politologa. Jak jeho nečekaná smrt zamíchá kartami?  - Blesk
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa