Počasí škodí, meruňky zmrzly, v ohrožení jsou i jablka. Expert: Jsme kriticky nesoběstační

Autor: Nikola Forejtová - 
3. května 2020
15:00

Ovocnáři s napětím sledují počasí a doufají, že do konce května nezmrznou všechny pupeny a květy. Jinak by bylo možné, že přijdeme o většinu úrody třešní i jablek. Meruňky už to od počasí schytaly a podle předsedy Ovocnářské Unie Martina Ludvíka se dostaneme jen na zlomek sklizně - přibližně na 15-30 procent. Není ale podle něj důvod panikařit, meruňky k dispozici budou z jiných států. To ale otevřelo jinou debatu, a to o soběstačnosti ČR. Dvě třetiny ovoce se totiž do Čech dováží a ještě hůře jsme na tom s dovozem vepřového masa. 

„Je složité nyní vyhodnotit, jakých potravin bude nedostatek. Jisté je ale to, že je výrazně poškozená úroda meruněk. Neumím říct, jestli bude úroda na 15, 20 nebo 30 procentech, ale bude to zlomek z normálu,“ upozorňuje prostřednictvím Blesk Zpráv předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Nejedná se ale o důsledek epidemie koronaviru, ale o důsledek mrazivého počasí, které se dotklo Jihomoravského kraje. Tedy místa, kde se české meruňky nejvíce pěstují. 

Právě mráz, ale také sucho je nyní vedle nedostatku pracovních sil pro ovocnáře, ale i pro zelináře, noční můrou. „Problému je více a víceméně na sebe navazují. Počasí je faktor číslo jedna, i vzhledem k suchu, které je před námi. Pod závlahou máme jenom jednu třetinu sadu, zbývající dvě závisí na množství drážek,“ komentuje dále Ludvík.

Se suchem se Česko, ale i okolní státy, trápí především od roku 2015. To letošní je dokonce nejhorší za posledních 500 let, jak vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Podle rektora Zemědělské univerzity Petra Skleničky je zapotřebí až dva roky deště, aby se ztráty dohnaly, jak poznamenal v rozhovoru pro Blesk Zprávy. 

Počasí ovlivní i třešně, jablka zase koronavirus

Škody pak podle experta budou i na třešních a broskvích. Uvedl ale, že to nelze říci - na rozdíl od meruněk - s jistotou. Příroda totiž s jistým poškozením květů a pupenů počítá. „Neznamená, že když zmrzne polovina pupenů, že je o polovinu méně úrody. Kdyby se nyní už nic nestalo, mohla by být úroda stejná jako minulé roky. Ale u třešní se pohybujeme na hraně. Dneska se ale bavíme jinak, než se můžeme bavit za tři týdny. Stále může přijít mrazivá vlna,“ konstatoval. 

Podle něj, ale i řady dalších expertů se spolehlivá data ukáží až na přelomu května a června. 

Experti nyní hledí do poloviny května, zdali pupeny ještě jednou nezmrznou.Experti nyní hledí do poloviny května, zdali pupeny ještě jednou nezmrznou. | Oldřich Otáhal / Blesk

Jak již bylo zmíněno, ovocnáři i zelináři se nyní obávají především samotné sklizně. Nemají totiž dostatek rukou. „Chybí nám sezónní pracovníci ze zahraničí už nyní a na sklizeň to bude ještě více,“ poznamenal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle něj se jedná o 3 až 5 tisíc pracovníků.

S tímto vyjádřením Ludvík souhlasí a doplňuje, že největší krizi zažijí ovocnáři od srpna do listopadu. „Nejvíce sil je u nás zapotřebí v těchto měsících, kdy se sklízí jablka, hrušky a pozdní odrůdy švestek,“ upřesnil.

Ministerstvo zemědělství Blesku doplnilo, že by se mohlo jednat o až 10 tisíc pracovníků, kteří jsou potřeba v sektorech ovoce a zeleniny. Rovněž dodává, že jsou v kontaktu s rektory zemědělských univerzit, kteří na to konto nahánějí studenty do práce. „Vedle toho plánujeme cíleně oslovit zahraniční pracovníky zejména z Ukrajiny, kteří jsou v ČR a přišli o práci, aby věděli, že v zemědělství mohou najít své uplatnění,“ dodává mluvčí resortu Vojtěch Bílý. 

