Odvrácená strana online nakupování: Pálení oblečení, emise i pořizování zbytečností

Jestli někdo z pandemie koronaviru odchází vítězně, tak online nakupování. Kvůli zavřeným obchodům, omezení pohybu a strachu z nákazy přesídlily na internet i osoby, které se dříve e-shopům vyhýbaly velkým obloukem. Loňský obrat eshopů byl rekordní, a to i v Česku, jak potvrzuje Asociace pro elektronickou komerci (APEK) s portálem Heuréka. Dosáhl 196 miliard korun, meziročně o 26 procent více.

„Že bude pro e-shopy rok 2020 rekordní, to bylo zřejmé od jeho poloviny. Celkové vyhodnocení to potvrzuje a zdůrazňuje, jak význam e-commerce roste,“ zhodnotil výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. „S ohledem na koronavirovou krizi a nouzový stav v průběhu roku jsme sledovali prudký nárůst od března. Přesto bylo nejúspěšnější období opět to předvánoční. Češi nakoupili na internetu od října do prosince dárky za více než 65 miliard korun,“ dodal s tím, že skokově se loni zvýšil objem internetových nákupů potravin, drogistického zboží, léků a zboží denní spotřeby.

Brexit zkomplikoval nakupování oblečení v Británii: E-shopy neberou zpět objednávky z EU

Zájem navíc bude pokračovat i letos a online nakupování si připíše další milník. „Odhadujeme, že i v novém roce česká e-commerce poroste. Nemůžeme očekávat, že meziroční růst bude dosahovat výsledků jako vloni. Je jisté, že nás čeká překonání magické hranice 200 miliard korun obratů,“ míní Vetyška.

Čím více objednávek, tím více problémů

Asociace se z tohoto růstu těší, jak už to ale bývá, všechno má pozitivní a negativní stránku. A na tu negativní se u online nakupování občas zapomíná, respektive zůstává skrytá. Fakt, že pořizování zboží přes internet může například produkovat více emisí než návštěva kamenného obchodu, většinu lidí nenapadne, ale přesně k tomuto zjištění došla recenzovaná studie zveřejněná v odborném magazínu Environmental & Science Technology.

Vědci v ní porovnávali – studie se odehrála v Británii – nakupování běžných spotřebních předmětů jako je toaletní papír, zubní pasta nebo šampon na internetu s nakupováním v kamenných obchodech. To je přesně ten typ zboží, na který se kvůli pandemii lidé v posledním roce zaměřili. Nakupování na internetu vyšlo hůře, protože zákazníci dělali malé objednávky a často. Oproti tomu při fyzickém nakupování obvykle lidé berou větší množství zboží najednou.

U velkého množství drobných objednávek je ten problém, že dopravci musí provést více cest. Navíc spousta předmětů pochází z různých distribučních center, což jsou další extra cesty na straně logistiky. Nehledě na to, že čím více je objednávek, tím více obalového materiálu se musí použít – krabice, bublinkové folie apod. V přepočtu na jednotlivé předměty tak tento způsob nakupování produkoval více emisí (v Británii, ale i v USA), než řekněme osobní návštěva supermarketu a nakoupení hromady toaletního papíru najednou.

Češi vzali v karanténě eshopy útokem: Na internetu jich nakupuje o dvě pětiny víc než loni

Řešení je však prosté, jednoduše nedělat velké množství drobných objednávek. Pokud je to věc, u které víte, že ji používáte pravidelně a nepodléhá zkáze, nakupte jí více. Existuje také možnost objednat si zboží na internetu a vyzvednou si ho osobně na výdejním místě, to je dokonce způsob, který z hlediska emisí vychází nejpříznivěji.

Čirou náhodou je to mezi Čechy stále oblíbenější způsob, což potvrzuje i APEK. „Podle našeho předvánočního výzkumu mezi spotřebiteli si například vyzvednutí v externích výdejnách vybralo jako nejčastější způsob doručení objednávky 45,3 % internetových nakupujících. Osobní odběry tak byly jednoznačně jedním z letošních trendů, stejně jako odběry z automatických boxů,“ uvedl Vetyška. Podle něj prolínání online a offline prodeje bude nadále pokračovat.

