8°C
Exsporťák z Novy oslavil s manželkou „přivezeniny“: Třetím dítětem se stal Štěpánek
Třetí dítě by bylo pro Ivu zdravotní riziko a s Tomášem chtěli velkou rodinu. Manželé Kučerovi dlouho přemýšleli o tom, že se mají dobře a mohou se o to podělit i s někým dalším. A tak si přivezli z Ostravy šestitýdenního Štěpánka. Teď je mu o rok víc. Jak ten rok u Kučerů vypadal? "Já strašně silně cítím, že jsme celá rodina," řekla Blesk Zprávám Iva.
„Přivezeniny“ jsou den, kdy adoptované dítě poprvé vstoupí do nového domova. Štěpánek teď oslavil svoje první. Po Kryštůfkovi, který je čerstvě školák, a předškolačce Andrejce se stal třetím dítětem v rodině Kučerů. Tomáš, bývalý moderátor sportu na Nově, teď dělá ředitele PR hokejového týmu Českých Budějovic a maminka Iva má víc než jeden úvazek.
Manželé se dohodli, že by jejich příběh mohl pomoci ostatním párům, které uvažují o adopci, a rozhodli se o něj podělit s Blesk Zprávami.
Měli jste dvě krásné děti, teď jsou tři. Co vás přimělo k tomu, že jste jim pořídili bratříčka?
Tomáš: My jsem si řekli, že jich chceme hodně, že chceme velkou rodinu. A protože Ivča rodila dvěma „císařema“ a třetí už by bylo hodně rizikové. Tak jsme si řekli, proč něco riskovat, když určitě je spousta dětí, které rodinu nemají a mohly by ji mít.
Iva: Taky jsem si přála hodně dětí. Dřív jsme chodili ven se dvěma a já měla pocit, že to ještě není komplet.
Jak vypadal ten klíčový okamžik, kdy jste si řekli: Tak a chceme další dítě!
Iva: To by strašně dlouhý proces, rok a půl jsme se o tom bavili: Co by to všechno znamenalo, co tomu řeknou naši rodiče, co od toho očekáváme... A pak jsme jednou večer seděli, jako sedíme my teď tady, a řekli jsme si, že je třeba to rozseknout, tak jsme to rozsekli.
Dneska lidé mají jedno, maximálně dvě děti, jak to stíháte?
Tomáš: Člověk si to neumí představit, dokud ho nemá. Ale je vtipný, že když jsme měli jedno, tak jsme si mysleli, že to je šílený, že se to nedá zvládnout. A teď, když máme tři a dvě odjedou, tak se nám to zdá jako krásně pohodový okamžik.
Iva: Člověk prostě musí přehodnotit priority.
Tomáš hraje fotbal, dělal sporťáka na Nově, pracuje pro hokejový tým, nepočítáte s rozšířením na Kučerovic jedenáctku?
Tomáš: Já jsem vždycky chtěl třeba pět dětí, Ivča mě uskrovňovala na čtyři. Teď, když máme tři, tak si říkáme, že je toho docela dost. Ale nevím, uvidíme … možná nějakou tu základní hokejovou pětku, šestku…
Iva: S hokejovou šestkou zásadně nesouhlasím!
Štěpánek přicestoval až z Ostravy. To byla vaše volba?
Iva: Sociální pracovníci vybírají rodiče k dítěti. To naše bylo až v Ostravě. Vy si můžete říct, jestli chcete holčičku, nebo chlapečka, jak staré chcete, jestli může být i s mírným postižením, vybíráte si i etnikum. Tohle všechno si říct můžete, ale dítě vám vyberou oni. A vy samozřejmě máte právo říct ne.
Chtěli jste chlapečka, nebo holčičku?
Tomáš: Chtěli jsme hlavně, aby bylo mimino ideálně z porodnice, aby nemělo žádné deprivace.
Iva: Bylo nám to jedno, protože už máme kluka i holku.
Jaké je Štěpánek dítě?
Tomáš: To je úplně vzorové mimino. Na každého se tlemí.
Iva: A navíc není vybíravý, sní úplně všechno.
Další sourozenec je velký zásah do rodiny. Jak na něj reagovali Kryštůfek s Andrejkou?
Iva: Děti jsou úplně úžasné. Řešily jsme to s nimi od začátku. Záleží na tom, co jim řeknete a jak jim to podáte. My jsme jim řekli, že chceme pomoct jednomu miminku, jehož maminka nemá kde bydlet a má málo peněz. A ony to prostě přijaly.
Vzpomenete si na na úplně první setkání dětí s bratříčkem?
Iva: Andrejka byla zrovna nemocná, tak s námi mohl jet jenom Kryštůfek. A když Štěpánka uviděl, tak on měl zrovna prstíky v gestu, jaké dělá Spiderman. A bylo to. Zavolal: To je Spiderman!
Tomáš: A co je lepšího, než mít bráchu Spidermana.
Jaká byla reakce okolí. Zvedají lidi oči v sloup, nebo naopak drží palce?
Tomáš: Většina lidí reaguje: „klobouk dolů, ale já bych to nezvládl“. Kamarádi byli nadšení, ale rodina měla obavy. Zvlášť pro prarodiče to byla neznámá věc. To je pochopitelné a my jsme věděli, že se tím budeme muset vyrovnat. Teď se k Štěpánkovi chovají fantasticky.
Okolo adopcí se chodí po špičkách, lidé o nich neradi mluví. Vy s tím problém nemáte. Chcete tím něco sdělit ostatním?
Tomáš: Bavili jsme se o tom mockrát ... Ale já si myslím, že to skvěle dopadne. A proč se o skvělé věci nebavit a dělat z toho nějaké tabu. Záměrně chci, aby to byla otevřená záležitost, aby to už nikdy nikomu nepřišlo divné. Aby lidé věděli, že můžou udělat něco, co pomůže. Vždyť my jsme třetí dítě stejně chtěli.
Když se za tím rokem se Štěpánkem ohlédnete ... Co vám nový člen rodiny dal a co vzal?
Tomáš: To musí říct spíš manželka. Pro mě je to akorát super. Já přijdu večer z práce a mám tady tři děti, s kterými si hraji.
Iva: Co mi dal? Já strašně silně cítím, že jsme celá rodina. A co mi vzal? Zbytek volného času, který jsem ještě měla. Ale i když to je občas brutální fičák, tak vím, že to bylo správně.
Témata:
Související
. Moc jim fandím, ať je nikdy nepotká nic zlého. Jsou úžasní 
ten chlapec má stejný nos jako náhradní matka , jsou si docela dost podobní