Zázračné zbohatnutí Mareše i Kellnera: Šmejdi z webu pokročili, využívají i vizáž médií

Internetoví šmejdi už neví kudy kam a volí kolikrát i těžký kalibr. Objevují se i takové lahůdky jako weby, které si hrají na seriózní zpravodajské servery a těží z jejich vizáže i tváří moderátorů. Neštítí se tak do svých článků vytvořit fotomontáž, která vypadá, že byla vyfocena během vysílání ČT nebo třeba Primy. 

I weby samotné mohou vypadat jako oficiální stránky těchto médií. Při bližším zkoumání je ale možno si povšimnout, že typicky oranžová lišta internetové Primy je vlastně jen Prim, nebo že šokující vyjádření Leoše Mareše na ČT je jen vychytralým podvodem naklíčovaným do snímku z běžného vysílání.

Chcete zbohatnou jako Leoš Mareš? Nevěřte podvodným webům | Na doporučení ČOI

Zajímavé je, že v případě Mareše je využito nejen jméno ČT, ale i jméno zpravodajského serveru. Zde je možné si povšimnout výrazné změny, a to lišty s nápisem Leoš Mareš překvapil svým výrokem. Nejenže je zde použit jiný font písma, ale viditelně se nejedná o klasickou televizní lištu. 

V případě lákání na zázračný recept na zbohatnutí se měl podnikatel Petr Kellner vyjadřovat k fascinující účinnosti nakupování bitcoinů - tedy kryptoměny. Jaká je to ale šťastná náhoda, že článek rovnou poskytuje i odkaz na stránky, kde člověk může začít nakupovat. Zpráva se objevila poprvé před rokem a nyní znovu ožila.

I samotná citace z rozhovoru je bohužel do očí bíjící. „Ve svém životě jsem neviděl větší příležitost, jak rychle vytvořit menší bohatství. Všem doporučuji, aby se na to podívali, než to banky uzavřou,“ uvádí podle serveru Kellner. Škoda, že takto bitcoiny nefungují.

Lampička proti covidu za 50 tisíc od „šmejdů“. Obchodníci se strachem znovu udeřili

Pokud se člověk lapí do sítí podobných webů, může být rychle ztracen. Buď už se podobných odkazů nezbaví, nebo sedne na lep a může přijít o peníze. „V této věci Česká obchodní inspekce nemůže spotřebitelům nijak pomoci, jedná se o vylákání peněz a podvod, navíc stránky nemají informace o skutečném provozovateli a i pro Policii ČR je obtížné vyhledat skutečného provozovatele těchto stránek. ČOI neustále před podobnými weby varuje,“ uvádí pro Blesk Zprávy mluvčí ČOI Jiří Frӧhlich.

Koronavirus žní pro podvodníky

Podobným webům nynější situace více než nahrává. Většina obchodů i služeb se totiž přesunula do online prostoru a kolikrát je velmi těžké odhalit podvod. ČOI pravidelně aktualizuje seznam těchto webů, přesto nemá šanci zachytit všechny. Řeší pak nejen zcela podvodné eshopy, ale i takové, které nějakým způsobem klamou spotřebitele nebo provádí nekalou obchodní praktiku. 

„Za celý loňský rok jsme řešili 5641 stížností spotřebitelů. Toto číslo už jsme letos překonali,“ zmiňuje Frӧhlich a pokračuje: „Spolupracuje s námi ESET a Seznam.cz, které řadu těchto webů zablokují, nedávají je do vyhledávání a neprodávají jim reklamy. Od roku 2018 se jim povedlo zamezit přístupu k 1 700 000 stránek, nyní už je to na hodnotě 2 300 000.“

Podvodné weby a jak je najít

Blesk Zprávy již na jaře informovaly o podvodných eshopech, které se zaměřovaly především na zdravotnické vybavení. Nejčastěji nabízely extrémně levné zboží, které ale zdaleka neodpovídalo kvalitě, případně jej lehkými kličkami dovezli až řadu týdnů po očekávání dovozu, nebo se jednalo o čistě podvodný web, který jen tahal z lidí peníze a případně osobní údaje. 

