14°C
Spory o eutanázii: Právník vzývá referendum. A slova o přání umírajících i nástrojích usmrcení
Na stoly zákonodárců se opětovně dostala eutanazie. Tentokrát z popudu Spolku pro eutanazii, který přichází s návrhem uspořádat referendum. A to už letos spolu se sněmovními volbami. Češi by neschvalovali přímo zákon, jen by ukázali svou vůli a přání. Předkladatelé novely o paliativní péči, která obsahuje právě i eutanazii, by v případě referenda získali naději na prosazení.
Ačkoliv se zdá, že celý prostor zájmu politiků nyní spolykala pandemie koronaviru, v pátek 19. března se ve Španělsku možnost eutanazie rozhodla většinově schválit dolní komora parlamentu. Španělsko se tak v červnu, kdy začne zákon platit, přidá ke státům, jako je Lucembursko, Belgie, Nizozemí či třeba Kanada. Brzy by pak měla být eutanazie možná i na Novém Zélandu.
V některých dalších státech je pak legální asistovaná sebevražda. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě člověk sám.
Právník: Politici se neshodnou? Zkusme referendum
Na Novém Zélandu dala eutanazii zelenou volba lidu, kdy v říjnovém referendu hlasovalo přes 65 % lidí pro její uzákonění. Tamní obyvatelé hlasovali vedle toho v referendu i o povolení rekreačního užívání marihuany. To ale projít nenechali.
Jak se ukazuje z průzkumů veřejného mínění, Češi jsou na tom podobně jako Novozélanďané. Na 65 % lidí by totiž eutanazii v ČR uvítalo. A jelikož se zákon o eutanazii opakovaně v posledních dekádách nepodařilo prosadit, volá nyní Spolek pro eutanazii právě po tomto řešení - po refendu. To by se mělo ideálně konat spolu se sněmovními volbami letos v říjnu.
„Čeští občané by měli mít ze zákona možnost ukončit svoje utrpení důstojným způsobem v České republice. Pokud se čeští politici bojí rozhodnout, ať to přenechají občanům,“ uvedl Milan Hamerský, předseda Spolku pro uzákonění eutanazie.
Hamerský byl jedním z těch, kdo o eutanazii začal mluvit již v roce 2007. „Od roku 2008 to téma živoří a impuls jde spíše z venku od ostatních států, kde se to schvaluje. Každým rokem se dělá všeobecný průzkum, kde se ukazuje, že je pro eutanazii stabilně 28 % pevných zastánců a dalších 40 % to podporuje,“ uvedl pro Blesk Zprávy Hamerský.
Podle Hamerského by referendum, o které Spolek pro eutanazii požádal u poslanců a senátorů 15. března, sejmulo z tohoto citlivého tématu politickou stránku a napevno by se ukázalo, který názor v ČR převažuje.
„Referendum by umožnilo schválení zákona. Samozřejmě by neschválilo zákon jako takový, ale řeklo by nám – schvalte to. Zavázalo by nás to a bylo by to složité, ale za nás je nejlepší umožnit veřejnosti, aby se k tématu vyjádřila,“ pokračuje Hamerský pro Blesk Zprávy.
Poslankyně ANO: Je to vhodné téma pro referendum
Šéf spolku má za sebou i politickou oporu. Kladný postoj totiž k možnosti referenda má i poslankyně a lékařka Věra Procházková (ANO). Žena, která stojí za novelou o paliativní péči, jejíž součástí je právě i uzákonění eutanazie.
„Už když jsme začínali pracovat na zákonu, tak jsem říkala, že je to vhodné téma pro referendum. Vím o tom a tuto jejich aktivitu podporuji,“ komentuje Procházková pro Blesk Zprávy.
Podle Procházkové je nutné zmínit, že referendum nebude o zákoně, který by i přes jakýkoliv výsledek hlasování lidu stejně musel projít schvalovacím procesem. „Především musí být při referendu správně položen dotaz. Nemůže to být jen: Jste pro eutanazii, pod tím si nelze moc představit,“ dodává Procházková.
Pirát: Pouze pro dlouhodobě trpící
Souhlasně kýve hlavou její kolega a spolupředkladatel novely Lukáš Bartoň (Piráti). „Velice důležité jsou totiž okolnosti a podmínky legální eutanazie. Pro většinu lidí jsou podmínky dostupnosti a výkonu eutanazie zásadní pro vyjádření souhlasu či nesouhlasu. Proto je nutné jasně definovat i v případném referendu, že je to možnost eutanazie pouze pro nevyléčitelně nemocné, dospělé a svéprávné, dlouhodobě trpící, pro nemocné, kterým byla nabídnuta cesta paliativní péče, ale odmítli jí,“ vysvětluje Blesk Zprávám.