Některé firmy pak nabízejí „zelené dodávání“, předem deklarují, že způsob, jakým zboží přivezou, je co nejvíce ekologický. V nabídce má takový dovoz například eshop s potravinami Rohlik.cz. Jak udělat logistiku šetrnější k planetě, aktuálně zkoumá i Centrum pro otázky životního prostředí při Karlově Univerzitě. „S cílem podpořit nabídku environmentálně šetrných služeb navrhneme a ověříme nástroj, který firmám umožní využít existující environmentální motivaci spotřebitelů ke stimulaci poptávky po environmentálně šetrných alternativách logistických služeb,“ stojí v popisu projektu.

Mozek miluje nakupování

Další aspekt online nakupování, který mu „kazí“ reputaci, je zároveň ten, který je vyzdvihován jako pozitivum. Nakupování je extrémně jednoduché. Tak jednoduché, že to lidi inspiruje pořizovat si věci, které nepotřebují, čímž vzniká více objednávek/dodávek a opět se vracíme k prvnímu problému. Stačí dvě kliknutí a máte doma předměty, nad kterými byste v kamenném obchodě třeba ani neuvažovali.

Lidský mozek zbožňuje nakupování, tato činnost vyvolává produkci dopaminu. Když si věc koupíte osobně, celý zážitek je relativně krátký. V případě internetu ovšem na odměnu (balík) čekáte déle, takže nejen, že dostanete dávku dopaminu (vykonali jste objednávku), ale zároveň zažijete stav, který se v psychologii nazývá zpožděné uspokojení (radost ze zboží si odkládáte na chvíli, kdy zásilka dorazí). Lidskému mozku tedy nákupem na eshopu způsobíte pozitivní impuls dvakrát.

Marks & Spencer v Česku dočasně zavírá obchody. Dodávky potravin z Británie váznou

V eseji pro Harvard Business Review to popsala neurochiruržka Anna-Christine Duhaimová. „Obecně platí, že váš mozek vás nastaví tak, že budete neustále chtít víc, víc, víc - víc než mají lidi kolem vás, a to jak věcí, tak stimulace a novosti, protože to pomáhalo v dávné minulosti přežít,“ napsala profesorka.

Situaci nepomáhá, že řada zboží je velmi levným, takže si ho můžete pořídit více. Ve výsledku spousta lidí nakoupené předměty ani pořádně nevyužije a po krátké době je vyhodí. To už se však netýká čistě online nakupování, avšak obecného konzumního nastavení společnosti. Například analýza expertní skupiny Green Alliance uvádí, že až 80 procent zboží, které je nakoupeno při akci Black Friday, včetně přidruženého obalového materiálu, skončí na skládce nebo ve spalovně, aniž by ho lidé pořádně opotřebovali.

Spalování vráceného oblečení

Ničení zboží je vůbec celé jedno téma, ničí ho totiž i sami prodejci. Ale neradi se k tomu přiznávají, proto neexistují komplexní statistiky, v jaké míře se to děje. Francie a Německo nicméně problematiku zkoumaly, francouzská vláda tvrdí, že prodejci v Evropské unii ročně zničí produkty v hodnotě 630 až 800 milionů euro. Německá vláda odhaduje částku dokonce na 7 miliard euro.

Proč to obchody dělají? Přistupují k tomu hlavně u oblečení, které je vráceno. Vracení je přitom častá situace, někdy je prostě těžké přes eshop odhadnout, zda budou kalhoty nebo boty sedět. Ale když obchod nabízí dopravu zdarma, bezplatné vrácení a další výhody, tak to člověk riskne a oblečení si objedná.

Otevření pražského Primarku je pořád ve hře. Obchody čeká slibný rok, Česko značky láká

Vrácené oblečení však často nejde zpět do prodeje. Už prošlo nějakou domácností, takže by muselo být znovu zkontrolováno a ošetřeno, což je práce navíc, kterou obchody mnohdy dělat nechtějí. Takže oblečení buď darují na dobročinné účely, nebo častěji zničí. Přiznala se k tomu například luxusní značka Burberry, během pěti let spálila vrácené zboží v hodnotě 90 milionů liber. Podobné obvinění přistálo i na konto mimo jiné Amazonu.

Online nakupování není třeba kvůli všem výše popsaným aspektům zatracovat. Jen zintenzivňuje trendy, které tu byly dříve, jak ty pozitivní, tak ty negativní. Může výrazně zlepšit náš život, i přispívat k ekologickým katastrofám. Jako u všeho proto platí – pečlivě si vybírejte obchody kde nakupuje, zjistěte si, jak zboží dodávají a zamyslete se, jestli věc vůbec potřebuje.