Dobrou zprávou ale podle experta i ministra je to, že výpadek zboží nejspíše nepocítíme nijak drasticky. Česká republika totiž počítá s dovozem ze zahraničí. Kupříkladu jablka se k nám dováží z poloviny, u jahod a broskví je to dokonce 80 procent. „Bude tedy záležet na situaci v okolních zemích. Zejména v Itálii a Španělsku, odkud k nám jezdí většina ovoce,“ zmínil.

Ludvík: Ovoce jen v sezóně? Návrat k normálu

Podle Ludvíka je ale možné, že se ovoce bude dovážet méně, není to ale na škodu. „Musíme se zamyslet. Jsme v době globalizace a poslední roky žijeme v tom, že celoročně na trhu máme jahody i borůvky. Pokud bude mimo sezónu výpadek, nepovažuji to za výpadek. Dle mého názoru není normální, abychom měli celý rok bobuloviny, které se k nám dováží i 15 tisíc kilometrů. Podle mě je to jen návrat k normálu,“ dodal.

Miroslav Toman (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce okomentoval nedostatek sezónních pracovníkůMiroslav Toman (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce okomentoval nedostatek sezónních pracovníků | Reprofoto ČT

Stejně přemýšlí i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Já nevím, proč se k nám dováží 5 tisíc kilometrů rajčata. Máme nyní možnost posílit svou soběstačnost, abychom si to vyráběli doma,“ konstatovala na ČT.

Se soběstačností na tom začíná být ČR bídně. Kromě již zmíněného dováženého ovoce jsme na tom podobně i se zeleninou a ještě hůře jsme na tom s vepřovým masemJsme pak závislí na dovozu věcí z Německa, odtud k nám proudí 22,2 procent agrárních potravin, z Polska je to pak 15,7 procent.

Ludvík k tématu dodává, že soběstačnost se ale nezrodí ze dne na den. Především pak u ovocnářů. „Ovocnáři jsou trvalá kultura. Srovnám to se zeleninou. Oni musí zasít větší plochy a zvýšit produkci, na což mají technologie. Tam si dovedu představit, že k tomu nárůstu dojde. Co se ale týče ovoce. Tak ovocnář se sice může rozhodnout,  že na podzim vysadí stromy, ale tři roky bude investovat do sadu, a bude mu trvat 6 let, než bude mít úrodu,“ poznamenal. 

Co nyní potřebují, je pak podpora ze strany státu. A to investičně, kde by mělo být možné zakoupit technologii, která pomůže ovocnářům s mrazem či s kroupy. „Klíčová a skvělá je pro nás podpora pro malé a střední podniky. Dvě třetiny ovocnářů jsou totiž ze specializovaných farem do 20 ha,“ dodal. 

„MZe navýšilo dotace na podporu soběstačnosti. Do Programu rozvoje venkova bylo konkrétně vyčleněno 3,3 mld. Kč na podporu potravinové soběstačnosti a welfare skotu. Jedná se o investiční podporu vyplácenou formou dotace dle stanovených pravidel PRV. Způsobilými žadateli jsou zemědělci a potravináři,“ reaguje na toto téma Vojtěch Bílý pro Blesk Zprávy. Příjem dotací pak bude spuštěn na přelomu července a srpna. 

 

 

 

barvirpetr@seznam.cz ( 3. května 2020 19:59 )

Jebuto nebo jaký máš profil či jmeno..vtpamatuj se

jedova11 ( 3. května 2020 19:32 )

A proto kácíme sady a všude ***m řepku

sorgedoktor ( 3. května 2020 16:02 )

Banay stran vitaminu a stopovych prvku nejsou nic moc..

starypes ( 3. května 2020 15:46 )

Ku*va, a co banány? Budou? Hlavně ať jsou banány, nebo bez nich by se někteří taky mohli třeba posrat.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud