Invaze nebezpečných klíšťat z Asie: Sama se klonují, přenáší nemoci. Ohrozí i Evropu?

Poprvé byl klíšť dlouhorohý v USA zpozorován v roce 2017, narazilo na něj ve státě New Jersey biologické centrum Rutgersovy univerzity. Větší výskyt ale zaznamenán nebyl, tak to bylo vnímáno spíše jako anomálie. Letos se situace změnila, pozorování tohoto druhu hlásí dalších 11 států. 

Odborníkům to přidělává vrásky. Klíšť dlouhorohý je totiž speciální a jaké škody dokáže napáchat, ukazují zkušenosti z Austrálie a Nového Zélandu. Původně asijský druh se tam dostal na začátku 20. století a od té doby decimuje populace hospodářských zvířat, pro které představuje největší nebezpečí. Nakazit ale dokáže i člověka a kočky nebo psy, přenáší totiž babeziózu, ehrlichiózu a anémii.

Nejen encefalitida. Klíšťata přenáší i nákazu ze syrového mléka a zaječí nemoc. Kde hrozí?

Největší problém ovšem představuje jeho jednoduché množení. Klíšť dlouhorohý se vyskytuje ve dvou formách – jedna je „klasická“, kdy se samička a samec páří a druhá jsou pouze samičky, které dokážou klást vajíčka, aniž by k tomu potřebovaly partnera. Samy se tak klonují. V přírodě se tomuto procesu říká partenogeneze a příliš mnoho živočišných druhů ji neovládá.

Toto klonování způsobuje, že jedna samička dokáže relativně snadno založit celou populaci a pokud je infikovaná, nemoc se šíří dál. V USA zatím nebylo zjištěno, že by nalezený klíšť dlouhorohý jednu z infekcí měl, ovšem existuje riziko, že začne přenášet i další choroby, které se vyskytují mezi „domácími“ klíšťaty jako je virus powassan nebo anaplazmóza.

„I když je třeba přesněji identifikovat, odkud se (klíšť, pozn. red.) dostal do USA, naše data naznačují, že pochází z jednoho nebo více míst v severovýchodní Asii – buď prostřednictvím jednoho zavedení, nebo minimálně tří klíšťat z různých populací,“ uvádí ve studii Rutgersovy univerzity odbornice na infekční choroby Andea M. Egizová. I ona tak připouští možnost, že stačila jediná samička, která se rozšířila do více lokací. Varianta tří jedinců je ale pravděpodobnější.

Výzkumníci nyní zjišťují, jak klíšť dlouhorohý do států vůbec přicestoval. Zatím se přiklání k variantě, že to bylo na hospodářských zvířatech nebo domácích mazlíčcích, protože to je způsob, jakým druh cestoval i po USA. „Spousta zemí vyžaduje, aby psi byli před vstupem na území ošetřeni proti klíšťatům a dalším parazitům, ale ne USA. Rádi bychom upozornili na tento problém, abychom zabránili příchodu dalších exotických klíšťat,“ uvedla v textu Dina M. Fonsecová, šéfka biologického centra Rutgersovy univerzity.

I Česko má své exotické druhy klíšťat

V Evropě dosud žádné zprávy o výskytu klíště dlouhorohého nejsou. Exotická klíšťata, jejichž počet se navíc poslední dobou zvyšuje, se ale Česku nevyhnula. Jak informovali v červnu zástupci projektu Najdipijaka.cz, v tuzemsku například narůstá počet míst, kde se vyskytuje piják lužní – klíště původem z jihu Evropy a subsaharské Afriky.

Dalším problémem je klíště roku Hyalomma, které bylo dříve výsadou Moravy, ale nyní se objevuje po celém území. Někdy se mu přezdívá „superklíště“, protože své oběti dokáže pronásledovat i několik desítek metrů. Přenáší například Krymsko-konžskou hemoragickou horečku. V obou případech nicméně platí, že tato klíšťata jsou nebezpečná především pro zvířata. Lidé exotické druhy poznají podle toho, že jsou větší a mají pruhované končetiny.