7°C
„Hází na nás kameny, urážejí.“ Starousedlíci trpí ve známém ghettu. Politikům už nevěří
Jsme vězni ve svých domovech. Tak mluví starousedlíci o problémových čtvrtích, takzvaných „ghettech“ v Ústí nad Labem. Jejich domy už dávno ztratily na hodnotě, i kdyby se chtěli odstěhovat, tak nemohou, protože si bydlení jinde často nemohou dovolit. Vše je podle místních výsledek obchodu s chudobou, tedy toho, že domy v okolí skoupili spekulanti a nastěhovali do nich sociálně slabé a nepřizpůsobivé z celého Česka. Jedna z obyvatelek rozpadající se ulice je i Jana, která se Blesk Zprávám svěřila, že se potýká s neustálým strachem, nadávkami, její blízké už problémoví sousedé napadli. Náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO) v rozhovoru zmínil, že situaci už řeší a část rozpadajících se budov už odkoupili.
Mříže, rozpadlá omítka, zabarikádované dveře a řetězem zajištěná okna a vrata - to je pohled na mnohé domy v ulicích Krásného Března v Ústí nad Labem. Vedle naprosto zničených domů je pak pár takových, které podobný osud teprve čeká a mnohdy je obklopují i moderně vypadající domy starousedlíků.
„Žije se nám tady příšerně. Neustále si stěžujeme na magistrátu, psali jsme na kancelář prezidenta, ombudsmanovi, všem politickým stranám, ale nikdo s tím nechce mít nic společného,“ svěřila se Jana z Janáčkovy ve čtvrti Krásné Březno.
Jana se v ulici narodila, po revoluci doufala, že čtvrt bude opět kvést a díky privatizaci se už tehdy strádající domy zrekonstruují. „Místo toho se rozprodaly spekulantům a ti z toho udělali, jak se moderně říká, obchod s chudobou. Já se ale marně ptám, co to je obchod s chudobou. Protože ti majitelé žádní chudáci nejsou a ti, co tam bydlí, taky ne. Podívejte se na ně. Nepracují, mají auta a jsou živeni z peněz nás poctivých lidí, co chodí do práce,“ říká Jana.
Tomková: Vyrvou topení i podlahu
Obchod s chudobou spočívá v tom, že vlastníci bytů nastaví „přemrštěné“ nájemné pro sociálně slabší obyvatele, kteří jej dokážou platit díky různým dávkám na bydlení, rodinu i péči. Starostka městského obvodu Neštěmice, kam spadají problematické lokality jako Krásné Březno či Mojžíř, kde jsme s Bleskem natáčeli už dříve, míní, že je to následek privatizace.
„Bohužel došlo k ohromnému rozprodeji a následky vidíme po mnoha letech. Sociálně slabší obyvatelé domy zdevastovali a zůstali nám jen torza jednotlivých budov,“ řekla Blesk Zprávám starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí). Na dotaz, jak takový vybydlený dům vypadá, odvětila, že jsou tamní nájemníci schopni vysekat elektřinu, dráty, vyrvat topení, podlahy i tašky na střeše a interiér jsou schopni kompletně rozprodat.
Podobných domů je po Ústí nad Labem několik desítek a Blesk Zprávy na vlastní kůži viděly, jak se další řítí do záhuby, a to s přihlížením starousedlíků, jako je i Pavla K. z ulice Svárovská. „Přes zimu je tu klid, ale od jara do podzimu nám nepřizpůsobiví občané znepříjemňují život. Je problém projet autem, protože na nás hází kameny a urážejí nás. Mého dědečka i tatínka fyzicky napadli,“ svěřila se.
„Nejsou schopni se nám přizpůsobit, přicházejí i ze Slovenska a zneužívají dávky a každý z občanů z ČR, který s nimi nepřišel do kontaktu, tak by sem měl přijít. Ty baráky ničí, ničeho si neváží. Ráno nevstávají, protože nemají důvod a večer jich jsou plné ulice,“ dodává zoufalá žena, která musí mít na domečku videokameru a neustále kontroluje katastr nemovitostí, jestli opuštěný dům naproti nezměnil majitele a nový vlastník ho nebude pronajímat dalším podobným obyvatelům.