Podle Bartoně ale nebude pro vyhlášení referenda vůle ve Sněmovně. „Chci mít jednou tuto možnost volby zde doma, ne abych za svobodou musel utíkat přes hranice tam, kde respektují přání umírajících. Na takovou cestu navíc mnoho nemocných nemá finance či energii a je nemorální je nutit k absolvování něčeho takového, pokud již své trápení nechtějí dále snášet a žádají nás o pomoc to ukončit,“ dodává Pirát.
Jurečka: Referendum nepodpořím
Podporu návrh o referendum nezíská například u předsedy lidovců Mariana Jurečky. „Protože nejsem zastáncem referend v oblastech, které se týkají základních lidských práv a svobod nebo ústavních zákonů, tak referendum o eutanazii také nepodpořím,“ řekl Blesk Zprávám s tím, že v budoucno nepodpoří ani její zavedení přes novelu.
„Asistovaná sebevražda nebo eutanazie, není individuální záležitost každého jednotlivce. Pokud si někdo sám vezme život, je to jeho osobní rozhodnutí. Eutanazie ovšem do toho vtahuje další lidi. Lékaře, členy rodiny, soudce nebo jiné odborníky a experty, kteří s procesem eutanazie budou mít co do činění,“ komentuje také Jurečka s poznámkou, že bychom měli vynakládat energii a peníze do rozvoje kvalitní a dostupné paliativní péče.
Návrh novely ohledně eutanazie obsahuje mj. to, že by byla určena pouze pro osoby v terminálním stádiu nemocí, nebyla by povolena lidem mladším 18 let a byla by dobrovolná jak pro pacienta, tak i pro vykonavatele eutanazie.
„Pravidla jsou jasná. Věk nad 18 let, žádní psychiatričtí pacienti a musí to být opravdoví pacienti s nevyléčitelnou chorobou. Žádost musí podat sám pacient a tu pak musí schválit komise, která by měla být složená z právníků, lékařů i pacientů,“ vysvětlovala Blesk Zprávám Procházková už v roce 2019, kdy zákon dávala dohromady.
Procházková: Pozitivita přijetí eutanazie se zvyšuje
Novela pak obsahuje i dodatky k paliativní péči, mimo jiné bude upřesňovat, na jakou paliativní péči má člověk nárok. „Jsou tam tři důležité věci, teď ministerstvo už odsouhlasilo paliativní týmy a to si myslím, že je to jeden z prvních správných kroků. Jde tam i o definici paliativního pacienta a vyústění těchto dvou věcí je možnost eutanazie,“ doplňuje přesnější podobu novely Procházková.
Dodává, že v případě, že se jí povede novelu o paliativní péči - jejíž součástí je i eutanazie - dostat na jednání Sněmovny, znovu jej načte, a to ať by byly výsledky případného referenda jakékoliv. „Názor se může změnit během jednoho i dvou let. A pozitivita k přijetí eutanazie se stále zvyšuje,“ vysvětluje svůj postoj.
„Co se týče iniciativy za referendum, tak ji chápu a rozumím jí. Občané podle běžně dostupných průzkumů stojí o to, aby lidé trpící v konečném stádiu smrtelné nemoci měli možnost volby (…) Legalizace eutanazie je však velice citlivé téma a je ke zvážení, zda takto citlivé téma spojovat se sněmovními volbami. Nerad bych, aby se eutanazie stala štěpným tématem a nutila politiky se vůči němu jednoznačně vymezit nebo ho zásadně podpořit. Bez toho, aby bylo téma široce prodiskutované a byla známa všechna relevantní fakta a pravidla,“ míní Bartoň.
Rakušan: Chce to diskuzi před zaváděním nástroje usmrcení
I podle předsedy STAN Víta Rakušana je zapotřebí dlouhé a odborné diskuze, která se bude věnovat i rizikům spojených se zavedením eutanazie. „Pokud by došlo k legitimitě usmrcování pacientů v těžkém zdravotním stavu, tak nesmíme zapomínat na zvýšení tlaku na lékaře, kteří by museli postupovat opravdu citlivě a nesli by na svých bedrech velkou zodpovědnost za rozhodnutí o lidské smrti,“ uvádí pro Blesk Zprávy s tím, že si je jistý, že by bylo zapotřebí i posílit psychologickou podporu pro lékaře.
