Jana (31) si našla bulku v prsu během kojení. „Netrápím se drobnostmi,“ říká po zdolání rakoviny
Rakovina prsu postihuje i pacientky kolem dvacátého a třicátého roku života. Bulku v prsu objevila po kojení i maminka dvou dětí Jana (31). Zpráva ji samozřejmě zaskočila, ale rozhodla se bojovat a žít svůj život tak jako doposud, jak jí poradila její lékařka. Onkoložka Jana Prausová pro Blesk Zprávy uvedla, že psychická pohoda pacienta je jedním nejzásadnějších předpokladů pro uzdravení.
Během kojení mladšího syna se Janě (31) často dělaly záněty v prsou. „Asi 14 dní po ukončení kojení jsem si našla v prsu tvrdou bulku. Byla relativně malá a nacházela se v místě zánětů. Tak jsem si myslela, že se mi tam zase ucpalo mlíko, ale vrtalo mi to hlavou,“ vzpomíná mladá žena. (Redakce zná jméno pacientky, ale na její přání ho změnila. )
Shodou okolností byla za dva dny objednaná na gynekologii na preventivní prohlídku, kde to zkonzultovala se svou gynekoložkou. „Uklidňovala mě, že to snad nic nebude a že jde o zastydlý zánět. Ale pro jistotu mě poslala na sono, kde už se lékaři něco nezdálo. O tři týdny později jsem šla na magnetickou rezonanci, její výsledky byly za týden a tam už teda byly vidět tři útvary, dva z nich nebyly hmatatelné, ten největší měl dva centimetry.“
U bolestivé biopsie se podařilo vzít vzorek z tkáně největšího útvaru a za týden si pacientka přišla pro výsledky na plastickou chirurgii, jak je v tamní nemocnici zvykem, odkud si odnesla jeden z nejošklivějších zážitků a bohužel to nebylo jen kvůli diagnostice závažného onemocnění.
Lékař diagnózu oznámil velmi necitlivě
„Doktor mě nechal vysvléct do půl těla a posadit na lehátko zády k němu. Něco ťukal do počítače a nechal mě čekat. Už mi to nedalo, tak jsem se zeptala, jestli má ty výsledky a jsou v pořádku,“ popisuje Jana a dodává, že na to doktor odpověděl, že v pořádku nejsou. Že jsou pozitivní. „Ztuhla jsem a zeptala se, jestli to tedy znamená, že mám rakovinu? „Jo, máte,“ řekl nezúčastněně a pak dodal. „To jsou věci, co?“. Nakonec jsem ho ještě požádala, jestli by to mohl zopakovat mému manželovi, nadšený nebyl, ale oznámil mu to stylem, jako by mu vyprávěl o výletě do zoo,“ posteskla si pacientka nad necitlivostí lékaře.
Přístup na onkologii už byl úplně jiný. „Primářka mě ubezpečila, že jsem přišla včas, uklidnila mě, že nádor není tak veliký a podle prvních výsledků histologie to vypadá na agresivní formu, což znamená, že ho tam nemůžu mít déle než dva měsíce,“ řekla mladá maminka a dodává, že onkoložka ji ubezpečila, že není první ani poslední, že bohužel po třicítce pacientek s rakovinou prsu přibývá.
Karcinom prsu je onemocnění, které může postihnout velmi mladé ženy. Potvrzuje to i přednostka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová. „Bohužel přicházejí pacientky už mezi dvacátým a třicátým rokem. Neříkám, že je to velmi časté, ale stává se to. Po třicátém roce věku už je nemocných žen daleko více. Kolem čtyřicítky už číslo začíná výrazně narůstat,“ varuje onkoložka a dodává, že nejlepší prevencí je šíření povědomí o onemocnění, aby ho pacientky nepodceňovaly.
Pacient musí žít svůj život jako doposud
„Pokud si mladá žena najde v prsu bulku, neměla by spoléhat na to, že je mladá a nic to nebude. Zpozornět by měli nejenom onkologové a lékaři z oboru mamografie, ale také praktičtí lékaři a gynekologové, kteří by první příznaky také neměli podcenit,“ upozorňuje Prausová a uvádí, že čím dříve se případ začne léčit, tím lépe dopadne. „Nevylučuje se tím ani pozdější těhotenství. Samozřejmě musí žena podstoupit příslušné testy a genetické vyšetření, aby bylo všechno bezpečné a riziko opakování se minimalizovalo.“
Pro pacienta je samozřejmě diagnostika rakoviny velmi nečekanou a stresující situací, nicméně Jana se rozhodla, že nemoc porazí. Pobrečela si a pak už jen bojovala. „Paní primářka mi řekla, že mám hlavně žít svůj život stejně jako předtím. Mám nemoc brát jako horší chřipku, kterou musím přetrpět a chemoterapie jako nutné zlo. Dokonce mi dovolila jet na dovolenou k moři, která mi psychicky prospěla,“ vzpomíná pacientka.
Jedním z nejhorších okamžiků byla chvíle, kdy Janě začaly padat vlasy, po první chemoterapii tedy poprosila manžela, aby jí hlavu oholil a začala nosit paruku, kterou společně vybrali.
„Širšímu okolí jsem se příliš nechlubila. Věděla to jen rodina a nejbližší přátelé. Stávaly se mi tedy docela absurdní situace, kdy mi třeba učitelka ve školce řekla, že mi to velmi sluší a jestli jsem byla u kadeřnice,“ pousmála se Jana a přiznala, že jí mrzela reakce její čtyřleté dcery, které musela vysvětlit, že má nemocné vlasy. „Maminko, bez dlouhých vlásků už nejsi moje princezna,“ reagovala holčička. Jana ale uznala, že děti se nakonec umí s nemocí vypořádat snadněji než dospělí a vlasy jí přeci dorostou.
Netrápí se drobnostmi a žije naplno
Díky nemoci Jana přehodnotila svůj život, nedělá si starosti s malichernostmi a snaží se žít naplno. „Musím bohužel zpětně uznat, že jsem v posledních letech docela rezignovala na svůj život a oddala se naprosto rodině, což byla asi chyba. Vůbec jsem neměla čas na svoje koníčky, kamarádky a pořád jsem byla doma, uklízela, vařila a starala se o děti.“ Nyní se snaží věnovat se svým koníčkům a užívá si každý den.
„Dlouhotrvající stres, který člověka opravdu vyčerpává, protože má kvůli zaměstnání nebo vztahům dlouho špatné období, může být jedním z kamínků do mozaiky, která může být jednou z dílčích příčin vzniku onemocnění. Určitě to nejde svádět pouze na stres, ale rozhodně dlouhodobě člověku nesvědčí,“ uvedla Jana Prausová.
Psychická pohoda je určitou zárukou dobrého průběhu onemocnění a jeho výsledku. „Když je někdo takhle statečný jako pacientka Jana, je to obrovský dar. Pokud člověk dokáže žít dál i s nemocí a nepropadat depresi a beznaději, je to pro celý průběh skvělé,“ popsala onkoložka a dodává, že nikdo neví, jak by se v takové situaci reagoval. „Některým lidem závažná nemoc výrazně pomůže uvědomit si základní hodnoty lidského bytí a naopak jim to psychicky pomůže vypořádat se s hloupostmi a malichernostmi, které je dříve trápily,“ dala lékařka.
Jana absolvovala čtyři velké chemoterapie po třech týdnech a dvanáct malých po týdnu. Po jejich ukončení absolvovala operaci, kde jí lékaři preventivně odebrali obě prsa. Pravidelně chodí na kontroly, aby měla jistotu, že se nemoc nevrátila. V lednu ji čeká plastika prsou.