Ústí vykupuje, byty připadnou týraným ženám
Někteří starousedlíci se snaží domy prodat. Bohužel jejich cena rychle klesá. Jany dům by měl mít hodnotu kolem 6 miliónů, nyní ji nabízejí třeba 100 tisíc. Problémem je i fakt, že kupovat chtějí opět podobní „spekulanti“ a opět je pronajímat za vysoké ceny.
Odkup domů je řešením situace i podle starostky Tomkové, ale „torza“ měla padnout do rukou obce, nikoliv do rukou soukromých vlastníků, jako tomu bylo doteď. „Snažíme se získat ty byty tak, aby to bylo pro skupinu 60 +. Pro seniory, kteří si zaslouží klidné dožití,“ zmínila v rozhovoru pro Blesk Zprávy Tomková.
Jednou z budov, kterou chce vedení Ústí využít pro vytvoření obecních bytů s regulovaným nájemným, je i panelový dům, který ještě před sedmi lety sloužil jako ubytovna. „Ti lidé tu prožívali peklo, lidé tu vyváděli dlouho do noci, napadali obyvatele a dělali nepořádek. Na mnoha místech najdete problémy, jsou to dokonce sídliště, kde jsou ohromné problémy,“ zavzpomínala Tomková.
Ústí tak pomalu vykupuje podobné objekty, podle náměstka primátora Tomáše Vlacha má město několik budov ve svém vlastnictví. „Snažíme se připravit projekt a rádi bychom příští rok přistoupili k rekonstrukci tohoto panelového domu. Pokud to dopadne s modelem financování z dotací, tak část bytů by byla určena pro lidi, co se octnou v nenadálé krizi, jako jsou například ženy vystavené domácímu násilí,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Dodal, že řeší také objekt v oblasti Matiční, která byla v minulosti zmedializovaná a situace je zde nyní podle primátora klidná. Tomková ale doplňuje, že se plošně situace nezlepšila, protože se obyvatelé pouze přesunuli jinam.
„V tuhle chvíli máme kompletní projektovou dokumentaci a stavební povolení, což jsou povinné přílohy k čerpání dotací, které na jaře vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj. Doufám, že vznikne na 16 „sociálních“ bytů – i když tento pojem nemám rád – právě pro ohrožené skupiny obyvatel,“ pokračuje Vlach.
Na dotaz Blesk Zpráv, jestli se neobává, že se ve skupině ohrožených obyvatel neobjeví i nepřizpůsobiví občané, Vlach odpověděl, že „vybydlovače zabrzdí nastavená pravidla a byty by byly opravdu pro lidi, kteří celý život pracovali a pouze se ocitli v nenadálé příjmové chudobě.“
Opatření nepomohlo, do Ústí se stěhuje dál
Magistrát už se snažil s kvetoucím obchodem s chudobou něco udělat. V roce 2017 tak vydal opatření obecní povahy, která nově příchozím nedovolila pobírat dávky na bydlení. Zde se rozchází názor starostky a náměstka, zdali opatření pomohlo.
„Jen od ledna do srpna letošního roku se jen na našem úřadě přihlásilo 177 lidí z jiných měst, to skutečné číslo těch, co se přistěhovali, je ale mnohem vyšší. Opatření měla pomoci a není tedy pravda, že se tím těmto lidem zavřela cesta. Jednalo se jen o doplatek na bydlení, které jsou v řádech několik sta korun. Ale dávky sociální podpory jsou vysoké a drtivá většina lidí pracuje na černo,“ vysvětluje Tomková, proč se i tato opatření podle ní minula účinkem.
Vlach má ale jiný názor, podle něj se z řad ulic obchod s chudobou vytratil a řada čtvrtí opět nabírá svůj dřívější lesk. Vlach i Tomková se ale shodují, že vykupování objektů by mohlo pomoci udržet obchod s chudobou na uzdě. „Už řešíme i objekt v ulici Matiční, kde na podzim roku 2020 vybuduje byty pro lidi z OSPOD. Pokud vše dopadne dobře, vyčerpáme miliónovou dotaci,“ uvádí Vlach.
