Zpět
na
Když se spisovatel a básník Rudolf Těsnohlídek vydal před 100 lety spolu s přáteli do lesa pro vánoční stromek, netušil, jak tahle vycházka dopadne. V lese totiž 22. prosince 1919 nalezli a zachránili téměř zmrzlé batole. Těsnohlídka tato událost přivedla k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a k založení tradice charitativních sbírek u vánočních stromů. Ta trvá dodnes, lidé mohou do sbírek každoročně přispět v řadě českých měst.
Těsnohlídek se do lesa u Bílovic nad Svitavou vydal spolu s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem. Pod velkým smrkem nalezli na zemi promrzlou 17měsíční Lidušku. Její matku četníci vypátrali zakrátko. Byla jí pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína, otcem byl ruský zajatec z první světové války. Svobodná matka tvrdila, že s dítětem nemohla získat žádnou službu a bída ji nakonec dohnala k tomuto zoufalému činu.
Za opuštění dítěte byla dosud netrestaná Kosourová odsouzena k pěti měsícům těžkého žaláře. Příběh se smutným začátkem měl ale nakonec dobrý konec. Holčičku adoptovali a vychovali bezdětní manželé Polákovi z Brna. Liduška se později provdala do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 78 letech. Místo v lese, kde se jako holčička podruhé narodila, připomíná malý pomník. Těsnohlídka, autora lyrické bajky Liška Bystrouška, přivedla událost k myšlence pomoci opuštěným dětem a zbudování domova pro ně. Inspiroval ho kodaňský zvyk stavět o Vánocích na náměstí strom (poprvé v roce 1914), u kterého by se vybíralo pro potřebné.
Nápad uskutečnit podobnou sbírku také v tuzemsku Těsnohlídek prosadil. V bílovických lesích byl pokácen první československý vánoční strom, který byl poté převezen do Brna na náměstí Svobody. Zde byl 13. prosince 1924 slavnostně rozsvícen za účasti významných brněnských osobností. Potřebné finance na domov pro opuštěné děti se ale scházely pomalu.
Až po čtyřech letech sbírek byl položen základní kámen Dětského domova Dagmar v Brně-Žabovřeskách, jehož brány se otevřely 8. prosince 1929. Iniciátor celé akce Těsnohlídek se však naplnění svého snu nedožil. V nedožitých 46 letech se v roce 1928 zastřelil v redakci Lidových novin, kde pracoval. Po Brně se vánoční stromy s dobročinnými sbírkami objevily také v dalších městech. V Plzni se na náměstí Republiky rozsvítil už v roce 1925. Ve stejný rok vztyčili 20. prosince svůj první strom také v Praze na Staroměstském náměstí, a to na popud České zemské komise pro péči o mládež.
Tradici masarykovské republiky přetrhla německá okupace v roce 1939. Charita se obnovila znovu po válce a peníze vybrané pod stromy pomáhaly válečným sirotkům. Za komunistického režimu se stromy někdy stavěly, ale s jinou „ideovou náplní“. Tradice charitativních sbírek byla načas obnovena Irenou Svobodovou, manželkou prezidenta Ludvíka Svobody. Ta na Vánoce 1968 poprvé uspořádala sbírku pro SOS dětské vesničky, které se tehdy začaly stavět. Od 80. let pak ozdobené stromy na náměstích umocňovaly atmosféru Vánoc už pravidelně a po listopadu 1989 se naplno obnovilo i jejich charitativní poslání. Stejný účel má také vánoční strom na Pražském hradě se sbírkou na pomoc dětem nejen z dětských domovů.
Záštitu nad ní přebírají první dámy. Tradice byla obnovena v roce 1992, kdy na ni navázala Olga Havlová. Po ní štafetu přebraly Dagmar Havlová, Livia Klausová i Ivana Zemanová. Loni se ve dvaadvacátém ročníku vybralo přes 180.000 korun, v předchozích letech i více než 400.000 korun. Rekordní byl pak rok 1993, tehdy sbírka vynesla přes dva miliony korun. Novodobý zvyk zdobení vánočních stromků má kořeny v první polovině 16. století v Německu, kde se ale stal více rozšířeným až o 200 let později. Do dalších zemí Evropy se tradice dostávala pomalu a postupně během 19. století, a to nejprve do měst a bohatších rodin. V Čechách vánoční stromeček údajně poprvé postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Němec Jan Karel Liebich.
Vánoční inspirace Vánoční dárky Vánoční recepty Vánoční trhy v Drážďanech
Víme, jaký dárek pro muže i ženy, jakou si vybrat vánoční dekoraci a jak udělat to nejlepší cukroví.
