„EET je nesmyslný bič,“ bouří se kadeřníci. Monika (42) by se bez pomoci neobešla
Od května se do elektronické evidence tržeb (EET) zapojí dalších 300 tisíc podnikatelů. Jednou z nich je i kadeřnice Monika, která svoji drobnou živnost provozuje od roku 2005. Blesk Zprávám přiznala, že by rozjetí EET bez pomoci nezvládla. Vnímá sice 3. a 4. vlnou jako férovou vůči jiným podnikatelům, kteří dostali povinnost evidovat své tržby už dřív. Zároveň se ale shoduje s Asociací kadeřníků ČR (AKCZ), že je to nesmysl. O jisté férovosti mluvil pro Blesk Zprávy i předseda správní rady AKCZ Václav Pražák. Řekl ale i to, že se nyní cítí okrádán o jistou svobodu, když má nad sebou bič od státu.
Řemeslníky a poskytovatele služeb čeká od 1. května najetí na elektronickou evidenci tržeb. EET se pak bude týkat plateb v hotovosti. Podle údajů ministerstva financí se třetí a čtvrtá vlna dotkne více jak 300 tisíc podnikatelů a 800 povolání. Mezi nimi jsou třeba kadeřníci, lékaři, instalatéři či třeba kosmetičky.
„Já jsem kadeřnicí v podstatě od svých 17 let. Bavilo mě to a udělala jsem si po výučním listě i nástavbu. Od roku 2005 jsem pak drobnou živnostnicí. Jedu sama na sebe a mám jen pronajaté křeslo,“ představila se Blesk Zprávám pražská kadeřnice Monika (42), která už se na elektronickou evidenci tržeb připravuje několik měsíců. Přiznala také, že by to bez pomoci nejspíše nezvládla.
„Jako zaměstnanec nemusíte nic řešit, ale jak podnikáte, tak máte hned více zodpovědnosti a více věcí k řešení. Člověk si to potřebuje trochu usnadnit, ale místo toho nám přidají něco dalšího a šup, jedeme od znovu,“ míní dvojnásobná maminka Monika. „Ještě, že se dostanu díky svému povolání do kontaktu s různorodými lidmi, kteří mi občas i poradí,“ dodává s úsměvem.
„Je to fér, ale zároveň nesmysl“
Monika studovala všechny věci k EET na internetu a zkušenosti si předávala s ostatními kadeřnicemi a kadeřníky. Na pomoc pak má i účetní. „Teď jsem si to zjednodušila a hodně věcí řeším přes datovou schránku, ale když koukám, co ta moje účetní vyplňuje, tak se v tom absolutně neorientuju. Hlavně na to člověk nemá čas,“ konstatuje Monika. Zdůrazňuje ale, že i přes jistou nesmyslnost chápe, že se jedná o fér jednání.
Podobně mluví i vietnamský kadeřník Viethung Nquyen, který provozuje větší kadeřnictví v pražské tržnici SAPA. „Vnímám to jako samozřejmost. Jiné služby to mají také. Koupil jsem si všechny potřebné věci a nečekám extra výdaje,“ řekl Blesk Zprávám poté, co „vyfoukal“ samotnou ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Na rozdíl od Moniky je ale vietnamský kadeřník plátcem DPH - má tedy roční obrat nad milion korun.
Video Alena Schillerová v Sapě
Férovost v tom, aby se mezi podnikateli v rámci EET nedělaly výjimky, vidí i předseda správní rady Asociace kadeřníků Václav Pražák. Vidí za tím ale velké ale, především pak u těch nejdrobnějších podnikatelů.
„Řemeslo je něco jiného. Máte jenom jedny ruce a máte určitý čas k tomu, co vyprodukujete za jednu pracovní dobu. Dejme tomu, že si kadeřnice řekne 300 za hodinové stříhání. Za osm hodin si tak vydělá třeba 2,4 tisíce a z toho musí poplatit vše potřebné. Je to absolutní nepoměr k tomu, když jste například v nějakém velkoobchodu,“ zlobí se předseda, který nevidí znatelnější přínost z EET drobných řemeslníků do společnosti.
Kalousek se směje očekávání Schillerové
Blížící se vlna by ale měla podle ministryni financí Aleny Schillerové (za ANO) přinést do státní kasy 2,4 miliardy korun. Příští rok pak strážkyně kasy počítá s částkou do 6,4 miliard. Tyto údaje „rozesmály“ poslance Miroslava Kalouska (TOP 09), který již dříve pro Blesk Zprávy uvedl, že ony peníze na sobě nemají mašličku. 33 miliard navíc, které přistály loni do státní kasy, jsou podle něj dílem dobré ekonomiky, nikterak EET, jak tvrdí Schillerová.
I kdyby pak uvedené miliardy do státního rozpočtu opravdu přistály, nedokázaly by se podle Pražáka vynulovat s finanční zátěží, které nové vlny EET přinesou. „Přínos od řemeslníků je hrozně diskutabilní oproti tomu, kolik to zaměstná úředníků. To už nikdo nevykreslil,“ míní Pražák.
Nová vlna EET je složitější v tom, jaký systém si podnikatelé nastaví. V nabídce je nyní on-line běžný režim - tedy povinnost vystavit účtenku a zaslat údaj o tržbě v okamžiku uskutečnění služby. Nebo off-line „zjednodušený“ režim, kdy má podnikatel 5 dní na to, aby své tržby evidoval zpětně.
Zjednodušený režim je reakcí na stížnosti, že řada drobných živnostníků ani nemá přístup na internet nebo pracuje v takovém režimu, že na okamžitou evidenci nemá prostředky - například instalatér, který opraví drobnou věc u zákazníka doma a po vystavení dokladu musí hned běžet „o dům dál“.
Podnikatel tak má možnost pomocí pokladny, PC, tabletu či třeba mobilu s tiskárnou vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu a tržbu dát do paměti zařízení. Do pěti dnů pak má podnikatel povinnost dostat tyto účtenky k Finanční správě, tedy dostat se s ukládacím zařízením k internetu.
„Já jsem nakonec zvolila aplikaci, kterou mi nabídla společnost, co mi dováží zboží. Nabídli nám to v katalogu. Nepotřebuji ani tiskárnu. Aplikace mě zapíše do daňového portálu a já tam budu zadávat účtenky. Bude mě to stát jednorázově 300 korun a pak 90 korun měsíčně od příštího roku,“ svěřila se Monika, které tím odpadnou aspoň nějaké starosti.
Kadeřnice doplňuje, že bude mít aspoň v účtech pořádek po celý rok, akorát se jí zdvojnásobí práce s přepisováním účtů. „Doteď jsem si schovávala útržky do obálek a ty jsem pak nosila své účetní,“ zmiňuje a má radost, že našla méně finančně zatěžující možnost. Původně totiž plánovala „bločkovou metodu“, kdy by si na úřadech vyzvedávala speciální bloček. Ten ale měl jen 150 lístků. Rovněž je ráda, že nepotřebuje tiskárnu nebo třeba pokladnu, která by stála tisíce korun.
„Horší, jak za komunismu“
I tak ale Moniku a dalších 300 tisíc podnikatelů čekají výdaje, na které ministerstvo financí připravilo náplast. „Lidé budou mít možnost uplatnit jednorázovou slevu na dani v hodnotě 5 tisíc korun,“ zmínila ministryně Schillerová.
„Ty náklady jsou ale mnohem větší, než oni říkají. Těch pět tisíc se navíc dává zpětně až po roce v daňovém přiznání. Přitom pro malého podnikatele znamená zavedení EET nutnost připojení na internet. To může být i za 500 korun měsíčně,“ kroutí nesouhlasně hlavou Pražák.
Zlobí se pak na vládu, která zavádí jeden stěžující zákon za druhým. „Já jsem starší člověk a dělal jsem za komunismu a vím, jak to bylo hrozný. Pak přišla revoluce, my jsme se nadechli a byla určitá volnost. To co oni dělají, to je horší než tenkrát (...)Nechci mít za sebou bič úřadů. Lidi už se pomalu bojí zase mluvit. Jako určitě to není věc, která by dávala dobrý impuls. Nepoctiví to budou obcházet stejně,“ míní.
O šedé ekonomické zóně mluvila i Monika. „Čecháčci jsou vynalézaví. Ti, kteří nejsou poctiví, si najdou způsob, jak to obcházet,“ uvedla.
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je zaměřena na přijímání plateb v hotovosti. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno téměř 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali 13 miliard účtenek.
Video Babiš dostal v pražské kavárně účtenku při startu EET. A rýpl si do Kalouska
Témata:
Související
Nejjednodušší mašinku schováte do kabelky . A náklady zanedbatelné , jenže ono podnikat bez účtenky a vykazovat prodělek je lepší .