Podle Rakušana má navíc ČR paliativní péči na dobré úrovni a ta by se měla nadále rozvíjet a podporovat. „Namísto toho, abychom narychlo bez širší diskuze zaváděli nástroj umělého usmrcení pacienta, byť ve velmi těžké zdravotní situaci. S takovými návrhy je potřeba nakládat opatrně a primárně bychom se měli zamyslet nad skutečnými a akutními problémy, se kterými se české zdravotnictví potýká,“ podotýká.
Dobrovolnost u lékařů a strach z nátlaku
Právě role lékařů u eutanazie je jedním z témat diskuzí nad zákonem. Aktuální novela počítá s tím, že vykonávání eutanazie musí být pro lékaře dobrovolné. Přesněji by tak lékař měl mít možnost pacienta odmítnout a zaslat jej jinam. „Není možné, aby svoboda umírajícího nutila lékaře k něčemu, co je proti jeho přesvědčení,“ míní Hamerský. A stejného mínění je i poslanec Bartoň.
Hamerský se pro Blesk Zprávy vyjadřuje i k dalšímu argumentu odpůrců eutanazie. A tedy k obavám, že bude člověk nucen a tlačen k předčasné smrti. „Může nastat tlak, to ano. Třeba u rozhádané rodiny. Od toho tu ale budou kontrolní mechanismy, které můžeme opisovat z jiných států. Hlavní je ale dopřát lidem možnost se srovnat, rozloučit se s rodinou a vyřídit si všechny záležitosti,“ dodává.
Tlaku se obává i Jurečka. „Nemyslím tím přímo možnost vraždy, ale vytváření dlouhodobého tlaku na starého nebo nemocného člověka,“ míní.
Samotní lékaři se již k tématu eutanazie opakovaně vyjadřovali. „Není to emoční sranda, kdo kdy nechal uspat zvíře, tak to chápe. Nemíchejte to k nám, dejte si vlastní odvětví,“ zmínil předloni na speciální konferenci psychiatr Radkin Honzák a přitakali mu i další doktoři. „Nazvěte si to, jak chcete, třeba kat. Nás ale vynechejte,“ radili. Podle průzkumu pak 46 % lékařů bylo pro zavedení eutanazie, zdravotních sester přitakávalo na zákon 55 %.
Hospic je místem, kde lidem ulehčují odchod ze světa a starají se o ně na sklonku života | ProfimediaPokud by skutečně došlo na referendum, neschvaloval by se tedy zákon, ale pouze by se ukázala vůle lidu. Příkladem by mohlo být referendum, které se týkalo vstupu ČR do EU.
Na rozdíl od tohoto referenda, kdy Češi projevovali svou vůli ohledně členství v Unii, je ale toto téma citlivějším a podle některých odpůrců by mohlo zasahovat do Listiny práv a svobod. Tento argument je ale podle Hamerského slabým. „Listina počítá s tím, že někdo nemůže být zbaven života - vyjma třeba sebeobrany. Zde se nejedná o trest, ale o projev svobodné vůle umírajícího,“ konstatoval.
Ať už bude referendum, nebo se jej nepodaří prosadit, Procházková je připravena o přijetí zákona bojovat. „Opravdu bych byla moc ráda, kdyby rozhodování o svém životě a o jeho ukončení měl každý sám. Život je naše věc a jak jej prožiju a vypořádám se s ním, to by mělo být prioritní,“ uzavírá.
Témata:
Související
S Hippokratem je to nahnutý už dávno.
Právník vyzývám k eutanázii- ekonom vyzývá ke zrušení zdravotních pojišťoven s tím, že by byla jen jedna- dávno platí ve Švédsku, ke stanovení jednotných cen léků ve všech lekárnách a k zákazu vývozu léků a jejich přeprodeje v době, kdy je uvedených léků nedostatek-dávno platí v Německu, k centrálnímu nákupu všech zařízení pro nemocnice a dále s tím, aby univerzitní vysokoškolské vzdělání bylo jen placené s tím, aby budoucí absolventi nemuseli platit školné pokud budou uvedenou dobu pracovat ve svém vystudovaném oboru v ČR-to by se týkalo i lékařů- pokud tady chceš vystudovat, tvoje studia stála finanční prostředky daňové poplatníky- pokud chceš odejít za lepším, zaplať za svá studia - toto již dávno platí v zemích bývalé Jugoslávie. A dále aby se prosadilo, že nemocnicích mohou pracovat jen tam zaměstnaní kmenoví zaměstnanci a ne zaměstnanci agentur- dávno platí v Německu. Dále by byla vhodná lepší vymahatelnost práva a do každé nemocnice nemocniční ombusman- to v případě, že nemocnice zanedbá pěči. Všemi těmito opatřeními by se významně ušetřilo.A nejen v této oblasti.