Přechodných pěstounů ubývá, končí kvůli penězům. Důchod zvažuje i Jiřina, má několik výtek

Pro Jiřinu už není přechodná pěstounská péče oním milovaným náhradním povoláním, které je bráno spíše jako poslání. Jak zmiňuje Blesk Zprávám, toto poslání začíná „skřípat na všech frontách“.

Jiřina naposledy předávala dočasně svěřené dítě do rukou náhradní rodiny v listopadu, a ačkoliv ji starost o opuštěné nebo nechtěné děti baví a naplňuje ji optimismem, začíná být na kraji svých psychických i finančních možností. „Zvažuji předčasný důchod, protože upravované důchody se již velmi blízko přibližují naší odměně,“ svěřila se Blesk Zprávám.

Chlapečka (2) nechala krkavčí matka u hřbitova a ujela: Dva dny před Vánoci skončil u pěstounů

V České republice je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2019 jen 593 pěstounů na přechodnou dobu. A jak MPSV smutně poznamenává, jejich počet klesá. „Např. na konci r. 2017 poskytovalo PPPD aktivně 651 rodin. Řada z přechodných pěstounů tuto činnost přerušuje či ukončuje a noví zájemci se nehlásí. Jedním z důvodů je i nízké finanční ohodnocení,“ vypočítává pro Blesk Zprávy mluvčí resortu Jaroslava Sladká.

Na stole zvýšení o 2 tisíce hrubého

A právě i kvůli odměně zvažuje nyní Jiřina, že se svého poslání bude muset vzdát. Od státu totiž dostává plat 20 tisíc hrubého, což je podle ní v podstatě směšné. Za skandální ale považuje fakt, že se o zvýšení odměn mluví již delší dobu, ale slíbené peníze navíc stále nikde. „Podotkla bych, že si hradíme i cestu do porodnice za dítětem,“ dodává Jiřina. Důvodů pro ukončení tohoto „zaměstnání“ má ale vícero.

MPSV se brání tím, že novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je už nyní projednávaná Sněmovnou a obsahuje mimo jiné právě i zvýšení odměny pro přechodného pěstouna. Částka se ale nezvýší nijak dramaticky vzhledem k faktu, že se naposledy odměny zvyšovaly v roce 2013. Podle aktuálního návrhu by přechodní pěstouni dostávali o 2 tisíce více v hrubém přijmu.

„MPSV navrhovalo podstatně vyšší finanční ohodnocení této formy péče (27 000 Kč měsíčně + navýšení za sourozence či dítě s hendikepem, případně 30 000 Kč bez dalšího navyšování za sourozence atd.). Bohužel s tímto nesouhlasilo Ministerstvo financí. Rozpory se nepodařilo přes opakovanou snahu MPSV odstranit a předpokladem pro schválení vládou bylo, že mezi jednotlivými resorty nejsou rozpory. Stávající návrh navýšení na 22 000 Kč měsíčně a zavedení příspěvku při převzetí dítěte je tedy výsledkem kompromisu,“ dodává k tématu Sladká.

Průtahy s hledáním kompromisu tak způsobily, že se novela dostala na vládu loni v únoru. Do Sněmovny se pak dostala až v červnu, přičemž k prvnímu čtení došlo až 27. ledna letošního roku. Tedy téměř rok poté, co se novela objevila na jednání kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle mluvčí Sladké lze nicméně očekávat diskuzi a pozměňovací návrhy, které by mohly cílit i na zvýšení této částky.

Podcast: Monika vynesla miminko z „domu smrti“: Hodiny ležel u popravené mámy. Co s ním je teď?

Jak již bylo zmíněno, Jiřina ale nevidí problém jen v odměnách. Podle ní by se měla řešit i rychlost soudů při řešení pracovní neschopnosti a při zajištění pojištění pro nepojmenovaného novorozence.

„Občas se stane, že dostaneme do rukou nepojištěného novorozence. To se stává, když matka nestihne dát jméno. Do 24 hodin jsme ale povinni navštívit pediatrii. A zkuste říci, že v ruce máte pouze předběžné opatření svěření do péče. Samozřejmě, že žádný lékař neodmítne nepojištěného novorozence, ale veškeré léky si zaplatíte,“ hřmí Jiřina.

„Pokud jde o léky a poskytování zdravotních služeb dítěti svěřenému do pěstounské péče, hradí toto pěstoun z příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Pokud se výjimečně stane, že dítě nemá určeno jméno a příjmení (např. děti z babyboxu), podává se neprodleně návrh na určení jména, příjmení a data narození k soudu,“ dovysvětluje Blesk Zprávám Sladká z MPSV. Matrika ale má na zapsání až 30 dní, z čehož 14 dní je dítě pojištěné na matku. Sladká k tomu ale poznamenává, že se jedná o řešitelný problém.

Jiřina je přechodnou pěstounkou od roku 2016. S manželem se pak připravovala rok na přijímání prvního dítka. Podmínky, které musí žadatel splnit, jsou shodné s těmi, které má dlouhodobý pěstoun. „Jde např. o zjištění bezúhonnosti žadatele, hodnotí se charakteristika osobnosti, psychický a zdravotní stav, předpoklad vychovávat dítě, motivace k podání žádosti o náhradní rodinnou péči, stabilita manželského vztahu a rodinného prostředí, posuzuje se sociální prostředí žadatele, bydlení a domácnost,“ vysvětlila Blesk Zprávám již dříve tehdejší mluvčí MPSV Eckhardová.

Nutno dodat, že v novele, která by podle dosavadního návrhu stála státní kasu 180 milionů ročně, se myslí i na dlouhodobé pěstouny. Tedy na ty, kteří si neberou dítko jen na rok, ale poskytnou mu mnohaletou péči. MPSV sdělilo Blesk Zprávám, že těch je zhruba 11 tisíc.

Opuštěné dítě má v Česku několik možností – buď skončí v ústavní péči v dětských centrech a domovech, osvojí (adoptuje) si jej nová rodina, anebo skončí v náhradní rodinné péči v pěstounských rodinách. „Počet dětí v pěstounské nebo poručnické péči je cca 15 tisíc (...). Vedle toho platí, že stále zhruba 8 tisíc dětí vyrůstá v ústavních zařízeních. To je neakceptovatelné,“ dodává Sladká.