Hnědý burčák a chuť jablek jsou špatně, říká vinař. Inspekce odhalila podvodníky

Každý, kdo prodává burčák, se musí prokázat ověřenými údaji o botanickém původu suroviny a geografickém původu hroznů. To je totiž ze zákona hlavní kritérium. „Částečně zkvašený hroznový mošt smí být nabízen ke spotřebě pod označením burčák, jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky,“ stojí ve vinařském zákoně. 

Kvalitu poznáte na první pohled

I přesto, že prodavači nabízí obvykle ochutnávky, při nákupu u stánku mnohdy není ani nutné se napít, abyste poznali, že je něco špatně. „V první řadě je potřeba se hned podívat na barvu burčáku. Ta prozradí nejvíc. Musí být velice světlá, béžová, skoro až do bílé jako mléko,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Zbyněk Hřebačka z vinařství v obci Hlohovec na jižní Moravě. Objevují se však i burčáky žluté, až do hněda, které jsou jasnou známkou toho, že nejde o kvalitní nápoj.

„Po napití by měla být cítit svěžest. Pozor na to, když cítíte jablka, nemusejí tam ve skutečnosti ani být, ale chuť jim podobná prozrazuje, že je burčák starý a špatný nebo prostě pančovaný,“ upozornil vinař Hřebačka. Čerstvý burčák by měl navíc působit našlehaně a měl by být mírně perlivý.

Moč, výkaly a zdechliny: Inspekce zavírala obchody napříč Českem, lidem hrozí infekce

Prohřešek, kterého se obchodníci často dopouští, zákazník ani nedokáže odhalit. „V podstatě jde o stejný nápoj, jsou to zkvašené hrozny, ale spotřebitel musí vědět, že burčák je jenom z těch našich hroznů, českých, moravských a zbytek je z dovozu. Obchodníci často udávají, že jde o moravský burčák a přitom je to třeba z Itálie,“ říká vinař z jižní Moravy. 

Pravý burčák se smí prodávat ještě měsíc a půl. Zákon vymezuje sezónu na dobu mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny. „Osobně tomu dávám teď ještě čtrnáct dnů, pak už u nás burčák letos bude končit,“ dodává Hřebačka.

Podívejte se, u kterých prodávajících Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila chyby. Ze 44 kontrol neprošlo pět vzorků. Kontroly burčáku mohou pokračovat až do konce listopadu.

V obci Dobšice u Znojma kontroloři odhalili pančování. V burčáku byl přídavek vody, což zakazuje zákon. Konkrétně prodávaný nápoj obsahoval 18 procent vody. Naředěného burčáku bylo 35 litrů.

Pančovaný burčák z Dobšic | Státní zemědělská a potravinářská inspekce

V obci Votice nedaleko Benešova inspekce potrestala prodávajícího kvůli barvě. „Výrobek byl označen jako „Burčák - burčák bílý“, avšak barva neodpovídala označení. Byla růžová. Spotřebiteli tak byly poskytnuty zavádějící informace o charakteru výrobku,“ uvedla SZPI.

Špatně označený burčák z Votic | Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Hned ve vedlejší vesnici se u stánku prodával extrémně naředěný burčák. Dalo by se říci, že šlo spíš o vodu naředěnou burčákem. Obsah vody tady byl totiž nadpoloviční, konkrétně 67 procent. Prodávající se tady provinil také tím, že bylo v nápoji vysoce nadlimitní množství etanolu z přidaného cukru.

Stánek v Olbramovicích, kde prodávali extrémně naředěný burčák | Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Na Hané v části Prostějova zvané Drozdovice se obchodník provinil hned dvakrát. Jak v červeném burčáku, tak ve zkvašeném moštu z Maďarska měli ve vinotéce přemíru oxidu siřičitého. Maximální povolený limit tady byl podle inspekce překročený hned několikanásobně.

V Prostějově prodávali burčák s vysokým obsahem oxidu siřičitého | Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Správně prodávající uvedl, že nejde o burčák, ale o mošt z Maďarska, kontrolou neprošel kvůli oxidu siřičitém | Státní zemědělská a potravinářská inspekce