V Česku finišuje výroba hned dvou historických filmů – nejdražšího a nejlevnějšího. Jan Žižka režiséra Petra Jákla je roky očekávaná událost. Na druhé straně takřka v utajení vzniká snímek Richenza režisérky Lenky Dajčové. Oba filmy vycházejí z českého středověku. Tím ale veškerá podobnost končí, vlastně byste v kinematografii těžko hledali dvě tak rozdílná díla. Komu nakonec dají diváci svůj hlas? Zvítězí slavný vojevůdce, nebo Richenza, tedy královna Eliška Rejčka?
Jan Žižka začínal s rozpočtem 80 milionů korun, postupně tato částka nabobtnala skoro na půl miliardy. „Kdyby si člověk připustil, že má odpovědnost za půlmiliardový rozpočet, zbláznil by se. Člověk musí některé věci přijmout jako neměnný fakt. Řítily se na nás obrovské problémy, ale všechno dobře dopadlo,“ řekl pro Blesk nedávno Jákl. Zatím nejdražším snímkem byl Tmavomodrý svět Jana Svěráka, který stál 230 milionů. Jan Žižka se tak v tomto žebříčku stane novou jedničkou.
„Jsme low-cost, a tak by se náklady neměly přehoupnout přes milion korun. Peníze jsme zatím získali zejména od sponzorů, ale významnou částkou přispěl i Královéhradecký kraj a úspěšná byla také crowdfundingová kampaň,“ říká v kontrastu režisérka Richenzy Dajčová. Nejvíc peněz padlo na cestovné, na kostýmy a rekvizity. Herci a většina štábu podle jejích slov pracovali zadarmo.
V Richenze uvidíte výhradně neznámé tváře. Olivera Szabó nebo Karolínu Chvojkovou, kteří budou v hlavních rolích, diváci na stříbrném plátně ještě neviděli. Zkušenosti totiž sbírali na akcích historických rekonstrukcí. „Jejich výkony díky tomu působí civilně a nepřehrávají, z toho mám velmi dobrý pocit,“ říká Dajčová.
Naopak Jan Žižka sází na známé obličeje, a to zahraniční. Jana Žižku si zahrál Ben Foster. V roli rádce Václava IV. uvidíme držitele dvou oscarů Michaela Cainea a z Letopisů Narnie je známý William Moseley. I obsazení domácími herci je hvězdné: Karel Roden, Ondřej Vetchý, Jan Budař nebo Marek Vašut.
Snímky z natáčení napovídají, že Jan Žižka bude pořádně akční podívaná, při které stříká krev. Na filmovém „place“ se tak kromě herců objevila i řada kaskadérů. Režisér Jákl k tomu řekl: „Pro mě období jeho mládí je zajímavější, protože to je zrod bojovníka.“ Film je situovaný do doby, kdy budoucí slavný vojevůdce byl spíš lapka, vedl svou soukromou válku proti mocným Rožmberkům a sbíral zkušenosti.
Richenza vypráví příběh mnohem komornější a vztahový. Hlavním motivem je láska české a polské královny Elišky Rejčky (Richenzy) k velmoži Jindřichu z Lipé. „Jde o legendární vztah, skandál, který se ve své době vyrovnal snad jen vztahu Kunhuty a Záviše z Falkenštejna. Stojí za to vyprávět a předávat. Už jen proto, aby si lidé mohli udělat lepší obrázek o době velkých Přemyslovců,“ říká Dajčová.
Na filmu Richenze se podílí celá řada zájemců o historické rekonstrukce. „Snažíme se o co největší historickou přesnost, tedy samozřejmě v rámci rozpočtu amatérského filmu. Jako konzultanty jsme měli lidi z reenactorské obce, kteří se jednotlivým aspektům dané doby věnují,“ říká Rostislav Kindlman, poradce ve věcech dobovosti.
Každá historická tématika, ale má své meze dané poznáním naší minulosti. „Neexistuje například důkaz, že se Richenza s Jindřichem zamilovali už před její svatbou s Václavem II. Také se neví s jistotou, proč tak záhy zemřel Richenzy druhý manžel, mladý Rudolf Habsburský, nebo kdo zavraždil Václava III.,“ upozorňuje Dajčová.
Ještě méně se toho ví o mládí Jana Žižky, v té době byl totiž jedním z mnoha příslušníků chudé drobné šlechty. „Není třeba zřejmé, o které oko Žižka přišel, při studiu pramenů se píše z poloviny o pravém, z poloviny o levém,“ uvedl Jákl. Za výpravu už to ale od historických šermířů schytal. Člověk nemusí být velkým znalcem husitství, aby poznal, že zbroje a oděvy patří spíš do fantasy než do historického filmu.
V případě triků má poradkyně pro dobové věci Lucie Lucrezie Bendová jasno: „Triky nejsou třeba, protože za prvé málokdo je umí udělat tak, aby to nevypadalo trapně. A za druhé, bojové postavy hrají ti, kteří ovládají své tělo a ví, co dělají.“ Film Richenza sází spíš na přirozenost a šikovnost šermířů, což samozřejmě znamená i menší výdaje z nevelkého rozpočtu.
Jákl na posprodukci potřebuje dva roky. To napovídá, že se na tricích vyřádí. „V téhle fázi jsem hodně spokojený, ale je ještě plno práce. Střih je náročný, máme tam mnoho trikových záběrů, asi tisíc. Létající šípy, krev, odmazávání lidí, přidávání lidí...,“ řekl nedávno pro Blesk.
8°C
Asi tak nějak. Všechny tři filmy jsem ráda viděla, podporovaly národní hrdost, která dnes tolik chybí! A přesto už se objevují snahy zkreslit tuto dobu, že to tak nebylo! Je mi jedno jak moc to je přesně, ale podpora národní hrdosti je vždy potřeba, nikoli naopak!!! Na Jáklova Žižku se ráda podívám...ale bude to jistě i krvavý masakr, dnes se v tom filmaři vyžívají (i když to tak v realitě asi bylo)..