Prostřednictvím Blesk Zpráv varuje ČOI především před tzv. Nákupní galerií. Jedná se o formu webu, který na první pohled vypadá přesně jako klasický eshop. Ve skutečnosti se ale jedná o galerii zboží, které si sice objednáte na onom webu, ten ale jen zprostředkuje obchod. Rázem se tak můžete dočkat nemilého překvapení, kdy vám najednou zboží dojde z Číny či z Panamy. 

Koronavirus zneužil k obřímu podvodu. Cizinec je obviněn z čerpání téměř čtvrt milionu korun

A jak tedy poznat, že se jedná o podvod? Návod je podle expertů jednoduchý. Základem jsou viditelné a snadno proklikatelné obchodní podmínky.  „Vyhněte se anonymním stránkám, které nemají uvedené kontaktní údaje. Obchodní podmínky je pak vždy dobré si pročíst,“ upozorňuje mluvčí ČOI. 

Dalším identifikátorem je jazyk, jakým je web napsaný. Seriózní eshop nebude mít gramatické a pravopisné chyby. Pravé eshopy se pak většinou nevyznačují popiskem jako „zázračný produkt“ nebo „sdílejte, než to smažou“. 

„Opravdu pozor na „zázračné“ či extrémně levné produkty. Tedy na portály které lákají na snižování negativních účinků 5G sítě, které fungují proti stárnutí, proti cukrovce, či proti úspoře elektrické energie,“ pokračuje ČOI s tím, že velmi užitečné bývají v odhalení podvodů i recenze. Ty by měly být rovněž dobře dostupné a je u nich dobré se podívat na ty nejhorší.

A Blesk Zprávy na jeden takový multifunkční zázračný produkt narazily a nestačily se divit. Existuje zařízení, které připomíná lampičku a nutno tedy dodat, že opravdu svítí. Ve svém nitru ale podle popisu obsahuje krystaly a drahokamy, které pročišťují vodu, vzduch, ničí elektrosmog a pomáhají onkologicky nemocným. Recenze ale v tomto mluví jasné. „Somavedic, tedy lampa, která svým světlem akorát láká komáry a nedělá nic,“ uvádí nespokojená klientka. Tento zázrak si můžete pořídit od 7 do 50 tisíc korun. 

U podvodných produktů, ale i u eshopů, je kolikrát složité domáhat se zpátky svých peněz. ČOI tak radí, jak se proti těmto finančním ztrátám pojistit. „Pokud lidé nakupují u jim už známého podnikatele, je platba převodem samozřejmě v pořádku, ale pokud jde o první nákup u dosud neznámého subjektu, je dobré se nad převodem jako nástrojem platby zamyslet,“ doporučuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra.

Přes čtvrt milionu balíků denně: Díky koronaviru a Vánocům mají kurýři žně. Zvládnou nápor?

Po nákupu převodem je totiž těžké získat peníze od banky zpět, a to i v případě, že není zboží vůbec doručeno. Pokud ale člověk zaplatí kartou, je možnost tzv. chargeback. „Spotřebitel nemá na chargeback právní nárok, ale zkušenost ESC ukazuje, že banky ho obvykle provádějí pro své klienty dobrovolně, obzvlášť v případě nedoručení zboží. Někdy tak činí i v případě dodání zcela jiného než objednaného zboží. Dobré je žádost doplnit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s prodejcem,“ doplňuje Tichota. 

Na závěr je dobré dodat, že spotřebitel může spor s podnikatelem řešit následovně: Buď si vybere mimosoudní řešení sporu, nebo se obrátí na policii a v případě nákupu mimo zemi EU se pak může obrátit na Evropské spotřebitelské centrum. Za smutný fakt se pak dá považovat to, že ČOI zjistila téměř v 80 procentech kontrol nějaké pochybení.