7°C
Dříve každého přepral a mohl se pyšnit baculatou tváří. Od konce minulého roku ale dost zhubl a navíc měl velké problémy s klouby a páteří. Od února pak milovník zvířat přestal úplně vycházet z domu, pouze ležel a jen nejbližší rodina tušila, jak na tom doopravdy je.
Nejhoršího se obávala hlavně manželka Alena (67), která se o něj celou dobu obětavě starala. Její obavy se bohužel v neděli večer staly skutečností. Stav dlouholetého moderátora Chcete mě? se prudce zhoršil a do Nemocnice Na Bulovce ho musela převést rychlá. Druhý den odpoledne tam přes všechnu péči lékařů zemřel.
Poslední rok Zdeňka Srstky plný bolesti: V mrazu uvízl na zahradě, od smrti zimou ho zachránila žena
Ačkoli byl mezi českými herci legendou a na seznam všech jeho rolí by jeden papír nestačil, rodina už teď trvá na tom, že poslední rozloučení se Srstkou bude jen v úzkém kruhu jeho blízkých. „Veřejný pohřeb nebude, protože otec si to tak přál, jen plním jeho přání,“ potvrdil krátce po otcově smrti jeho syn, profesor Jiří Srstka (60).
Hliník se odstěhoval
Srstka exceloval v celé řadě legendárních filmů, poprvé se coby kaskadér objevil ve snímku Tarzanova smrt, kde měl mimochodem rvačku s Rudolfem Hrušínským. „Budeme si tykat, pak na mě budete hodnější,“ nabídl mu podle Novinek.cz slavný herec tykání.
Přes desperáta v Koňské opeře Limonádový Joe či gangstera ve Čtyřech vraždách stačí, drahoušku se konečně dostal k výrazné mluvené roli – zahrál si spolužáka Jiřího Sováka (†79) v komedii Marečku, podejte mi pero!, kde vyučujícímu neustále hlásí, že: „Hliník se odstěhoval do Humpolce“.
Než přešel k filmu, věnoval se vzpírání. V roce 1957 vyhrál bronzovou medaili na mistrovství Evropy, v roce 1960 se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě, kde skončil devátý. V roce 2010 byl uveden do Síně slávy Českého svazu vzpírání.
VIDEO: Zemřel Zdeněk Srstka (†83): Blesku vyprávěl o svém životě i kariéře!
Zemřel Zdeněk Srstka (†83): Blesku vyprávěl o svém životě i kariéře! Zuzana Bubílková, Jan Jedlička, Lukáš Červený
Práce všeho druhu
Ani geny ho nepředurčovaly k herectví. Otec i dědeček pracovali jako řezníci a Zdeněk se vyučil v ČKD elektromechanikem. V roce 1968 pak nastoupil jako hlavní správce na strahovské koleje ČVUT a na této pozici strávil dalších 33 let. Šéfoval partě údržbářů a zahradníků. Mimo jiné se nějaký čas snažil prorazit i jako provozovatel hospody na Strahově.
Na konci života měl vážné problémy s páteří, přitom sport byl jeho celoživotní vášní. Začínal jako boxer, ale hned na učilišti se začal věnovat vzpírání, později pak i řeckořímskému zápasu. Vytrvale posiloval i po šedesátce. Ještě v 69 letech se stal mistrem Evropy v bench-pressu mezi veterány. Do světa filmu se dostal coby kaskadér, protože měl jako celoživotní sportovec nízký práh bolestivosti a nebál se.
Ladislav Smoljak (†78) a Zdeněk Svěrák (83) tvrdí, že jim bylo tak líto jeho nevyužitého filmařského talentu, že mu nabídli jednu z hlavních rolí ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Přes veškerou snahu režiséra si ale nedokázal z obsáhlého scénáře vybavit víc než jediné slovo: KACHNY. To opakoval ve všech scénách.
Sežehnutá tvář
Jako kaskadér se tak osvědčil, že si ho najímaly i zahraniční produkce. Jenže tenkrát neexistovaly žádné filmové triky, a tak Zdeněk nasazoval vlastní krk. „Vzpomínám na bitvu o Sokolovo, kde jsem málem uhořel, to bylo výborný. Dneska se všechno dělá digitálně, ale my hořeli doopravdy. Po tom Sokolovu jsem měl tak spálenej obličej, že jsem 14 dní mohl jíst jenom brčkem,“ vzpomínal s úsměvem. A své si užil i během natáčení filmu Na západní frontě klid. „Vybavuju si třeba, jak jsem měl točit nějaký výbuch, a ten byl samozřejmě větší, než jsem předpokládal. Takže jsem letěl několik metrů vzduchem a dopadl přímo na hlavu,“ dodal. „V jiném záběru jsme hráli mrtvoly, po kterých lezou desítky krys, jenže jim byla zima, takže nám lezli všude pod oblečení,“ svěřil se v posledním rozhovoru pro Český rozhlas.
